Spolu s vědci a vědkyněmi z Ostravské univerzity o titul Český VŠEVĚD 2023 usiluje ještě šestadvacet dalších kandidátů z univerzit, pracovišť Akademie věd České republiky nebo z jiných institucí, které se věnují popularizaci vědy. Do prosincového finále postoupí jen šestice nejlepších, kterou vybere veřejnost i odborná porota.

Hlasování právě startuje a poběží do poloviny října. A my se přimlouváme za podporu hlavně pro zástupce Ostravské univerzity. Své hlasy můžete soutěžícím udělit právě teď a to prostřednictvím webu Noci vědců. Oproti loňskému roku pořadatelé upustili od hlasování skrz sociální sítě a zaměřili se na vytvoření hlasovacího systému na webu.

První nositelkou titulu Český VŠEVĚD se v minulém roce stala Eva Bílková z Ostravské univerzity. „Cílem akce Český VŠEVĚD je, stejně jako u Noci vědců, bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat, že dělají práci přínosnou pro společnost, dokážou ji poutavě představit, ba dokonce vědou dovedou bavit. Na Ostravské univerzitě jsme si jistí, že je potřeba vědu popularizovat, vysvětlit lidem, k čemu je dobrá. Máme v ní skutečně znamenité výsledky, které veřejnosti musíme zprostředkovávat. V tomto se vize VŠEVĚDA a Ostravské univerzity zcela potkávají, mít navíc vítěze znamená, že se tento společný cíl prohlubuje ještě víc. Populární formát nám přinesl mnoho mediální výstupů, mnoho zhlédnutí, mnoho zprostředkování veřejnosti, naplnil naše snahy nad očekávání. S novou energií a novými výsledky se těšíme na další příležitost,” hodnotí loňské vítězství mluvčí Ostravské univerzity Jitřenka Navrátilová.

A kdo za Ostravskou univerzitu usiluje o titul?

Mgr. Kateřina Knopová | Filozofická fakulta Ostravské univerzity

Historie je fascinující sled událostí, který nás neučí, jen jak se věci v minulosti děly, ale především proč se děly. Díky zkoumání naší minulosti a všech tajemství, které obsahuje, poznáváme své kořeny a identitu. Častokrát se můžeme setkat s názorem, že dějepis byl jen nudným předmětem na základní či střední škole. Nemusí tomu tak ale být. Pokud budeme vykládat historii jako příběh, můžeme v něm nalézt řadu souvislostí a snáze tak pochopit, proč se události vyvinuly tak, jak se vyvinuly. Paralely se dají dokonce nalézt i mezi současností a dobou tak vzdálenou, jakou byl středověk.

A právě tématu středověku, středověké společnosti a primárně vývoji měst ve středověku se ve svém výzkumu věnuje doktorandka katedry historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity Mgr. Kateřina Knopová. Kromě odborného výzkumu ráda tráví čas cestováním a poznáváním památek a dějin nejen České republiky, ale i zahraničí. Rovněž se aktivně zapojuje do popularizace historické vědy, ať už prostřednictvím působení ve spolcích či přednáškami a workshopy, například i v rámci Noci vědců.

Mgr. Jana Koller, Ph.D. | Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity

Je překvapivé, že rostliny jsou obecně lidmi vnímány jako neživé nebo naprosto nedůležité organismy. Je třeba si ale uvědomit, že bez rostlin bychom na naší planetě nikdy nebyli. Rostliny nejsou hloupé a už vůbec ne zbytečné, jenom občas nevidíme jejich úžasné schopnosti. Jsou totiž velice vnímavé – přijímají signály z okolního prostředí, tyto získané informace zpracovávají a zvažují nejideálnější řešení. Aby rostliny dokázaly odolat měnícímu se prostředí a zvládly přežít masivní plenění, vyvinuly si velmi rychlé rekce, zahrnující třeba elektrické signály podobné těm, které jsou popsány u živočichů.

