Na dvě stě lidí přišlo k morovému sloupu v centru Ostravy podpořit Ukrajinu a její obyvatele. Vystoupili například Roman Polách, Petr Hruška, Jiří Surůvka, Jan Malura, Tereza Čapandová, Žaneta Kovářová, Jakub Tichý, Ivo Kaleta nebo Ladislav Vrchovský.

Za studenty promluvila absolventka bohemistiky a anglistiky Ostravské univerzity Žaneta Kovářová, ta vyjádřila podporu všem lidem na Ukrajině i těm, kteří tam mají blízké. „Myslím na všechny, co se rozhodli bojovat za svou svobodu, na ty, co žijí v neustálém strachu a ohrožení, na zraněné a na ty, co už podlehli, i na ty, kteří ze svých domovů musejí prchat. Stejně tak chci vyjádřit podporu i všem Rusům, kteří veřejně vyjadřují svůj nesouhlas s Putinovou agresí,“ pronesla na Masarykově náměstí v Ostravě.

Jan Malura připomněl ostravský Měsíc autorského čtení z roku 2015, kdy byla hostem festivalu Ukrajina. „Rádi mluvili o svých městech, padala jména jako Kyjev, Lvov, Charkov, Ivano-Frankvisk, Poltava, Kolomyja. Některá z nich mi tehdy zněla exoticky. Teď je slýchám znovu a nemůže se ubránit pohnutí. A chtěl bych o nich vědět víc a něco jiného než, že na ně lítají Putinovy rakety a vrtulníky,“ vzpomínal Jan Malura na hosty festivalu, ukrajinské spisovatele a spisovatelky. „A myslím na verše Jurije Andruchovyče, které nám na festivalu četl. Vypráví v nich třeba o tom, jak potkal v nočním Lvově rusky mluvícího chlapíka,“ uzavřel svůj vstup básní Jan Malura.

Jurij Andruchovyč: Písně mrtvého kohouta

(přeložila Marie Iljašenko)

 

Bratře – oslovil mě – Bratře! Nemám na pivo,

panimaješ? Nemám na pivo, žena mě opustila.

 

Netušil jsem, že na světě bývá taková beznaděj,

pořád se mi zdálo, že slyším něco o třetině vod

a pelyňku.

…

Objali jsme se, jako by nás čekala smrt.

Pardon, totiž chci říci, start.

Z vystoupení Romana Polácha u Morového sloupu mrazilo. Přednesl báseň Halyny Kruk. „Milí svobodní přátelé, v této chvíli mohu pouze vyjádřit svou solidaritu a je mou povinností přečíst báseň ukrajinské básnířky Halyny Kruk v překladu české básnířky s ukrajinskými kořeny Marie Iljašenko,“ uvedl text.

Halyna Kruk: My všichni, Evropo, jsme hluboce zneklidněni

(Přeložila Marie Iljašenko)

 

My všichni, Evropo, jsme tak hluboce zneklidnění,

že někteří z nás jsou dokonce zabití.

Promazávej častěji videa na YouTube,

aby zdejší krutost nešokovala tvoje občany.

Někteří z našich tě nikdy nespatří na vlastní oči.

Ale ty máš taky něco se zrakem, Evropo, umanutě

nevidíš vyražené oči ani střelné rány.

Někteří už ti ani nedokážou, nehněvej se, Evropo,

podat ruku, (leda tak protézu!),

ani se dotknout kultury tvých minulých věků.

Hlídej si své hranice, Evropo,

aby se ti nepřihodilo něco podobného,

poslouchej pozorně, pro jistotu, zda ještě křičíme

pod ranami pažeb, vojenských bot a obušků.

Z našich dětí vyrostou zlí dospělí, Evropo,

kteří nebudou brát vážně

tvé hysterické a uslzené historky

o zvířatech v útulcích.

Odpusť jim, Evropo, a nediv se,

my všichni co tu jsme, jsme trochu jak zvířata.

Co jsi dělala ty, Evropo,

zatímco nás ostřelovali patronami na vlky,

jako bychom měli vzteklinu?

Ověřovala sis počty pohřešovaných a mrtvých?

Myla sis ruce? Čekala potvrzení? Skrývala se jako věc-o-sobě?

Světu mír, moru mor, jen peníze nesmrdí.

A oběti nestojí za ochranu,

když to nejsou holubice.