Ekologové v čele s Mgr. Miroslavem Kubínem, zástupci CHKO Beskydy a Biskupskými lesy testují jako první v Česku řešení, které má pomoci lépe udržet vodu v krajině. Na vybraných místech Moravskoslezských Beskyd vyhloubením jam rozrušili málo využívané lesní odvozní linky a vytvořili tak systém unikátních tůní. Ty zabraňují povrchovému odtoku, a voda, která by za normálních okolností stékala do údolí a mizela v nenávratnu, zůstává zachycena a může se vsakovat do okolní krajiny. A právě tady, na svazích Velkého Javorníku, začíná role specialistů Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU), kteří testují účinnost v Česku unikátního opatření.

…jámy zabraňují povrchovému odtoku, a voda, která by za normálních okolností stékala do údolí a mizela v nenávratnu, zůstává zachycena a může se vsakovat do okolní krajiny…

„Zajímá nás, jestli toto opatření má vliv na množství zadržované vody pro lesní porost v bezprostřední blízkosti. To znamená, že sledujeme půdní vlhkost v kořenové vrstvě půdy, která vyživuje v okolí rostoucí stromy. V současnosti monitorujeme jednu lokalitu se šesti výzkumnými body poblíž tůní a zároveň také sledujeme kontrolní lokalitu, na níž opatření nebylo aplikováno,“ vysvětluje doktor Matěj Horáček z katedry fyzické geografie a geoekologie PřF OU.

Aby pedogeografové měli co možná nejvíc vypovídající výsledky, vyráželi s batohy k tůním téměř každý týden. Pokud jste se procházeli po hřebenech Beskyd, možná jste v dáli mezi stromy zahlédli siluety se zvláštní železnou tyčí. Právě díky ní mohli odebírat půdní vzorky ve vybraných lokalitách.

„Jde o speciální vrták, díky kterému se dostaneme do potřebné hloubky a odebereme vzorek půdy. Následně vzorek přímo na místě zvážíme, poté zabalíme a po návratu do laboratoře a vysušení jeho zvážení zopakujeme, čímž dostaneme nejpřesnější možný údaj o množství vody, která se v té půdě nachází,“ popisuje Horáček s tím, že sběr vzorků v terénu je z velké části na jeho diplomantovi Ondřeji Valovi, který se u tůní střídá s Ondřejem Brožem, místním nadšencem a jedním z velkých iniciátorů těchto zásahů v krajině.

Pro studenta navazujícího magisterského oboru Ondřeje Valu se z cestování k tůním v Beskydech postupně stala rutina. I když vrtání do půdy mnohdy není zrovna jednoduché.

„To vrtání do země není vždycky jednoduché. V některých místech narážíme na kameny, a tak se na některých stanovištích musíme zdržet, než se nám podaří odebrat použitelný vzorek. Určitě to ale za to stojí, chci totiž dělat témata, která mají smysl a voda v krajině je důležité téma, které si zaslouží více pozornosti,“ komentuje.

Chci dělat témata, která mají smysl a voda v krajině je důležité téma, které si zaslouží více pozornosti…

Velké zhodnocení přínosu tůní mají sice geografové Přírodovědecké fakulty OU teprve před sebou, přítomnost vody ve vyhloubených jámách i stav okolní půdy, ale už teď vzbuzuje naději. Navíc se množství podobných tůní nejen v Beskydech může rozrůst.

„My sbíráme data na první lokalitě, která byla v Česku upravena. Těch upravených lokalit je ale už teď v Beskydech mnohem víc. Problematika zadržování vody v lesní krajině se navíc dostává do popředí a dle mých informací o obdobné zásahy mají zájem i v Národním parku Krkonoše nebo v Národním parku České Švýcarsko,“ uzavírá doktor Matěj Horáček z katedry fyzické geografie a geoekologie PřF OU.