Mezinárodní festival slovanské hudby slavnostně završil druhý ročník

Autor: Martin Kajzar , 22. 11. 2018

Mezinárodní festival slovanské hudby právě skončil, a vzhledem k tomu, že Pedagogická fakulta Ostravské univerzity byla jedním z partnerů, dovolte mi ohlédnutí za letošním ročníkem, který obsahoval jedenáct dní doslova nabitých hudbou a uměním.


O zahájení se letos postaral pravoslavný sextet Kovcheg z Petrohradu, který vystoupil v našem kraji celkem čtyřikrát, a to v Olbramicích, Frýdku-Místku, Třinci a Ostravě, včetně benefičního koncertu „Pro malého Ondru“. Ten probíhal ve spolupráci s kapitánem slovenské hokejové reprezentace Vladimírem Draveckým. Vystoupení směřovaná k pravoslavné promluvě, národním písním a romancím, zpestřil špičkový instrumentalista na balalajku. Umělci si navíc pro diváky připravili také překvapení v podobě písní Ej, lásko, lásko a Ach, synku, synku.

Ostravská Cimbálová muzika Friš oslavila 20 let na folklórní scéně, a to hned rekordní návštěvností Českého rozhlasu Ostrava. V programu se vedle etablovaného domácího tělesa představili houslisté Lubomír Graffe (VUS Ondráš) a Miroslav Kolacia (Musica Folklorica). Na bulharský kaval preludoval Tomáš Rossi a společně s Frišem vystoupila také goralská Polynica s primášem Andzrejem Niedobou. Program byl koncipován jako přehlídka slovanských písní a melodií a mohli jsme tak vyslechnout například skladby z Makedonie, Slovenska, Polska či Bulharska.

Společný koncert po 30 letech na jednom jevišti měli legendární pěvci basista Richard Novák (slavný to Vodník a Kecal) a polský tenorista Wiesław Ochman (ten mj. strávil 14 sezón v Metropolitní opeře, 10 v La Scale a spolupracoval s Karajanem či Bernsteinem). Večerem se za citlivého doprovodu varhaníka Lukáše Kubenky nesly Dvořákovy Biblické písně a sakrální skladby polských kompozitorů. Novák i Ochman jsou dokladem toho, že pokud má člověk svoji práci rád, nemá věkových limitů. Jejich vystoupení řadíme na festivalovém piedestalu mezi umělecky i lidsky nejhodnotnější.

Speciální byla událost věnovaná skladatelské osobnosti Vítězslavy Kaprálové, jíž se osobně účastnila také předsedkyně The Kapralova Society z Kanady, muzikoložka Karla Hartl. Koncert probíhal ve spolupráci s Akademií muzycznou im. Karola Szymanowskiego w Katowicach. V programu vystoupili Alexey a Anton Aslamasovi (RUS), Alexandr Starý, Ladislav Mariaš, Barbara Kamińska (POL), Kateřina Pašková a další. Příležitost zahrát na příčnou flétnu dostala také mladičká Alice Štěpánková, jež si vloni u poroty vysloužila tzv. motivační cenu, čehož se zhostila s patřičnou ctí. Celý večer symbolicky písní Sbohem a šáteček završila sopranistka Patricia Janečková (SVK). Koncert mapoval různé etapy skladatelčina vývoje a zároveň na něm zazněly skladby pestrého nástrojového obsazení (violoncello, klavír, dechové trio, zpěv, příčná flétna, housle).

11. listopadu nás čekala na ZUŠ Ostrava-Poruba Mezinárodní soutěž v interpretaci. Zde se představili žáci a studenti z šesti států. V mezinárodní porotě doplnili již zmiňovaného WiesławaOchmana (POL) či Alexandra Starého violoncellista Alexandr Stěpanov (UKR), sopranistka Tatyana Teslya (RUS), violoncellista Jan Hališka, houslistka Anna Orlik (POL) nebo barytonista Alexandr Vovk. Předsedou poroty byl saxofonista a ředitel ZUŠ Ostrava-Poruba Jiří Čaňo. Součástí soutěže byly klavírní kurzy, vedené zástupcem Katolické univerzity v Ružomberku – profesorem René Adámkem. O pár dní později soutěž eskalovala koncertem vítězů.

Hlavní pořad celého festivalu s názvem Brundibár a Dopisy z Terezína byl letos věnován skladatelům, kteří s hudbou žili a s ní také zahynuli. Konceptuální program vznikal ve spolupráci s Památníkem Terezín. Na Landeku zazněl 3. smyčcový kvartet Viktora Ullmanna v provedení Al pari Quartet (POL). Citově vypjatou Ukolébavku Gideona Kleina přednesl violoncellista Juraj Škoda (SVK) a ve Suitě pro hoboj a klavír Pavla Haase se divákům technicky a výrazově precizně představili Piotr Pyc a Dagmara Niedziela (oba POL). Ve světové premiéře zde byl představen melodram Dopisy z Terezína skladatelky Zuzany Michlerové, v němž účinkovali Veronika Forejtová a Norbert Lichý. Ti zúčastněným sugestivně připomněli tragické osudy obyvatel terezínské pevnosti. Melodram podtrhly naturalisticky laděné animace Denisy Jánské. Večer završilo provedení opery Brundibár, které doprovázel orchestr složený z profesionálních hudebníků a dětí uměleckých škol našeho kraje. Těleso od taktovky vedl dirigent Jiří Čaňo, primáriem orchestru byla Barbora Kachlová, operní režie se ujal Martin Kajzar. V programu se pěvecky představili žáci ZUŠ Ostrava-Poruba a pěvecký sbor Permoník z Karviné vedený Martinou Juríkovou. Emotivně vypjatý program navštívily bezmála čtyři stovky lidí, včetně zástupců Ostravské židovské obce a Památníku Terezín.

S návratem ke kořenům jsme závěrem festivalu slyšeli promlouvat středověkou hudbou prof. Davida Ebena a těleso Schola Gregoriana Pragensis. Koncert plný chorálů se nesl v duchu odkazů k Československému státu a byl tak důstojnou tečkou za celým festivalovým maratonem. Chci touto cestou poděkovat všem partnerům, sponzorům, účinkujícím i přátelům, bez nichž by se celý festival neobešel. Veliký dík patří také divákům, jelikož jsou dokladem toho, že festival nachází v kontextu ostravském i mezinárodním své místo.

Schola Gregoriana Pragensis (Michal Kristek)

Brundibár (Michal Kristek)

Friš (Dana Rokytová)

Kovcheg benefiční (Michal Kristek)

Brundibár (Michal Kristek)

Richard Novák (Dana Rokytová)

Koncert vítězů (Michal Kristek)

Kaprálová (Tereza Blažková)

Brundibár (Michal Kristek)

Vítězslava Kaprálová (Tereza Blažková)