Ostravská univerzita přivítala významného vědce Dr. Marcina Spyru, který se připojil k výzkumnému týmu na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Marcin Spyra se v rámci programu Global Experts, spolufinancovaného městem Ostrava, zaměřuje na výzkum udržitelného rozvoje městských a příměstských krajin.

This article is also available in English: “We must remember that cities are home to other species too,” says Global Expert Marcin Spyra

Také čtěte

Jak si běžný člověk může představit udržitelné město a jak poznáme, že v něm žijeme?

Skutečně udržitelné město je takové, kde jsou sociální, ekonomické a environmentální aspekty v rovnováze. Je to místo, kde lidé rádi žijí, cítí se propojeni se svou komunitou, mohou si plnit své cíle a žít v souladu s přírodou. Tato vize udržitelnosti není jen otázkou rozhodnutí urbanistů nebo úředníků, ale vychází z každodenní zkušenosti obyvatel – jak bezpečně se cítí, jak dostupný je život a jak silné je jejich pouto k místu, které nazývají domovem.

Dr. Marcin Spyra se specializuje na řízení a plánování udržitelného rozvoje v městských a příměstských oblastech. Zabývá se tím, jak rozvíjet města a jejich okolí tak, aby se nejen zlepšila kvalita života obyvatel, ale zároveň byla zachována příroda a zdroje pro budoucí generace. Ve své práci se věnuje tématům jako je efektivní využívání půdy, ochrana přírody ve městech, rozvoj veřejné infrastruktury a vytváření zelených ploch, které přispívají k lepšímu životnímu prostředí.

Jak vnímáte udržitelnost ve městě ze svého pohledu?

Vystudoval jsem architekturu a urbanismus, takže se na udržitelnost dívám z hlediska toho, jak se lidé mezi budovami cítí, jak bezpečná a přívětivá jsou veřejná prostranství. To nazýváme „placemaking“– tedy proces přeměny anonymních prostor na místa, která jsou inkluzivní, příjemná a kde lidé rádi tráví čas. Jde o to, aby veřejný prostor skutečně odpovídal potřebám lidí a podporoval pozitivní mezilidské interakce.

Jaké jsou podle vás největší výzvy, kterým města čelí v oblasti udržitelného rozvoje?

Hlavní výzvou v Evropě je převést diskuse mezi různými aktéry o urbanismu do konkrétních změn ve strategických dokumentech měst a praktických opatření. Jako další zásadní problém vidím řešení nerovností – překlenutí propasti mezi chudšími a bohatšími čtvrtěmi je stále velkou výzvou. Důležitá je také otázka nové výstavby – i když počet obyvatel v některých oblastech klesá, stále vznikají nové budovy, což vede ke zvyšující se spotřebě volné plochy na osobu. Stavebnictví je přitom jedním z největších producentů emisí CO₂.

Jde o to, aby veřejný prostor skutečně odpovídal potřebám lidí a podporoval pozitivní mezilidské interakce.

Strávíte tři roky na Ostravské univerzitě v rámci programu Global Experts. Na čem konkrétně pracujete?

Začínáme studii o veřejných prostorech a přeměně zelených ploch, postindustriálních a posttěžebních oblastí ve městech na různých úrovních. Nezabýváme se pouze Ostravou, ale i širším moravskoslezským regionem. Identifikujeme různá otevřená prostranství a shromažďujeme data, která je popisují. Jakmile je budeme mít, stanovíme si výzkumné cíle a zaměříme se na to, jak tyto prostory charakterizovat a poskytnout užitečné informace pro tvorbu politik a plánování.

Program Global Experts si klade za cíl přilákat špičkové vědce, kteří dlouhodobě působí v zahraničí, na místní univerzity. Poskytuje jim atraktivní podmínky pro jejich práci, čímž přispívá ke kvalitě a relevanci výzkumu na těchto univerzitách. Výsledkem je vznik nových výzkumných týmů, které zároveň otevírají nové příležitosti pro profesní růst mladých vědců.

Znamená to, že plánujete navrhnout způsoby, jak tyto prostory přeměnit tak, aby z nich měla společnost užitek?

