Výraznou událostí posledního roku byl vstup univerzity do aliance evropských univerzit NEOLAiA, která otevírá dveře novým možnostem spolupráce i mobility. Jak se univerzitě v oblasti internacionalizace daří? S jakými výzvami se potýká a jaké příležitosti nabízí studentům i zaměstnancům? Po rozhovoru s rektorem Ostravské univerzity Petrem Kopeckým jsme tentokrát oslovili prorektorku pro mezinárodní vztahy Renátu Tomáškovou – se čtenáři se podělila o svůj pohled na současný stav internacionalizace i budoucí směřování univerzity na mezinárodní scéně. Článek vychází jako součást série rozhovorů s vedením Ostravské univerzity.

Od roku 2016 se jako prorektorka pro mezinárodní vztahy výrazně podílíte na internacionalizaci univerzity. Jak se v této oblasti univerzitě daří a jaký pokrok jste za ta léta zaznamenala?

Do funkce jsem nastoupila v listopadu 2016, tedy krátce poté, co univerzita přístup k internacionalizaci zásadně změnila. Klíčovým momentem bylo už strategické plánování v roce 2015, které nastavilo nový směr a přineslo vznik funkce prorektora pro mezinárodní vztahy. To samo o sobě ukazuje, jakou váhu univerzita této oblasti přikládá.

Od té doby jsme dosáhli mnoha úspěchů. Vybudovali jsme své vlastní mobilitní programy Via Exchange, Via PhD a OU Aid a výrazně posílili spolupráci s fakultami. Daří se nám získávat prostředky na mezinárodní projekty, například v programu Erasmus+ International Credit Mobility, který propojuje univerzity Evropské unie s partnery mimo EU. Centrum mezinárodní spolupráce se od té doby zásadně rozrostlo – zatímco v roce 2016 zde pracovaly dvě referentky, dnes má deset zaměstnanců, z nichž šest a půl je financováno z projektů.

Stále více lidí si uvědomuje, že internacionalizace přináší jedinečné zkušenosti a rozšiřování perspektiv, rozvíjí kritické myšlení a umožňuje cítit se doma v evropském i globálním akademickém prostoru.

Proměnilo se i vnímání internacionalizace?

Ano, a to vnímám jako velice podstatné. Internacionalizace už dávno neznamená jen zahraniční mobility, ale daleko širší možnosti zapojení do mezinárodních aktivit – pro studenty, akademiky i administrativní pracovníky. Stále více lidí si uvědomuje, že internacionalizace přináší jedinečné zkušenosti a rozšiřování perspektiv, rozvíjí kritické myšlení a umožňuje cítit se doma v evropském i globálním akademickém prostoru. Ve srovnání s rokem 2016 je posun v myšlení obrovský.

V aktuálním strategickém záměru univerzity hraje internacionalizace klíčovou roli a předpokládám, že tomu tak bude i v připravovaném dokumentu. Jaké hlavní výzvy univerzitu v této oblasti čekají v následujících letech?

Výzev je mnoho. Tou největší je udržet tempo a smysluplný růst – nejen kvantitativní, ale především kvalitativní. Musíme si společně stanovit nové cíle a posílit motivaci akademické obce. Velkou příležitostí je budování aliance evropských univerzit NEOLAiA.

Velmi se nám daří spolupráce na výměně studentů, dlouhodobě k nám na univerzitu přijíždí množství zahraničních studentů nejen z Evropy, ale také z Asie a Ameriky, každý semestr kolem 200 výměnných studentů.

Naopak rozšiřování studijních programů vyučovaných v angličtině postupuje pomaleji, i když potenciál zde máme. Problémem není nedostatek odborníků, ale jejich vysoké pracovní vytížení. Nicméně jsme na dobré cestě, aktuálně vzniká s podporou projektu Ostravská (se) učí (CUP) a našeho programu To Be In několik desítek nových kurzů v anglickém jazyce napříč různými obory a fakultami.

NEOLAiA je aliancí devíti mladých evropských univerzit, které se svým výzkumem, nabídkou vzdělávání i angažovaností pro společnost zapojují do globálních trendů, spolupracují v evropském kontextu a současně každá vidí svou důležitou roli ve svém městě a kraji. Chtějí přispět k tomu, aby regiony mimo hlavní evropské metropole prosperovaly a aby se jejich obyvatelé cítili součástí evropské pospolitosti.

Na Ostravskou univerzitu přijíždí více zahraničních studentů, než kolik se jich od nás vydává za hranice. Chtějí dnes studenti cestovat méně v porovnání s předcházejícími roky?

Trend se dlouhodobě nemění, naopak si myslím, že zájem o výjezdy roste. Překážky zůstávají stále podobné, hlavním faktorem jsou finance. Jednak stipendium Erasmus+ nepokryje všechny náklady, má pouze vyrovnat zvýšené náklady na život v zahraničí oproti životu doma, jednak mnoho našich studentů při studiu pracuje a nechtějí o své pracovní místo přijít. Výpadek v práci si při delším zahraničním pobytu nemohou dovolit.

Další problém je nedostatek informací – někteří studenti třeba nevědí, že pokud jsou v sociální nouzi, mohou v programu Erasmus+ získat vyšší stipendium. Informovanost se ale zlepšuje, i díky cíleným akcím Centra mezinárodní spolupráce, jako je Go Abroad Festival, který se v posledních letech v úzké spolupráci s fakultami značně rozšířil.

Nově nabízí program Erasmus+ také krátkodobé mobility, například kombinované intenzivní programy (Blended Intensive Programs), které přinášejí mezinárodní setkání online a následně na týden až deset dnů i osobně. Řada těchto programů vzniká v rámci spolupráce v alianci NEOLAiA.

Aliance univerzit jsou v oblasti vzdělávání takovou vlajkovou lodí Evropské unie.

Aliance NEOLAiA je významným projektem, u jehož zrodu jste stála. Oficiální zahájení se konalo před rokem – co aliance za tuto dobu univerzitě přinesla?

Z velmi pragmatického hlediska přinesl projekt univerzitě významné finanční prostředky, přičemž většina jeho rozpočtu je určena na lidské zdroje. To znamená nejen financování širokého projektového týmu, včetně cest na jednání mezinárodních týmů na partnerských univerzitách a podpory setkání, která hostíme na Ostravské, ale také zapojení řady akademiků a administrativních pracovníků do aktivit aliance. Zapomenout samozřejmě nemůžeme ani na financování mobilit pro vytvoření nových výzkumných týmů v alianci a zahraničního pobytu účastníků mentorského programu pro doktorandy a začínající vědce.

Zapojení do aliance je prestižní záležitostí – v celé EU máme kolem 4 500 vysokých škol a pouze 65 takových aliancí, zahrnují tedy jen něco přes 12 procent evropských univerzit. Tyto aliance mají hrát klíčovou roli ve formování politiky vysokoškolského vzdělávání v Evropě, přicházet s inovacemi a testovat nové přístupy. Aliance univerzit jsou v oblasti vzdělávání takovou vlajkovou lodí Evropské unie.

Všem záleží na tom, aby byli studenti i zaměstnanci spokojení a aby univerzity nejen vzdělávaly, ale také otevíraly mysl, učily kritickému myšlení a podporovaly porozumění mezi kulturami.

A když byste měla být konkrétnější?

Osobně za nejvýznamnější přínos vnímám především zapojení desítek akademiků i administrativních pracovníků do mezinárodní spolupráce. Vznikají nové společné vzdělávací aktivity, například letní škola garantovaná Filozofickou fakultou nebo mezinárodní společný studijní program, na němž spolupracují Fakulta sociálních studií, Filozofická fakulta a Pedagogická fakulta společně s univerzitami v Bielefeldu a v Sučavě.

Aliance má za sebou první oficiální rok, chvíli trvá, než se vše naplno rozběhne. O to víc nás těší, že už po roce bychom mohli sepsat dlouhý seznam lidí, pro které je to nová a obohacující zkušenost. A právě to je pro mě hlavní cíl – aby se lidé cítili být součástí, aby byli ochotní zapojit se a využívali této příležitosti k posílení svých výzkumných a vzdělávacích aktivit i dalšímu osobnímu profesnímu rozvoji. Projekt je totiž otevřený celé univerzitě.

Vnímám to správně, že aliance a jejich aktivity mohou posilovat pocit sounáležitosti napříč Evropskou unií?

Rozhodně. Když lidé o něčem čtou od svého stolu, bývají často skeptičtí. Ale když vycestují a setkají se svými kolegy ze zahraničí, téměř nikdy nereagují negativně. Najednou vidí, že princip diversity in unity (rozmanitost v jednotě, pozn. red.) je skutečně platný – v různých zemích se řeší věci jinak, protože se jejich instituce vyvíjely odlišně, ale cíl je všude stejný.

Všem záleží na tom, aby byli studenti i zaměstnanci spokojení a aby univerzity nejen vzdělávaly, ale také otevíraly mysl, učily kritickému myšlení a podporovaly porozumění mezi kulturami. Pokud se vám podaří propojit lidi z různých zemí, je sice vždy riziko, že se spolupráci nepodaří rozvinout nebo po čase přirozeně skončí, ale že by někdo přišel se zcela špatnou zkušeností? To se prakticky nestává.

Prorektorka pro mezinárodní vztahy Renáta Tomášková na slavnostním zahájení projektu NEOLAiA

Zmínila jste nový studijní program. Na co se zaměří a v jaké fázi příprav se nachází? 

Jedná se o nový navazující magisterský program Inclusion Studies vznikající ve spolupráci s kolegy z německého Bielefeldu a rumunské Sučavy. Jeho cílem je připravit odborníky na inkluzi zabývající se tématem komplexně napříč lidským životem. Jde tedy jak o inkluzi spojenou s bydlením a prostředím, do něhož se dítě narodí, tak v různých stupních vzdělávání nebo po přesunu na pracovní trh.

Chceme, aby absolventi byli schopni nejen analyzovat situaci, ale také přicházet se systémovými řešeními a podílet se na tvorbě inkluzivních politik. V České republice zatím žádný podobně komplexně zaměřený program neexistuje. Unikátní také je, že se na něm podílí hned tři naše fakulty. Výuka by měla být spuštěna od září 2027.

Zapojení do aliance je velký závazek. Daří se univerzitě i v dalších mezinárodních aktivitách?

Aliance je sice významný projekt, rozhodně ale neznamená jakékoliv omezení dosavadní mezinárodní spolupráce. Univerzita nadále rozvíjí partnerství i mimo Evropskou unii a aktivně se zapojuje i do nových projektů. Naše mezinárodní aktivity tak nejen pokračují, ale dál se rozšiřují.

Zástupci pěti fakult a Centra mezinárodní spolupráce OU se v únoru vydali na zahraniční cestu do Indie podpořit nábor studentů z tohoto regionu. Proč právě tam?

Cesta do Indie nebyla nahodilým krokem, ale součástí dlouhodobé strategie univerzity rozšiřovat spolupráci s neevropskými institucemi. V minulých letech jsme vybudovali široké portfolio partnerských univerzit, proto jsme se nyní zaměřili na intenzivnější spolupráci v konkrétních regionech s vysokým potenciálem – v zemích, kde poptávka po kvalitním vzdělání převyšuje místní kapacity. Indie se tak ukázala jako ideální volba.

Ostravská univerzita posiluje vazby s indickými univerzitami

Také čtěte

Byla cesta do Indie úspěšná?

Podařilo se splnit tři hlavní cíle. Zaprvé jsme posílili nábor studentů – účastníci z fakult se seznámili s náborovým agentem, viděli jeho práci a vystoupili taky v médiích. Zadruhé jsme navázali kontakty s univerzitami pro výměnu studentů, výzkum či umělecké projekty, jako třeba výstavy. A zatřetí jsme získali nového partnera pro program OU Aid, centrum pro podporu dlouhodobě nemocných osob.

Teď ale přichází klíčová fáze, každý z těchto cílů vyžaduje neustálou navazující práci – dopisování, online schůzky, udržování kontaktu, dokud se spolupráce neustálí a nezačne fungovat samostatně. To je neviditelná část práce, které se v Centru mezinárodní spolupráce věnujeme každý den. Bez této neustálé péče by žádná spolupráce nemohla dlouhodobě fungovat.

Společná účast zástupců pěti fakult na náročné pracovní cestě byla ovšem velkým přínosem ještě v jednom ohledu: různorodá skupina akademiků se s kolegyní z CMS z mise vrátila jako spolupracující tým kolegů a přátel, kteří vědí navzájem o cílech svých fakult, sdílí své plány, nadšení i obavy a vzájemně se podporují. A to je možná pro univerzitu ten vůbec nejdůležitější cíl, protože na něm závisí mnohé další.

V minulých letech jsme vybudovali široké portfolio partnerských univerzit, proto jsme se nyní zaměřili na intenzivnější spolupráci v konkrétních regionech s vysokým potenciálem.

Plánujete do budoucna podobnou zahraniční cestu?

Ano, mezi perspektivní oblasti patří například Latinská, zejména Jižní, Amerika. Máme zde už partnerské univerzity v programu Via Exchange, například v Argentině, Brazílii, Kolumbii nebo Mexiku.

Tento region má velký potenciál napříč různými obory, včetně uměleckých. Samozřejmě je náročné najít oblast, která by vyhovovala úplně všem, protože máme velmi různorodé fakulty s velmi odlišnými potřebami. Spolupráci ale vždy rozvíjíme tak, aby byla přínosná pro většinu z nich. Konečný úspěch pak závisí i na jejich vlastní iniciativě a zájmu o konkrétní příležitosti.