Poprvé pod širým nebem se konala beseda Na mlýně. Pozvání tentokrát přijal sociální geograf a prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity Ondřej Slach – diskuse probrala řadu aktuálních a pro Ostravu palčivých témat. Šlo například o odliv obyvatel, bydlení a sociálně vyloučené lokality, čistotu ovzduší nebo investice do kulturních a sportovních akcí. To nejzajímavější z besedy se dočtete v dnešním článku.

Proč lidé z Ostravy stále odchází?

Z Ostravy se každoročně odstěhuje až 1500 obyvatel. Přibližně 60 procent obyvatel se stěhuje do přilehlých regionů jako je Frýdecko-Místecko nebo Hlučínsko a 40 procent odchází zcela mimo kraj. Polovina z těchto odchozích jsou lidé ve věku 19–29 let, čtvrtina se stěhuje do Prahy a okolí, další do Brna a Olomouce. Ostrava pak láká lidi z Karviné, Orlové a Havířova. Nejčastějším důvodem je dominantně odchod za vzděláním a za prací, ale i nadále sehrává velkou roli i nižší kvalita života. Například srovnatelná IT pozice v Brně a v Ostravě nabízí velký rozdíl ve výdělcích. Nabídka pracovních míst v Ostravě stále není taková jako v ostatních větších městech.

Studenti gymnázií Ostravu hodnotí jako nudné město. A právě oni nejčastěji odchází. Kromě úplného centra města nemají v docházkové vzdálenosti všechno, co potřebují.

Z výzkumu mezi středoškoláky a vysokoškoláky z roku 2020 – kdy jsme se jich ptali, jak vnímají Ostravu – vyplynulo, že zatímco studenti učilišť ji vnímají pozitivně, studenti gymnázií Ostravu hodnotí jako nudné město. A právě oni nejčastěji odchází. Kromě úplného centra města nemají v docházkové vzdálenosti všechno, co potřebují. Většina městských částí je totiž dominantně orientovaná na bydlení, pouze omezená část Ostravy naplňuje parametry města ve smyslu velikosti, hustoty a různorodosti. Otázkou tedy je, zda pro skupinu 19–29 nabízí Ostrava odpovídající kvalitu života i kvalitu bydlení, a to si myslím, že ne.

Je levnější bydlení v Ostravě skutečně lákadlem?

Argumentem, že Ostrava má levné bydlení, operujeme nejméně čtvrt století. Kdyby hlavním faktorem byla cena, lidé by se stěhovali do Karviné nebo Orlové. Lidé ale preferují kvalitní školku a školu pro své děti a v kontextu tohoto parametru se ceny nemovitostí mezi Ostravou a Brnem přibližují. Cena nemovitostí je proto jen jeden z mnoha faktorů při rozhodování, kde budete bydlet.

V čem Ostrava zaostává za jinými velkými městy?

Ostravě schází vysokoškolsky vzdělaní lidé, což lze částečně vnímat jako dědictví minulosti. Vyjádřeno čísly, Ostrava má 18,6 procent obyvatel s vysokoškolským vzděláním, což je od roku 2011 sice nárůst o 4,4 %, nicméně Praha má 36,9 procent lidí s vysokou školou. Jihomoravský kraj 21,2 procent, Moravskoslezský 16,4 procent.

Mezi ekonomickou výkonností regionu a podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je určitý vztah. Navíc nám chybí mladí lidé. Ostrava byla v roce 1991 nejmladším městem z velkých měst v Česku, o 30 let později je jednoznačně nejstarším. Pětině obyvatel města je 65+ a tato skupina v čase roste. Když to shrnu, chybí nám mladí lidé, vysokoškoláci nám rostou pomalu, střední třída stagnuje a skupina obyvatel v příjmové chudobě se nezmenšuje.

Sociálně vyloučené lokality. Co s nimi?

Skupina příjmově chudých zůstává ve městě, protože nemá peníze na mobilitu. Základním pravidlem je vytvořit lokality, kde je sociální mix. To se ale v praxi velice těžko realizuje. My víme, že pokud je v nějaké v lokalitě 20 procent lidí pod hranicí chudoby, je to aspekt vedoucí k dalšímu poklesu. A takových lokalit se v Ostravě nachází vícero. Jsou to lokality, které jsou většinou fyzicky izolované od zbytku města, buď rušnou komunikací, brownfieldem nebo náletovou zelení. Vždycky je tam nějaká fyzická bariéra, kterou je třeba odstranit, a my to neděláme.

S touto problematikou se úzce pojí právě otázka vzdělávání, kdy víme, že už ve školkách dochází k výrazné segregaci, protože řada těchto obyvatel bydlí ve vyloučených lokalitách. Kdyby se investovaly dvě miliardy do vzdělávání sociálně slabých, budou to efektivněji vynaložené peníze než na stavbu obchodního centra, které v zásadě nepotřebujeme.

Na základě zkušeností víme, že je třeba obyvatele a celou komunitu aktivně zapojit do rozhodování a rozvoje dané lokality. Dokud se budou nějaká hřiště stavět na klíč, tak to nikdy nebude fungovat.

V první řadě proto musíme pracovat s přístupem ke vzdělávání v těchto lokalitách a v druhé řadě vytvořit zeleň a hřiště, protože nyní ti lidé nemají kam jít a nemají co dělat. Na základě zkušeností víme, že je třeba obyvatele a celou komunitu aktivně zapojit do rozhodování a rozvoje dané lokality. Dokud se budou nějaká hřiště stavět na klíč, tak to nikdy nebude fungovat.

