V pátek 26. června proběhl na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity kulatý stůl pro implementaci strategických priorit vysokých škol v oblasti transferu znalostí a rozvoje strategických partnerství v oblasti tvůrčí činnosti a společenského dopadu vysokých škol.

Do Ostravy dorazili zástupci českých vysokých škol i ministerstva školství. Část řečníků se připojila online. Společně diskutovali o tom, jak vysoké školy pracují s technologickým i společenským transferem, jak podporují podnikavost studentů a akademiků, jak navazují partnerství s praxí a jak mohou lépe ukazovat svůj přínos pro města, regiony i veřejné instituce.

Transfer jako strategická role univerzity

Úvodní část kulatého stolu patřila sdílení zkušeností jednotlivých vysokých škol. Zazněla témata duševního vlastnictví, smluvního výzkumu, patentů, studentských start-upů, popularizace vědy i spolupráce s průmyslem a veřejným sektorem.

Efektivní transfer znamená vytvořit takové prostředí, kde se dobré nápady nezastaví v šuplíku, ale díky spolupráci výzkumníků a studentů s veřejnými institucemi se promění v inovace.

VŠB – Technická univerzita Ostrava, kterou zastupoval prorektor Marek Pagáč, představila zkušenosti s transferem technologií a strategickými partnerstvími, mimo jiné i ve vazbě na orientaci transferu znalostí směrem do zahraničí.

Jak v diskusi zaznělo, „transfer není doplněk, ale strategická funkce univerzity“. Právě schopnost přenášet výsledky výzkumu a odborné znalosti mimo akademické prostředí se stává jedním z důležitých ukazatelů toho, jak univerzity naplňují svou roli ve společnosti.Také další školy mluvily o tom, jak rozvíjet podnikatelské myšlení studentů, jak podporovat zaměstnance v práci s výsledky výzkumu a jak vytvářet prostředí, v němž dobré nápady nekončí bez dalšího využití.

Technická univerzita v Liberci představila například šestnáct let fungující Student Business Club – soutěž studentských týmů, i koncept Living Hub, který propojuje studenty s odborníky z praxe.

„Efektivní transfer znamená vytvořit takové prostředí, kde se dobré nápady nezastaví v šuplíku, ale díky spolupráci výzkumníků a studentů s veřejnými institucemi se promění v inovace,“ uvedla prorektorka pro strategii a rozvoj Technické univerzity v Liberci Jana Šimanová.

Společenský transfer: důležitý, ale těžko měřitelný

Druhý blok kulatého stolu otevřel prorektor Ostravské univerzity Ondřej Slach prezentací věnovanou společenskému transferu. Připomněl, že právě v regionech procházejících transformací může univerzita sehrávat důležitou roli: jako nezávislý aktér, moderátor veřejné debaty i partner měst, škol a dalších institucí.

„Společnost pomalu přestává vnímat univerzity a vzdělání jako určitý socioekonomický výtah. I proto roste potřeba po tom, aby univerzity mnohem více dokazovaly svou potřebnost v regionech a poskytovaly služby přímo v terénu,“ uvedl Slach. Na příkladech z Ostravska pak ukázal, že společenský transfer může mít velmi konkrétní podobu.

Ostravská univerzita se dlouhodobě propojuje například s regionálním školstvím prostřednictvím projektu Univerzita pro školy. Zazněly také příklady zapojení odborníků univerzity do témat, jako je bytová politika, rodinná politika, kultura nebo problematika sociálně citlivých lokalit.

Zároveň však společenský transfer zůstává jednou z nejobtížněji uchopitelných oblastí. Jeho dopad se často projevuje až s odstupem času a běžnými indikátory se měří jen obtížně.

Problémem je i samotné vymezení pojmu. Ne vždy je jasné, kde končí popularizace vědy a kde začíná společenský transfer. Jeho dopad se navíc běžnými indikátory měří obtížně, protože společenské změny bývají pomalé, nepřímé a ovlivněné řadou dalších faktorů.

Dopad bude třeba umět doložit

V navazující debatě zaznělo, že sociální či společenský transfer často naráží také na plánování a financování. Pokud se s ním nepočítá od začátku, mohou na něj v projektu chybět prostředky, kapacity i lidé.

Vědec musí být předvídavý a zohlednit transfer ještě předtím, než začne publikovat.

V budoucím programovém období bude společenský dopad integrální součástí výzkumných projektů, a to pravděpodobně právě na úkor klasických bibliometrických ukazatelů. Univerzity proto budou muset stále častěji dokládat, jak jejich výzkum přispívá ke konkrétním změnám ve společnosti.

Podobně zazněla i myšlenka, že vědci by měli o transferu přemýšlet už v rané fázi své práce. „Vědec musí být předvídavý a zohlednit transfer ještě předtím, než začne publikovat,“ uvedl prorektor pro vědu a výzkum Pavel Novák z VŠCHT v Praze.

Nestačí chtít. Univerzity potřebují kapacity

Jedním z nejsilnějších témat debaty byly kapacity. Akademici se vedle výuky věnují také výzkumu, grantům i administrativě a transfer pro ně často znamená další agendu navíc. Pokud má být skutečně funkční, potřebují univerzity lidi, kteří dokážou propojovat vědce s praxí, rozumějí prostředí trhu nebo veřejných institucí a zároveň mají důvěru akademiků.

Podle Zdeňka Vondry z Vysoké školy ekonomické v Praze se vysokým školám osvědčují projektoví manažeři, kteří stojí na pomezí mezi vědcem a popularizátorem. V debatě se mluvilo také o fakultních ambasadorech inovací nebo specializovaných transferových pracovnících.

Zkušenosti jednotlivých škol se ale liší. Někde ambasadoři fungují, jinde se ukazuje, že důležitější, než název pozice je důvěra, dlouhodobá spolupráce a znalost konkrétního prostředí.

Do diskuse se zapojil také prorektor Ostravské univerzity Martin Štěpnička, který upozornil mimo jiné na význam pozitivní motivace a roli doktorských studujících. Právě začínající vědci a vědkyně mohou být důležitou skupinou, která bude transfer, spolupráci s praxí i komunikaci společenského dopadu přirozeně posouvat dál.

Viditelnost je součástí dopadu

Kulatý stůl se dotkl také role komunikace, marketingu a sociálních sítí. Vysoké školy si stále více uvědomují, že nestačí výsledky pouze vytvářet. Je třeba je také srozumitelně představovat, vysvětlovat a dostávat k těm, kterým mohou být užitečné.

V debatě zaznělo, že právě sociální sítě mohou být přirozeným prostorem pro popularizaci výzkumu, zejména tam, kde se do komunikace zapojují studenti. Ti často dokážou odborná témata přiblížit jazykem, který je srozumitelný i mimo akademické prostředí.

Setkání v Ostravě tak ukázalo, že transfer znalostí není jen otázkou patentů, smluv nebo strategických dokumentů. Je to také otázka kultury univerzity, motivace akademiků, schopnosti spolupracovat a ochoty vstupovat do témat, jejichž dopad se neukáže okamžitě. Pokud ale mají vysoké školy obstát jako důležití aktéři rozvoje regionů, právě tato role bude stále významnější.

Tento článek vznikl za finanční podpory Evropské unie v rámci projektu REFRESH – Research Excellence For REgion Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048, prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace.