Strategický projekt Ostravské univerzity REFRESH pořádá již pravidelně kulaté stoly věnované stěžejním tématům projektu. Vědci u nich mohou sdílet dílčí výsledky svého výzkumu, informovat o nich ostatní a díky diskusi navázat mezioborovou spolupráci, která může jejich bádání posunout novým směrem.

Kulaté stoly, které se uskutečnily ve středu 21. října v knihovně OU, propojily mezinárodní výzkumníky z oblasti geografie, historie, sociologie, politologie i technických oborů, jejichž společným tématem byla spravedlivá transformace regionu a možnosti, jak propojit dosavadní výzkum s hledáním řešení pro jeho budoucnost.

Zelenější krajina ještě neznamená spokojenější obyvatele

V Moravskoslezském kraji přibývá parků, lesů a nových způsobů využití někdejších průmyslových areálů. Proměna krajiny je viditelná, její hodnocení ale závisí na tom, koho se ptáme.

Zatímco někdo v obnově brownfieldů a rozvoji zelených ploch vidí příležitost, jiný může mít obavy o svou práci, budoucnost rodiny nebo místo, které je součástí jeho identity. Transformace totiž není pouze technickou nebo ekonomickou změnou.

Zasahuje také do života komunit, vztahu lidí k místu, kde žijí, a jejich představ o budoucnosti. Pokud chceme pochopit, jak lidé transformaci přijímají, musíme tyto rozdíly zohledňovat také při výzkumu a interpretaci jeho výsledků.

Proč má Green Deal problém získat důvěru?

Jednou z diskutovaných otázek bylo, proč se část veřejnosti staví k zelené transformaci odmítavě. Příčinou nemusí být pouze nesouhlas s jejími cíli. Roli může hrát také způsob, jakým se o změnách mluví a jakým způsobem jsou prezentovány.

Pokud lidé vnímají transformační opatření jako rozhodnutí přicházející shora, která jim neponechávají prostor pro vlastní názor ani dostatek času na přizpůsobení, může to jejich nedůvěru prohlubovat.

Zvlášť citlivé je to v regionech, kde jsou pracovní zkušenosti, rodinná historie a místní identita úzce spojené s tradičním průmyslem.

S tím souvisí i otázka, kdo z transformace skutečně těží. Investice do výzkumu, vzdělávání a nových technologií mohou přinášet významné příležitosti, jejich přínosy však nemusejí být rovnoměrně rozložené.

Část obyvatel může mít pocit, že se region rozvíjí, ale jejich samotných se změny příliš netýkají. Pocit, že zůstávají stranou, pak může oslabovat důvěru v instituce i ochotu zapojit se do veřejného dění.

Jak tedy propast mezi odborníky, politickými představiteli a veřejností zmenšit? Jednou z cest je lépe porozumět různým zkušenostem obyvatel a dát jim skutečný prostor při rozhodování o budoucnosti míst, ve kterých žijí.

Diskuse se dotkla rovněž nízké míry zapojení veřejnosti. Zazněla otázka, jak definovat samotnou propast mezi veřejností a elitami a jak rozlišit nezájem o participaci od pocitu, že rozhodování stejně náleží odborníkům a politickým představitelům.

Výzkum by proto měl sledovat nejen postoje obyvatel k transformaci, ale také jejich důvěru v instituce, motivaci zapojovat se do rozhodování a vnímání vlastního vlivu.

Co se týče sběru dat, zazněla poznámka o tom, že je třeba metody výzkumu přizpůsobit současnému světu – tedy částečně upustit od dotazníků a přesunout se na diskuse na sociálních médiích.

Výhodou takového přístupu je, že lidé otevřeně vyjadřují své názory a postoje, nejsou škatulkováni dotazníky, prostředí je přirozené a nenucené. Schází se zde ale jen určitá věková skupina. Nejlepší cestou je kombinace obou přístupů ke sběru dat.

Co dělat s průmyslovou minulostí?

Proměna bývalých průmyslových areálů ukazuje, že vztah k minulosti nemusí být překážkou dalšího rozvoje. Důležitou roli může hrát nové využití industriálních objektů. Pokud se nestanou pouze muzejními exponáty, ale přirozenou součástí každodenního života města, mohou pomáhat propojovat průmyslovou historii s jeho současností.

