Cílem mezinárodního projektu „Increasing digital competencies – the growth of education in society“ financovaného z Visegrádského fondu je identifikace nedostatků v oblasti digitálních dovedností učitelů SŠ a zároveň příprava informačních a metodických příruček, které by tyto nedostatky pomohly odstranit a seznámily učitele s inovativními přístupy ve vzdělávání a odborné přípravě.

Na projektu spolupracuje za Pedagogickou fakultu Katedra informačních a komunikačních technologií spolu se zahraničními kolegy ze Slovenska (Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave) a Polska (Fundacja Pro Scientia Publica).

V rámci tohoto projektu bylo členy Katedry informačních a komunikačních technologií – doktorkou Tatianou Havláskovou a doktorem Tomášem Javorčíkem – realizováno dotazníkové šetření, kterým byly osloveny všechny SŠ v ČR. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, jak jsou digitální technologie ve výuce využívány, a identifikovat možné problémy s jejich využitím jak z pohledu studentů, tak učitelů. Sběr dat probíhal od 5. 1. 2021 do 27. 3. 2021. V rámci následujících infografik bychom vás rádi s výsledky stručně seznámili.

Šetření se zúčastnilo celkem 2475 studentů a 482 učitelů z celé ČR.

 

Zeptali jsme se členů výzkumu na následující otázky:

 

1. Potvrdily se ve výzkumu vaše hypotézy? Které?

Z pohledu učitelů se nám potvrdil předpoklad, že hlavním důvodem nezařazení digitálních technologií do výuky je pro učitele zdlouhavá a náročná příprava a nedostatek zkušeností a dovedností s určitým druhem technologií v rámci vzdělávacího procesu. Dalším potvrzeným předpokladem bylo, že pro drtivou většinu učitelů (93 %) je primárním způsobem využití digitálních technologií ve výuce prezentace.

Z pohledu studentů se nám potvrdil předpoklad, že by rádi rozšířili využití digitálních technologií v předmětech, kde to nyní není zcela běžné. Často zmiňovanými předměty byly například biologie, cizí jazyk, matematika, zeměpis apod.

 

2. Nějaké výsledky vás překvapily? Čím?

K zajímavým zjištěním patří například fakt, že i přes všechna úskalí, kterými musí učitelé čelit v případě využívání digitálních technologií, k nim mají pozitivní vztah, který lze vyjádřit průměrnou známkou 2,08, a jen 7,3 % dotázaných učitelů je přesvědčeno, že digitální technologie neslouží ke zefektivnění vzdělávacího procesu.

Dalším zajímavým výsledkem byla shoda názoru studentů a učitelů na hodnocení digitální gramotnosti učitelů. Studenti hodnotili své učitele průměrnou známkou 2,68 a učitelé hodnotili sami sebe průměrnou známkou 2,52.

 

3. Jak konkrétně výsledky výzkumu využijete při tvorbě metodických příruček?

Identifikace možných nedostatků v používání digitálních technologií ve výuce na SŠ umožní cíleně se zaměřit na konkrétní nedostatky (i předsudky) učitelů SŠ a tím je minimalizovat. Metodické materiály budou součástí vytvořených elektronických kurzů. Obsahem budou oblasti, ve kterých se učitelé (na základě zjištění z výzkumu) necítí dostatečně kompetentní. V rámci kurzů budou mít učitelé k dispozici interaktivní prvky, video návody či příklady „dobré praxe“. Uvažovaná témata zpracovaná prostřednictvím kurzů jsou:

  • Cloudové nástroje
  • Mobilní technologie ve výuce různých předmětů
  • Sdílení a komunikace prostřednictvím elektronických nástěnek

 

4. Jak teď projekt pokračuje?

V tuto chvíli máme za sebou výzkumnou část projektu, která byla rozdělena do dvou etap. V první etapě proběhlo dotazníkové šetření. Na tuto etapu navazovala kvalitativní část výzkumu v podobě hloubkových rozhovorů a focus groups. Obě fáze výzkumu měly shodnou cílovou skupinu (učitelé a studenti SŠ) a každá byla realizována v ČR, Polsku a na Slovensku. Cílem bylo identifikovat nedostatky a překážky v lepší využití digitálních technologií ve výuce na SŠ.

V současnosti se výsledky zpracovávají a budou základem publikace, kde budou výsledky z každé zúčastněné země popsány a vzájemně porovnány. Na základě závěrů plynoucích z výzkumu budou vytvořeny vzdělávací moduly (informační a metodické příručky) v podobě elektronických kurzů, které budou dostupné učitelům SŠ v zemích partnerů. Efekt těchto modulů pak bude následně dále zkoumán.

 

5. Jakou formu má mezinárodní spolupráce?

V rámci mezinárodní spolupráce byly vytvořeny tři dílčí řešitelské týmy (za každého partnera jeden). Dílčí týmy pracují paralelně, kdy se data shromažďují za každou zemi zvlášť a následně pak sdílí mezi jednotlivými týmy. Pracovní skupiny se pravidelně potkávají prostřednictvím online konferencí, kde se diskutuje další postup, případně nová a zajímavá zjištění.