Během doktorského studia se Mgr. Jana Koller, Ph.D., zabývala rychlými reakcemi šířícími se rostlinným tělem, velmi atraktivními masožravými rostlinami a vlivem anestetik na rostliny. Nyní je v Odonata týmu, tedy týmu zabývajícím se studiem vážek. Jak se dají rostliny spojit s vážkami? Za studií se Jana věnovala vztahu rostlina – hmyz z pohledu, kdy byl hmyz konzumován rostlinami. Nyní by se chtěla dívat na tento vztah více komplexněji. Vážky jsou významní predátoři, kteří lokálně konzumují stovky tisíc kusů hmyzu, včetně býložravců. Interakce mezi rostlinami, býložravci a predátory jsou stěžejní pro všechny ekosystémy. Všechny tři složky si vyvíjejí sofistikované strategie, jak tu druhou přelstít.

Jana Koller se ráda kochá přírodou, miluje vycházky do hor a ve svém telefonu má víc fotek rostlin než lidí. Fascinující rostlinný svět by ráda popularizovala i skrze své umění.

Doc. Mgr. et Mgr. Kateřina Mikulcová, Ph.D. | Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity

Jednou z největších výzev soudobé společnosti je pomoc lidem bez domova. Člověk bez domova přitom nemusí být jen ten, kdo žije přímo na ulici, ale také třeba lidé, kteří jsou ubytovaní v azylových domech nebo v komerčních ubytovnách. Jejich život je spojen s nedostatkem místa, soukromí, příjmovou chudobou a sociálním vyloučením.

Ve svém výzkumu se Kateřina Mikulcová zabývá těmi nejzranitelnějšími z této cílové skupiny, dětmi bez domova. Ukazuje se, že má bezdomovectví dopady na jejich rodinné vztahy, dostupnost kvalitního vzdělávání i vážné následky v oblasti psychické pohody a zdraví. Ve svém výzkumu se snaží o propojování svého vzdělání v oblasti sociální práce a psychologie, a to tak, aby nevznikal výzkum do šuplíku, ale něco užitečného, co může využít třeba i ve výuce nebo zprostředkovat výsledky praktikům sociální práce, a tak pomáhat změnit životní situaci dětí bez domova.

Mimo svůj výzkum je velkou milovnicí československých vlčáků a hrdou rodačkou z města Ostrava.

Mgr. Jiří Červeň, Ph.D. | Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity

Touha po věčném mládí nebo alespoň dlouhém životě probouzí zvídavost lidstva od nepaměti. Nás uchvátili živočichové, kteří se můžou pochlubit výjimečnou délkou života. Při jejich zkoumání nás zaujal protein p53, který má u dlouhověkých živočichů zajímavé mutace. Pozoruhodné je, že tyto a jim podobné mutace u člověka často vedou k rozvoji rakovinného bujení. Klíčovým živočichem se pro nás stal jeden z vůbec nejdéle žijících obratlovců na naší planetě, u kterého dosud nebyl popsán jeho genom – žralok malohlavý. I díky podpoře nadačního fondu Neuron jsme se vypravili za tajemstvím jeho dlouhověkosti.

Kombinace dobrodružství při lovu tohoto výjimečného živočicha v chladných vodách moří okolo Islandu s hledáním odpovědí v miliardách písmen genetického kódu nám naplno ukazuje krásu vědy. Jsem doktor Jiří Červeň z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a věřím, že vám dokážu, že tajemství dlouhověkosti může být ukryté v těle tohoto výjimečného žraloka.

Mgr. Miroslav Paulíček, Ph.D. | Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity

Mgr. Miroslav Paulíček, Ph.D., z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity je bytostně přesvědčen nejen o tom, že sociologie je nejlepší věda, ale v duchu představ 19. století také o tom, že sociologie v sobě zahrnuje všechny ostatní vědy. Má z toho upřímnou radost, kterou se nebojí dát najevo. Příležitostně se převléká za krávu a za sokola. Kromě sociologických teorií nebo výuky metodologie se zabývá uměním či literaturou a existuje na jevištích Divadla Kámen nebo prostorově neukotveného autorského divadla Neslepýš. Prostorově neukotvený je i on sám, nejčastěji ho lze zahlédnout ve vlaku. Myslí si, že ze všeho se dá dělat věda.