V životě si každý z nás hledá chvilkové skulinky spokojenosti mezi vším tím shonem kolem. Častokrát se v myšlenkách vracíme k příběhům z minulosti, z našeho mládí či dětství a říkáme si, kam se poděly ty krásné časy?

Podobně jako rodina podporuje děti a dodává jim pocity jistoty a bezpečí, tak i my můžeme pomoci lidem, kteří třeba neměli takové štěstí jako my. Pro takové je tu činnost z dobré vůle, dobrovolnictví, nezištná podpora, která se snaží pomoci v nelehkých životních situacích. Od válek přes životní trampoty až po prostou osamělost.

Ostravská univerzita spojila síly s nadačním fondem Křídlení a hledá dobrovolníky

Také čtěte

Za dobu, co působím jako dobrovolnice v Adře, jsem se již setkala s mnoha názory, dobrými i špatnými zkušenostmi. Zarazil mne ovšem fakt, že je spousta lidí, kteří by chtěli pomoci, ale vždy se objeví nějaké třípísmenné „ale“…

Proč vlastně mnozí z naší společnosti pohlíží na dobrovolnictví negativně? Jednoduše řečeno, neví, co jim může přinést. Někteří jedinci vidí v dobrovolnictví jen „zbytečnou věc“, co nepřináší peníze, zato bere čas a energii. Dalším důvodem může být strach vystoupit z komfortní zóny, neznalost či nesmělost, nebo strach, že problémy jiných zatíží je samotné. Popřípadě by vždy chtěli dělat činnost, „která jde vidět a která jim dává smysl“. Všechny tyto důvody jsem v posledních letech zaslechla.

Na druhou stranu se ale zároveň ptejme, jaká pozitiva dobrovolničení přináší? Jsou to jednoznačně neocenitelné zkušenosti do života. Nesmírně dobrá nálada, která se dobrovolníkovi s každým dalším úsměvem vrací, pocit sounáležitosti a potřebnosti. A hlavně krásná pravda, že nepomáháme jen my druhým, ale i druzí nám.

I pouhý úsměv může člověka „vysekat“ z depresivní osamělosti dnešní doby.

Kolikrát jsem si s babičkou v domově seniorů sedla a za pár minut povídání jsem dostala radu do života, která mi posléze pomohla s problémy. A i pouhý úsměv může člověka „vysekat“ z depresivní osamělosti dnešní doby. Zkrátka maličkosti dělají zázraky. Jedna rozmluva, podržené dveře či podaná ruka můžou mít zásadní dopad na náš život.

Jak to vypadá v zahraničí?

V zahraničí je nezištná pomoc častá. Například na školách či ve firmách fungují programy, které ji přímo podporují. Finančně, kulturně nebo v určitých chudších oblastech i materiálně. Ptala jsem se své kamarádky Elisy z Erasmu, jak mohou pomáhat v Itálii jako studenti. „Můžeme například dobrovolně pracovat v Červeném kříži, dělat domácí úkoly s dětmi z chudých rodin, pomáhat dlouhodobě nemocným a tělesně handicapovaným v asociaci BAMBI, být dobrovolníky v některých chovatelských stanicích a v létě dobrovolničit na výletech s malými dětmi,“ popsala. Dobrovolnictví i možnost vycestovat na pomoc do jiných zemí zde zastřešuje program EU European Young Multiplier.

Odměny tamní dobrovolníci dostávají jak od školy, tak od center, kde se studenti rozhodnou pracovat. Za práci v Červeném kříži, pomocnou ruku v centru BAMBI a prázdninové aktivity mohou získat dokonce kredity ke studiu. Jako výpomoc ve školkách či chovatelských stanicích dostávají stravu a po domluvě i malý plat v závislosti na výši odpracovaného času.

Můžeme se ptát, zda je v takovém případě pomoc i nadále nezištná. Zda odměny přijmou či nepřijmou, je na dobrovolnících. „Chceme pomoci druhým lidem, neděláme to kvůli penězům,“ dodala Elisa.

Dobrovolničte s Ostravskou

Ze zahraničí také pochází inspirace pro aktivity Dobrovolnického centra Ostravské univerzity, které si dává za cíl pomoci zprostředkovat pomoc těm, kteří ji potřebují. Toto centrum nyní úzce spolupracuje i s největší akcí dobročinnosti v České republice, festivalem Křídlení, ten se letos koná již po osmnácté. A kdy jindy by se mělo konat dobro nežli v adventním čase?

Dobrovolnické centrum Ostravské univerzity hledá dobrovolníky! Zúčastnit se můžete 23. a 24. listopadu Tyrkysové sbírky nebo velké akce s názvem Advent plný Křídlení, ten se koná 30. listopadu v City Campusu OU. Uvítáme lidi do organizačního zázemí festivalu – na pomoc s přípravou stánků, provozem, technickým zabezpečením, komunikací s návštěvníky na místě, úklid a podobně. Akce trvá celý den, ale zapojit se můžete buď do dopoledního, odpoledního nebo večerního bloku.

Koordinátorka komunikace s dobrovolníky na Ostravské univerzitě, Lenka Caletková, má za sebou i praxi jako dobrovolník. A proč by se podle ní měl člověk dobrovolnictví věnovat? „Dobrovolnictví přináší možnost setkat se s různými lidmi a jejich životními příběhy i poznat nová organizační prostředí a různé profese. Zároveň je to příležitost získat praxi do životopisu, zlepšit si komunikaci a získat nové dovednosti. Radost a vděk, který v lidech vykouzlíte, je mnohdy k nezaplacení,“ uvedla.

Dobrovolnictví přináší možnost setkat se s různými lidmi a jejich životními příběhy i poznat nová organizační prostředí a různé profese. Radost a vděk, který v lidech vykouzlíte, je mnohdy k nezaplacení.

Každý z nás hledá benefity v čemkoli, co děláme, odměna ale nemusí být jen peněžní, materiální věc. Odměnou může být i rada, slovní podpora, pomoc se vypořádat se smutkem, hezká vzpomínka. Ač se to může zdát neuvěřitelné, jsme odměňováni každý den, aniž bychom to věděli. Vlídný pohled, pohlazení našich blízkých, utěšení po nezdařilém dni. Kousek čokolády a smích u seriálu s přáteli…

Pojďme pomoci těm, co tohle nemají, kteří nemají nikoho, na koho by se mohli obrátit v nouzi, a jsou nemocní osamělostí. Pojďme pomoci druhým umět se usmát a vlídnými slovy léčit sebe i jiné. Pojďme začít dobrovolničit, poskytnout svůj čas, nabídnout křídla těm, kteří to potřebují. Z dobré vůle.