Kolikrát se stěhovala Masarykova ulice? Kde byl Kočičák a které části se říká Škvárovna? Kde byla hospoda U kožený sukně a kde se říkalo U Cutychů? Proč byl Havlíčkův Brod kdysi Německým Brodem a jaká jména používají místní, i když je v žádné mapě nenajdeme?

Těmto otázkám se věnuje nová kniha Od Dráťáku po Škvárovnu s podtitulem Toponymická krajina rodného města Havlíčkův Brod. Její autor, lingvista a brodský rodák Jaroslav David z Filozofické fakulty Ostravské univerzity, se zabýval jmény města a okolních obcí čtyři roky. Publikace přibližuje také to, kde je Dráťák nebo Černý most a proč se Jihlavě říká Šakalov.

Jména, která v mapách nenajdeme

Nevznikl přitom běžný slovník místních názvů. Autor sleduje, jak jména vznikala, jak se proměňovala a především jak je používají samotní obyvatelé.

„Chtěl jsem vzít zeměpisná jména jako svědky minulosti a současně ukázat, že jsou stále živou součástí města,“ říká Jaroslav David. „Zajímají mě právě i názvy, které lidé běžně používají, ale v oficiálních mapách je často nenajdeme.“

Kniha se také věnuje pojmenováním městských částí, ulic a náměstí, zabývá se jménem řeky Sázava a názvy potoků a rybníků, hospod a restaurací.

Samostatnou kapitolu tvoří malý slovník „živých jmen“ – neoficiálních názvů, které se předávají mezi obyvateli a často nesou řadu vzpomínek a příběhů. Další část sleduje jména vesnic, které byly či stále jsou součástí Havlíčkova Brodu, například Břevnice, Perknov, Poděbaby, Šmolovy, Jilemník nebo Vysoká.

Místní názvy jako součást paměti lidí

Kniha však nestaví jen na kronikách a mapách. Důležitou roli mají vzpomínky lidí. Autor v letech 2024–2026 vedl rozhovory mimo jiné s prvním polistopadovým starostou města, první starostkou Havlíčkova Brodu, archeologem, básníkem či řidičem autobusu.

„Právě v rozhovorech se objevují jména a příběhy, které v písemných pramenech vůbec zachyceny být nemusí. Místní názvy jsou součástí paměti lidí,“ dodává.

Publikace propojuje historii města s jazykem, mapami, fotografiemi i současným výzkumem jazykové krajiny – nápisů a textů ve veřejném prostoru.

Přestože kniha vychází z odborného výzkumu, je určena především všem, které zajímá Havlíčkův Brod a Havlíčkobrodsko, jejich historie a příběhy míst, kolem nichž každý den chodí.

Jaroslav David: Od Dráťáku po Škvárovnu. Toponymická krajina rodného města Havlíčkův Brod. Havlíčkův Brod: Filozofická fakulta Ostravské univerzity – Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s., 2026, 240 stran. ISBN 978-80-903451-9-5.