Pro město jsou tyto lokality opravdu velkou výzvou, přesto se už tři dekády nedaří v této oblasti nějak zásadně pohnout z místa. Přitom porodnost je zde vyšší a z tohoto hlediska je v těchto lokalitách demografická budoucnost města. Proto musíme tento problém intenzivně řešit, abychom si za 10 až 15 let neříkali, kde jsme udělali chybu? Všechny změny však vyžadují opravdu trpělivost, když postavíme hřiště a někdo ho za půl roku rozbije, tak ho holt postavíme znova a znova. Nemusí to být luxusní navoněné hřiště, ale musí tam být a my se musíme smířit s tím, že třeba 60 procent vynaložených peněz nebude mít kýžený efekt.

Populární a nepopulární politická rozhodnutí. Co vede k opravdovému rozvoji a co nikoli?

Politici se někdy uchylují k politicky vděčným nekonfliktním akcím, které jim přinášejí politické body, proto raději staví nové chodníky, umisťují lavičky a jiné věci, které jsou hned vidět. Humanizace veřejného prostranství je důležitá, ale není to záruka rozvoje města. Musíme dělat hlavně ty méně populární věci, jako je například investice do technické infrastruktury, vyloučených lokalit a zavření fabrik ve městě.

Zrušení koksovny je například i otázka politické vůle. V reálu se jedná o nějakých 500 pracovních míst. Zavřely se doly a další provozy těžkého průmyslu, přesto nezaměstnanost extrémně nevyskočila, ani se nekonají masové protesty. Pokud neodstraníme tyto zátěže, těžko sem dostaneme nové lidi.

Ubylo smogových dní, znečištění je výrazně nižší, ale představte si, že plánujete bydlení v Ostravě, vystoupíte na nádraží a uvidíte koksovnu.

Věčné téma – čistota ovzduší…

Ovzduší se zlepšilo za posledních třicet let o 93 procent, to ale zajímá člověka, co zde žije 30 let. Když přicházíte do města za bydlením, tak vás nezajímá, jaká byla situace před 30 lety, ale jaká je aktuálně teď. Ubylo smogových dní, znečištění je výrazně nižší, ale představte si, že plánujete bydlení v Ostravě, vystoupíte na nádraží a uvidíte koksovnu. A to ještě nově příchozí netuší, že kousek dál je chemička, odkud občas foukne. Koksovny a fabriky do města jednadvacátého století zkrátka nepatří.

Doktor Ondřej Slach je také vědeckým ředitelem projektu REFRESH – Social Lab. V rámci tohoto projektu bude vybudována jedinečná evropská infrastruktura pro výzkum a transfer technologií v oblastech udržitelné energetiky, digitalizace průmyslové výroby, automatizace v dopravě, environmentálních technologiích či chytrých materiálových technologií.

Ostravské brownfieldy. Měla se stavět Karolina?

Celková investice do infrastruktury, sanací a dalších nezbytných nákladů byla při tehdejších cenách přibližně 3 miliardy korun. Vzhledem k poloze v centru města bylo od tohoto projektu velké očekávání. Historicky je v Ostravě snaha rozšířit centrum města směrem na jih, aby odpovídalo velikosti Ostravy, což se úplně nepovedlo, a otázka zní, zda jsme se z této akce nějak poučili.

Stále ale vidím uvažování politiků v mezích konkrétního projektu, bez ohledu na to, jak onen pozemek komunikuje s vnějším prostředím. My sice máme dálnici až téměř do centra města, ale stavba zvýšila dopravní zátěž, snížila kvalitu ovzduší a tím kvalitu života. Proto bych byl rád, kdyby se další projekty hodnotily širší optikou. Situace i nastavení obyvatel města je navíc takové, že cokoli je nové, je dobré a dlouhodobý dopad se příliš neřeší.

Investice do kulturních a sportovních akcí a turistický ruch. Může být jednou z možných cest budoucí Ostravy?

Kulturní a sportovní akce jsou způsob, jak do Ostravy nalákat větší množství lidí, kteří by sem jinak nikdy nepřijeli. V danou chvíli je sice pro město akce jako mistrovství světa v hokeji ekonomicky výhodná, ale investice do hal a stadionů a jejich udržitelnosti jsou pro město dlouhodobě velmi nákladné. Je třeba si reálně říct, kolik město stojí investice, kolik peněz dostává od Evropské unie a kolik je návratnost a zda budou projekty dlouhodobě provozně udržitelné v případě, že vypadnou například evropské dotace.

Řešením by samozřejmě byl nárůst obyvatel, protože peníze jsou na národní úrovni přerozdělovány na počet obyvatel, kdy Ostrava dostává na obyvatele přibližně 38 000 korun, což je víc než 80 procent rozpočtu města. Vždy se musí zvážit vstupní náklady a následné výnosy a benefity plynoucí z takových akcí. Ty se ale v čase často snižují.

K jeho rozvoji nepomohla ani letecká doprava, letiště je dlouhodobě ekonomicky ztrátové, přestože jeho dopravní dostupnost z Ostravy je skvělá. V budoucnu bych jeho využití viděl spíše jako nákladní letiště, nikoli dopravní, kde ho vytlačuje letiště v Katovicích. Význam ostravského letiště může spočívat spíše jako pozitivní faktor pro potencionální investory v regionu. Rovnice letiště = růst ale zkrátka nefunguje. Doprava je pouze předpokladem, nikoli zárukou rozvoje. Na ekonomickou výkonnost každého regionu má větší vliv kvalita vládnutí, nikoli dopravní infrastruktura.

Další z besed Na mlýně se bude konat v novém akademickém roce, tedy v podzimních měsících. Diskutovat budeme s docentkou Steriani Elavsky, která zastřešuje mezinárodní projekt DigiWELL – ten se věnuje například vztahu digitálních technologií a wellbeingu. Pro bližší informace nezapomeňte sledovat OU@live!