Zkušenosti z podobných průmyslových regionů v Polsku mohou nabídnout inspiraci také pro Ostravsko. Výzkumníci se proto zabývají tím, zda lze poznatky z Katovic využít při hledání cest k obnově ostravských brownfieldů.

Když se propojí různé obory

Společným jmenovatelem kulatých stolů byla potřeba dívat se na transformaci regionu z více úhlů. Technické řešení dekarbonizace samo o sobě nevysvětluje, proč se některé změny prosazují obtížně.

Stejně tak ekonomické ukazatele nedokáží plně zachytit, jak transformaci prožívají lidé, jejichž pracovní i osobní život je spojený s průmyslovou minulostí.

Propojení geografie, historie, sociologie, politologie a technických oborů umožňuje sledovat nejen to, jak se region mění, ale také proč jsou některé změny přijímány a jiné vyvolávají odpor. Významnou roli přitom mohou hrát i existující data, která lze sdílet a využívat napříč výzkumnými týmy.

Moravskoslezský kraj se navíc proměňuje v době, kdy do evropských priorit vstupují nové okolnosti: počínaje změnami, které vyvolala pandemie covidu-19, válkou na Ukrajině přes otázky energetické a společenské bezpečnosti až po demografické změny. To ovlivňuje, jak lidé vnímají udržitelnost, ekonomický rozvoj i vlastní budoucnost.

Pro projekt REFRESH tak zůstává důležitou výzvou nejen zkoumat probíhající transformaci, ale také hledat způsoby, jak výsledky výzkumu využít v praxi. Klíčové bude propojit širší evropské cíle s potřebami regionu a jeho obyvatel tak, aby transformace nebyla jen změnou krajiny a průmyslu, ale také příležitostí ke zlepšení života lidí, kteří zde žijí.

Kdo se věnuje jednotlivým tématům?

V úvodní části setkání představili výzkumníci své aktivity a možnosti jejich propojení:

• Proměny krajiny a historický vývoj regionu:
  Renata Popelková a Petr Popelka propojují geografický a historický pohled na proměny krajiny v 19. a 20. století, včetně změn spojených s těžbou. Výzkum se dále rozšiřuje o sociologickou perspektivu, na níž se podílejí Nicole Horáková Hirschler a Dawn Norris.
• Transformace brownfieldů:
  Marcin Spyra se zabývá brownfieldy v Katovicích a Ostravě. Cílem je zjistit, zda poznatky z výzkumu v polském prostředí mohou být využitelné při transformaci obdobných lokalit v Ostravě.
• Strategické plánování a veřejný prostor:
  Pavel Rihák se zaměřuje na propojení strategických plánů s urbanistickým plánováním veřejných prostranství.
• Profesní identita bývalých a současných horníků:
  Nicole Horáková Hirschler a Dawn Norris zkoumají profesní tranzici horníků, proměny jejich pracovní identity, schopnost přizpůsobit se změnám a jejich vztah k Ostravě.
• Postindustriální společnost a umělá inteligence:
  Mahsa Tarashkar propojuje výzkum postindustriálního prostředí s využitím umělé inteligence a dat ze sociálních sítí.
• Politické postoje a evropská integrace:
  Elisabeth Donat zkoumá politické názory a způsoby, jakými obyvatelé přijímají transformaci regionu a související politická rozhodnutí.
• Zelená transformace a digitalizace:
  Suyash Jolly se zabývá vztahem mezi zelenou transformací, digitalizací a tradičním myšlením spojeným s hornictvím a těžkým průmyslem. Jedním z témat je, zda mohou tyto zažité postoje zpomalovat změny.
• Dekarbonizace a průmyslová transformace:
  Artem Chesalkin se soustředí na technické aspekty dekarbonizace a proměny průmyslových měst, včetně překážek, které komplikují jejich realizaci.
• Migrace a brownfieldy:
  Martin Bárta disponuje daty o migraci obyvatelstva a brownfieldech, která mohou být přínosná také pro další výzkumné týmy.
• Implementace Green Dealu v proměňujícím se světě:
  Sanda Nicola otevřela otázku, jak se priority zelené transformace mění v kontextu pandemie covidu-19, války na Ukrajině, demografických změn a rostoucího důrazu na bezpečnost.