Anton Zazuleac, doktorand z rumunské Suceavy, přijel na ostravskou romanistiku na praktickou stáž a současně se zapojil do programu LACE pořádaného aliancí NEOLAiA s cílem předat studentům svůj jazyk i kulturu.

V jeho hodinách rumunštiny ale nejde jen o gramatiku, právě naopak: „Zaměřuji se také na takzvané survival phrases – třeba jak říct ‚mám hlad‘ nebo ‚potřebuji pomoc‘. Chci, aby se studenti dokázali domluvit v reálných situacích,“ vysvětluje.

Zaměřuji se také na takzvané survival phrases – třeba jak říct ‚mám hlad‘ nebo ‚potřebuji pomoc‘.

V jeho kurzech se potkávají studenti různých národností – čeští, ukrajinští, polští i čínští. Společným jazykem je nejčastěji angličtina, někdy ale přijde vhod i francouzština.

Hodiny jsou interaktivní a často přesahují rámec běžné výuky. Studentům například promítal rumunský historický film, díky němuž se seznámili nejen s jazykem, ale také s rumunskou historií, dobovým oblečením a způsobem života.

„Představil jsem jim tak zároveň část svého doktorandského výzkumu. V rámci své doktorské práce se zabývám tím, jak se film překládá do různých jazykových kontextů,“ popisuje Anton.

Program LACE mu podle jeho slov dává možnost nejen učit, ale i rozvíjet vlastní akademickou práci a získávat nové zkušenosti v mezinárodním prostředí.

Ostravu si přitom vybral ještě dřív, než zjistil, že sem může vyjet s aliancí NEOLAiA: „Mám rád Ostravskou univerzitu. Ještě před výjezdem jsem se díky mezinárodním setkáním setkal s mnoha skvělými akademiky, kteří na ní působí. A když jsem zjistil, že existuje možnost sem vyjet, neváhal jsem. Navíc je to skvělá lokalita – za hodinu jste v Polsku nebo na Slovensku,“ říká.

V NEOLAiA člověk opravdu není nikdy sám. Všichni jsou neuvěřitelně ochotní.

Kromě výuky se Anton aktivně zapojuje i do života univerzity. Pomáhal organizovat konference nebo se účastnil akcí pro studenty pořádaných SAG: „V NEOLAiA člověk opravdu není nikdy sám. Všichni jsou neuvěřitelně ochotní,“ dodává.

Podobnou zkušenost má i Julia Montoro Vílchez ze španělského Jaénu, která na Ostravské univerzitě působí v programech LAEP i LACE. V Jaénu studuje angličtinu, zároveň má pedagogické vzdělání, které v Ostravě naplno využívá.

V rámci LACE – stejně jako Anton – vyučuje svůj mateřský jazyk skupinu studentů a do výuky zapojuje i kreativní metody: „Nejlépe si člověk zapamatuje jazyk, když je s ním spojená nějaká emoce. Proto se snažím, aby moje hodiny byly co nejvíc interaktivní,“ vysvětluje.

Nejlépe si člověk zapamatuje jazyk, když je s ním spojená nějaká emoce.

Jednou ze strategií je například hraní rolí: „Na lékařské fakultě jsme si zkusili situaci, kdy jsem hrála pacienta a studenti měli zjistit, co mi je. Bylo to zábavné a zároveň velmi efektivní.“

Julia působí především jako jazyková asistentka v univerzitních kurzech, tedy v programu LAEP, kde pomáhá studentům i vyučujícím s prezentacemi, slovní zásobou i stylem vyjadřování. Její práce tak nekončí v učebně.

Přestože začátky nebyly úplně jednoduché, na konci svého pobytu hodnotí Julia svou zkušenost jednoznačně pozitivně: „Musela jsem si hodně věcí poprvé v životě zařídit sama a vystoupit ze své komfortní zóny. Ale právě to mě posunulo. Mám pocit, že jsem díky tomu odvážnější a sebevědomější,“ říká Julia.

Programy LAEP a LACE tak pro oba nejsou pouhým doplňkem ke studiu nebo výuce, ale především příležitostí růst profesně i osobně. A jejich vzkaz pro studenty Ostravské univerzity? Nebát se a zapojit se. Podobnou zkušenost totiž mohou získat i naši studenti na jedné z devíti univerzit zapojených do aliance NEOLAiA.