Novým ředitelem Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity se nově od prvního červnového dne stává docent Michal Holčapek. Přečtěte si rozhovor, který ke svému uvedení do funkce magazínu OU@live poskytl. Přibližuje cestu k matematice a fuzzy modelování, odborné zaměření i vize a plány nového ředitele ústavu. „Chci udělat všechno pro to, aby se zachovala a nadále rozvíjela excelence ústavu. Aby k tomu mohlo dojít, chci motivovat všechny členy ústavu ke kvalitním výstupům, mentorování, spolupráci uvnitř i vně univerzity nebo směřování výzkumu k perspektivním oborům, například aktuálním trendům v AI,“ říká.

Mohl byste v krátkosti popsat svou cestu k matematice a fuzzy modelování a vaší práci na Ostravské univerzitě?

Počítání mě vždy bavilo a na základní škole jsem s matematikou neměl problém i přesto, že jsem se jí téměř nevěnoval. Během svého studia na střední škole jsem sportoval, hrál jsem volejbal a učení obecně jsem se věnoval jenom zřídka. Pro můj vztah k matematice to bylo takové období temna, které se změnilo v posledním ročníku, kdy se začala učit pokročilejší matematika jako jsou limity, derivace a integrály. Tato oblast matematiky ve mně vzbudila velký zájem se o ni dozvědět více. Jako vrcholový sportovec se zájmem o matematiku jsem začal studovat obor učitelství se zaměřením matematika-tělesná výchova na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Touha se o matematice dozvědět něco více mě vedla k tomu, že jsem paralelně začal studovat obor učitelství se zaměřením na matematiku na Přírodovědecké fakultě.

Touha se o matematice dozvědět něco více mě vedla k tomu, že jsem paralelně začal studovat obor učitelství se zaměřením na matematiku na Přírodovědecké fakultě.

Můj zájem o fuzzy modelování se objevil s příchodem prof. Viléma Nováka na univerzitu v roce 1995, který společně s prof. Jiřím Močkořem začal přednášet úvod do teorie fuzzy množin, fuzzy logiky a fuzzy modelování. Navíc prof. Novák je jedním z průkopníků tohoto směru a bylo pro mě v té době velmi inspirativní hovořit s ním o tom, kterými směry se aktuálně výzkum ubírá. O rok později byl na univerzitě založen Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, na kterém jsem měl možnost po svém ukončení školy v roce 1997 rok a půl sloužit civilní službu. V té době to byla alternativa k povinné roční vojenské službě. Toto období považuji za jedno z nejkrásnějších ve svém životě, kdy jsem měl naprostou svobodu v bádání.

Jak vaše kariéra, směřující k současnému postu ředitele Ústavu pro výzkum a aplikaci fuzzy modelování, dále pokračovala?

Ačkoliv jsem po ukončení civilní služby z ústavu odešel na Ekonomickou fakultu TU-VŠB Ostrava, kde jsem učil matematiku a pravděpodobnost a statistiku, můj silný vztah k ústavu přetrvával, a to nejenom v rámci svého doktorského studia zaměřeného na fuzzy modelování. Po ukončení doktorského studia mi byl v roce 2006 nabídnut poloviční úvazek na ústavu, který se o pět let později rozšířil na plný, a to díky souběhu dvou okolností: neshody s vedením na mém působení na katedře na Ekonomické fakultě a zahájení výzkumného projektu IT4Innovations.

Své rozhodnutí přejít na ústav a naplno se věnovat vědě a výzkumu považuji za jedno z nejšťastnějších ve svém životě.

Své rozhodnutí přejít na ústav a naplno se věnovat vědě a výzkumu považuji za jedno z nejšťastnějších ve svém životě. Zhruba po deseti letech svého působení na ústavu mi byla novým ředitelem doc. Martinem Štěpničkou nabídnuta pozice zástupce ředitele pro vědu a výzkum, kterou jsem přijal, a měl tak možnost více se podílet na řízení ústavu. Po odchodu doc. Štěpničky na pozici prorektora pro vědu a uměleckou činnost jsem se rozhodl kandidovat na ředitele ústavu zejména díky tomu, že s ústavem jsem prakticky spjatý od jeho založení, měl jsem možnost pozorovat jeho postupné proměny od malého ústavu až po velké vědecko-výzkumné těleso s mnoha zaměřeními včetně moderních metod používaných v umělé inteligenci a v neposlední řadě jsem s mnoha členy ústavu spolupracoval na výzkumu a přípravě publikací, a díky tomu jsem měl možnost je dobře poznat. Jak to dopadlo, už víte.

Jaké je vaše odborné zaměření a čím se nejvíce zabýváte ve svém výzkumu? Jaká konkrétní témata a problémy vás nejvíce zajímají či fascinují?

Můj výzkum spadá do oblasti teorie fuzzy množin, fuzzy logiky, fuzzy modelování a teorie agregačních operátorů. V prvním případě se zejména zabývám teorií mohutností fuzzy množin, jinými slovy řeším otázku, jak vyjádřit, že dvě fuzzy množiny mají stejný počet prvků. Dále se zabývám algebraickým popisem aritmetik pro fuzzy čísla a podobně nepřesně vyjádřené kvantity, jinými slovy se snažím abstrahovat jejich podstatné vlastnosti, které je definují. V oblasti fuzzy logiky se zajímám o popis a vlastnosti takzvaných fuzzy kvantifikátorů, které reprezentují v přirozeném jazyce často používané výrazy jako jsou „skoro všichni“, „mnoho“ nebo „několik“. Jednou z metod fuzzy modelování je takzvaná fuzzy transformace, pomocí niž lze aproximovat funkce, což lze například využít v numerickém řešení diferenciálních rovnic.

