Jde o významný objev, který může změnit současnou klasifikaci krevních nádorů v učebnicích hematologie. Studii publikoval v jednom z nejprestižnějších světových onkologických časopisů Journal of Clinical Oncology tým ostravských vědců z výzkumné laboratoře Blood Cancer Research Group (BCRG) Lékařské fakulty Ostravské univerzity, která je součástí Kliniky hematoonkologie Fakultní Nemocnice Ostrava.

Studie se zabývá mnohočetným myelomem, který je druhým nejčastějším typem rakoviny krve. Jinou, velmi agresivní formou rakoviny krve je plazmocelulární leukémie. Pro určení prognózy u pacientů s tímto onemocněním je významným faktorem počet nádorově pozměněných bílých krvinek kolujících v krevním oběhu, takzvaných cirkulujících plazmatických buněk.

Naše studie ukazuje, že už více než 2 % cirkulujících plazmatických buněk u pacientů s mnohočetným myelomem znamená velmi špatnou prognózu srovnatelnou právě s plazmocelulární leukémií.

Docent Tomáš Jelínek spolu s kolegy z výzkumné laboratoře BCRG vedené docentem Michalem Šimíčkem, která je součástí Kliniky hematoonkologie vedené profesorem Romanem Hájkem dokazuje, že je zásadní hodnotit počet cirkulujících plazmatických buněk pomocí průtokové cytometrie.

Jde o metodu používanou jak v klinické diagnostice, tak v základním výzkumu, kdy jsou buňky ze vzorku analyzovány jednotlivě za sebou pomocí laserového paprsku. Průtoková cytometrie umožňuje analyzovat například krevní či nádorové buňky na základě vybraných parametrů, jako je velikost buněk či přítomnost povrchových receptorů. Jde o modernější a přesnější metodou oproti standardně využívaným mikroskopickým technikám.

„V minulosti se považovalo za hraniční hodnotu pro diagnózu plazmocelulární leukémie více než 20 % cirkulujících plazmatických buněk. Naše studie ukazuje, že už více než 2 % cirkulujících plazmatických buněk u pacientů s mnohočetným myelomem znamená velmi špatnou prognózu srovnatelnou právě s plazmocelulární leukémií,“ vysvětluje přínos studie docent Tomáš Jelínek.

Do budoucna to může pro pacienty v této skupině znamenat úpravu terapie nebo například zahrnutí do klinických studií doposud určených pro pacienty s prognosticky vysoce nepříznivou formou mnohočetného myelomu či pacienty s plazmocelulární leukémií.

„Do budoucna to může pro pacienty v této skupině znamenat úpravu terapie nebo například zahrnutí do klinických studií doposud určených pro pacienty s prognosticky vysoce nepříznivou formou mnohočetného myelomu či pacienty s plazmocelulární leukémií,“ poukazuje docent Tomáš Jelínek, jehož studie zahrnuje téměř 600 pacientů s mnohočetným myelomem z České republiky a její výsledky byly potvrzeny na stovkách pacientů v rámci mezinárodní spolupráce.