Tvorbu Maria Kotrby široká veřejnost velmi dobře zná. A přestože mnozí netuší, kdo je autorem soch zdobících místa, která běžně obýváme, je Kotrbovo dílo jako známá melodie, u níž nevíme, kdo ji vlastně složil, ale čas od času se vkrade do naší mysli. Kotrbova Spravedlnost rozeznívá prostor před budovou Nejvyššího správního soudu na Moravském náměstí v Brně. Sv. Kryštof ještě nedávno zdravil řidiče u olomouckého a dálničního obchvatu a Milenci ožívali ve svém obětí v ostravském Husově sadu. Známe je všichni. Ale nic o nich nevíme. I výstava v GVUO vstoupila do povědomí velkolepým odlitkem sochy Sv. Kryštof a je tak dvojčetem zmiňované sochy u Olomouce, kde z něj vandalové vloni na podzim odřezali velké pláty bronzu. Druhý odlitek byl předtím v letech 2007–2022 umístěn u rožnovského kina Panorama, které je nyní v demoličním procesu kvůli výstavbě nového kulturního centra.

Marius Kotrba se narodil 30. září 1959 v Čeladné a přestože zemřel již ve svých 52 letech, přinesl uměleckému světu mnohé. Výstava v ostravském Domě umění přináší průřez tvorbou a přestože jsou jí věnovány celé tři sály a kurátorský tým by nejraději shodil i Klimta, nebylo v jejich silách vystavit vše. „Přestože jsme výstavnímu projektu věnovali všechny tři sály v Domě umění, výstava není a ani nemůže zahrnout celou autorovu retrospektivu, tak veliké prostory prostě nemáme. Představíme proto jen výběr Kotrbových prací s civilními i mezilidskými tématy a výraznou skupinu prací s duchovním obsahem,“ vysvětlil Jiří Jůza, kurátor a ředitel GVUO.

Celá výstava, pojmenována podle Kotrbovy sochy Velký okamžik z roku 1992, je rozdělena do tří tematických celků, které reflektují Kotrbovu práci s civilními a mezilidskými, ale i sakrálními a duchovními tématy. Malba, sochy a plastiky se v těchto tématech zdařile doplňují a v žádném případě si v jednom prostoru nekonkurují. Velice dobře tak funguje zavěšení obrazů do výšky téměř čtyř metrů, které tak připomínají sakrální prostor, a prostor pod nimi vyplňují vybrané sochy, doplňující tematiku obrazů. Stejně tak vystavené reliéfy asociují bronzové dveře, které zdobí vstup do italské křestní kaple Baptisterium San Giovanni. V horním sále pak andělské obrazy vytvářejí oltář v protipólu k ďábelským na druhé straně místnosti. V prostoru mezi peklem a rájem se odehrává všední lidský život, ze kterého vybočuje pouze obraz Dobrého pastýře, který ale koncepci žádným způsobem nenarušuje. Kurátorský přístup Libuše Kotrbové, Jaroslava Koléška a Jiřího Jůzy tak vytvořil sebejistou výstavu, která rozhodně nebude jen jedním Velkým okamžikem. 

Na záznam z vernisáže se můžete podívat zde a více informací o výstavě naleznete zde.

První dvě části výstavy Maria Kotrby, věnované sochám a reliéfům, budou v ostravském Domě umění k vidění až do 5. června. Třetí část, která představuje Kotrbu jako malíře, bude ukončena již 1. května z důvodu instalace a příprav následujícího výstavně-dramatického projektu Divadla Petra Bezruče s názvem Stará láska nerezaví.

V rámci stálé expozice je nyní v Domě umění k vidění rovněž výstava jednoho díla ze sbírky GVUO. Malbu Maxmiliána Pirnera s názvem Rytíř z pohádky vybral malíř Jiří Petrbok. V Kabinetu grafiky je možno zhlédnout komorní výstavu Velikonoční příběh v umění.
Dům umění (GVUO) je otevřen úterý až neděle 10 až 18 hodin.