Z uvedených témat mě asi nejvíce fascinují otázky týkající se mohutnosti fuzzy množin, kde je řada otevřených problémů.

Aktuálně je můj výzkum zaměřen na využití fuzzy transformace pro aproximaci stochastických procesů, což se v důsledku využívá ve zpracování a predikci časových řad nebo odstraňování šumu v signálu. V neposlední řadě se věnuji studiu konstrukčních metod pro agregační operátory pro hodnoty, u nichž předpokládáme pouze jejich uspořádání. Z uvedených témat mě asi nejvíce fascinují otázky týkající se mohutnosti fuzzy množin, kde je řada otevřených problémů. Přesněji řečeno, z klasické teorie množin je známo mnoho výsledků týkající se mohutnosti množin, například Cantorova věta vyjadřující vztah mezi mohutností množiny a její potenční množiny (množiny všech podmnožin), a otázkou je, které z nich lze v určité upravené formě také dokázat pro fuzzy množiny. S ohledem na to, že řešení těchto poměrně složitých problémů není zcela aktuální, nechávám si je na dobu, kdy budu mít více času.

Existuje něco, například splněný cíl, na co jste opravdu hrdý a považujete to za jeden z největších úspěchů ve své dosavadní kariéře?

Jak jsem již nastínil v odpovědi na první otázku, když jsem byl mladší, hrál jsem závodně volejbal a měl jsem to štěstí, že jsem si mohl zahrát nejvyšší soutěž ve volejbale. Bylo to takové mé splnění snu ve sportovní kariéře. Po ukončení vysoké školy jsem pak stál před rozhodnutím, zda se budu nadále volejbalu věnovat na té nejvyšší úrovni, anebo se budu věnovat matematice. Rozhodnutí je asi zřejmé. A zde jsem měl opět velké štěstí, že jsem kolem sebe měl skvělé lidi, kteří mi umožnili se matematice věnovat naplno a mohl jsem si tak splnit svůj druhý sen, zabývat se ve své profesi výzkumem v oblasti matematiky. Mám-li to shrnout, mým největším úspěchem v kariéře je to, že mohu dělat věci, které mě baví a naplňují.

Mám-li to shrnout, mým největším úspěchem v kariéře je to, že mohu dělat věci, které mě baví a naplňují.

Mohl byste nastínit své vize a plány pro rozvoj Ústavu pro výzkum a aplikaci fuzzy modelování? Jaké oblasti či směry byste například chtěl posílit?

V první řadě bych chtěl navázat na skvělou práci ve vedení ústavu svých předchůdců prof. Viléma Nováka, doc. Martina Štěpničku a doc. Antonína Dvořáka, který ústav dočasně vedl v uplynulých třech měsících. Zejména chci udělat všechno pro to, aby se zachovala a nadále rozvíjela excelence ústavu. Aby k tomu mohlo dojít, chci motivovat všechny členy ústavu ke kvalitním výstupům, mentorování, spolupráci uvnitř i vně univerzity nebo směřování výzkumu k perspektivním oborům, například aktuálním trendům v AI. Dále se budu snažit o zapojení většího počtu jeho členů do přípravy projektů a grantů, aby se postupně vyškolili a přebrali aktivitu, neboť bez projektů a grantů ústav nedosáhne své finanční stability. Jednou z důležitých aktivit ústavu je transfer znalostí a technologií, který chci aktivně podporovat a rozvíjet tak spolupráci s komerční sférou, která mimo jiné otevírá příležitosti pro podávání aplikačních projektů a přináší i zajímavé výzkumné otázky.

Zejména se chci zaměřit na komunikaci uvnitř ústavu, která lidi spojuje, inspiruje a rozvíjí. Například neformální setkání považuji za velmi důležitá a budu je aktivně podporovat.

Mezi tradice ústavu patří i jeho vzdělávací role, kde se jeho členové dlouhodobě aktivně podílí na výuce na Přírodovědecké a dalších fakultách Ostravské univerzity. Tuto činnost chci nadále posilovat, zapojovat do ní další členy ústavu a rozvíjet tak komunikační kanál směrem ke studentům, který v důsledku může vést k zapojení studentů do výzkumu a vývoje na ústavu v rámci doktorského studia a případně i po jeho ukončení ve formě pracovního úvazku. V neposlední řadě budu usilovat o udržení přátelského pracovní prostředí na ústavu, neboť bez něj by se ústav nedostal tam, kde je. Zejména se chci zaměřit na komunikaci uvnitř ústavu, která lidi spojuje, inspiruje a rozvíjí, a například neformální setkání považuji za velmi důležitá a budu je aktivně podporovat. Tento výčet vizí a plánů není zdaleka úplný, ale pro určité nastínění snad bude postačující.

Je něco, spojeného s vaší novou pozicí, na co se teď těšíte?

Pozice ředitele s sebou nese velkou zodpovědnost a já se považuji za zodpovědnou osobu. Nyní mám před sebou řadu věcí, se kterými se postupně seznamuji, a vedle běžné agendy již určité kroky a procesy nastavuji tak, aby vyhovovaly aktuálním podmínkám a potřebám. Mám velkou radost, že v těchto prvních krocích ve funkci mám podporu řady kolegů, kteří mi velmi pomáhají. A jestli se na něco těším, tak je to právě spolupráce s kolegy, která mě inspiruje a posouvá dopředu. Věřím, že společnými silami naplníme obsah následujícího motta z mé prezentace ke koncepci perspektivní rozvojové strategie ústavu: Udržet a nadále rozvíjet excelenci ve výzkumu a vývoji na ústavu a dosažené poznatky transferovat do aplikační sféry v dynamicky se rozvíjejícím světě moderní vědy.