Máme tendenci přeměňovat otevřená prostranství na něco „užitečného“, ale někdy je lepší je z ekologických důvodů ponechat pokryté zelení. Lidé často mění prostory bez jasného účelu třeba na náměstí nebo malé parky, jen aby si je přizpůsobili svým potřebám. Avšak města jsou domovem i pro jiné druhy. Vytvoření inkluzivního města pro lidi i zvířata nemusí vždy vyžadovat radikální přeměny. A právě s touto myšlenkou budu v budoucnu experimentovat.

Jaká je motivace vašeho výzkumu?

Nemůžeme Zemi donekonečna rozšiřovat. Otevřená zelená prostranství, která nejsou součástí budov nebo husté infrastruktury, jsou čím dál vzácnější. Města se rychle rozšiřují, vzniká stále více staveb a urbanizované oblasti se rozrůstají. Roste tak i poptávka po veřejných zelených plochách. Proto je nezbytné tyto prostory promyšleně plánovat a hledat nejefektivnější způsoby, jak je chránit a začlenit do městského prostředí.

Je zásadní najít kompromis mezi zelenou a šedou městskou infrastrukturou, který vyváží naše potřeby s potřebou ochrany ekosystémů, zachová biodiverzitu a podpoří ekosystémy v souladu se sociologickým pohledem na města. Svůj výzkum bych rád zaměřil právě na dosažení této rovnováhy.

Města se rychle rozšiřují, vzniká stále více staveb a urbanizované oblasti se rozrůstají. Roste tak i poptávka po veřejných zelených plochách.

Proč jste si pro svůj výzkum vybral právě Ostravu? Jaké jsou vaše dosavadní dojmy?

Vyrůstal jsem v Katovicích, postindustriálním městě v Horním Slezsku v Polsku, kde jsem si uvědomil potenciál transformace postindustriálních městských krajin. Ostrava mi nabízí skvělou příležitost experimentovat s různými výzkumnými přístupy a inovativními metodami plánování a správy města. Líbí se mi, že zde mohu být součástí transformačního procesu.

Byl jsem zde vřele přijat a postupně se seznamuji s novými kolegy, protože výzkumná skupina se rozrůstá i na mezinárodní úrovni. Máme zde kolegy z Německa, Indie a dalších zemí. Je vzrušující být součástí procesu internacionalizace a jsem spokojený s podmínkami, které zde mám.

Na co jste ve své kariéře nejvíce hrdý? Jaká témata vás nejvíce baví?

Jsem hrdý na svou cestu od architektury a urbanismu k interdisciplinárnímu výzkumu, kterému se nyní věnuji. Byla to fascinující cesta – pracoval jsem mimo akademickou sféru jako konzultant, architekt i urbanista a po nějakou dobu jsem měl i vlastní kancelář. Postupně jsem se posunul od čisté architektury ke kombinaci sociální a fyzické geografie a do svého výzkumu začleňuji i prvky ekologie. Tento mezioborový přístup mě baví a rád přispívám do akademické diskuze i budoucích výzkumných projektů.

Jak na vás působí Ostrava? Překvapilo vás na ní něco nebo je podobná Katovicím?

Ostrava má s Katovicemi společné průmyslové dědictví, ale zároveň je zde mnoho rozdílů. Líbí se mi sledovat její proměnu, což mě inspiruje. Oceňuji například kvalitní systém veřejné dopravy nebo užitečné mobilní aplikace pro navigaci po městě. Také se mi líbí menší urbanistické zásahy, jako jsou malé městské parky, lavičky nebo kvalitní osvětlení v různých částech města, například ve Slezské Ostravě.

Mým oblíbeným příkladem je lávka nad stadionem Bazaly, která nejen umožňuje bezpečný pohyb nad rušnými silnicemi, ale zároveň slouží jako příjemné místo k setkávání. Často tam večer při jízdě na kole vidím lidi, kteří se kochají panoramatem města nebo dokonce pozorují hvězdy. Je to skvělý příklad toho, jak městský design může posílit identitu místa.