Připojte se k webináři „Studying the Environment in/and the Humanities: US in the Spotlight“ v anglickém jazyce v rámci projektu Climate Walk. Své příspěvky o ekokritice a rychle se rozvíjející oblasti humanitní environmentalistiky bude prezentovat doktorandka Parisa Changizi a už brzy absolventka navazujícího magisterského oboru Anglická filologie se zaměřením na překladatelství a také autorka ekofeministické poezie Karla Rohová. Webinář uzavře Jan Beneš s tématem afroamerické literatury. Na to, čím může právě s českým čtenářem tato na první pohled vzdálená literatura rezonovat, jsme se Jana Beneše ptali zde. Webinář bude pro naše studenty, studenty pořádající vídeňské univerzity i veřejnost moderovat Petr Kopecký z katedry anglistiky a amerikanistiky, který se jako jeden z mála v Česku ekokritikou dlouhodobě zabývá. Na témata, která na svých přednáškách otevřou, jsme se zeptali také obou řečnic.

Na to, jak může ekokritika inspirovat účastníky Climate Walk na jejich pouti, odpovídala Parisa Changizi:

Myslím, že díky vědeckým přístupům typickým právě pro sociální a humanitní vědy mohou poutníci Climate walk lépe porozumět ekologickým problémům, kterým dnes čelíme. Oblast literární vědy, konkrétně ekokritika pro to nabízí výborné nástroje. Literární věda, hlavně pokud je propojená s ekologickým věděním, může hrát významnou roli při odkrývání kořenů našeho, někdy destruktivního, vztahu k přírodě. Když k tomu přistoupíme takto, snad, podle mého mínění, začneme velmi pozvolna dláždit cestu k nápravě škod, které jsme přírodě způsobili.

Lawrence Buell v knize The Ecocritical Insurgency identifikuje jako nejnaléhavější výzvu 21. století udržitelný rozvoj v celoplanetárním měřítku. Říká také, že zodpovědnost za zdolání této výzvy bude přisuzována stále častěji všem vědním oborům, ne pouze disciplínám, jako jsou ekologie, právo nebo veřejná politika.

Hannes Bergthaller pak ve své knize Housebreaking the Human Animal přisuzuje ve vztahu lidí k přírodě významnou roli představivosti, pojímá ji jako sílu, která nás může vést k více udržitelným postojům. V knize také vysvětluje koncept ekokritického učení: „To, že má současná ekologická krize původ v lidské představivosti, a to, že literární věda a ochota pustit svou obrazotvornost za hranice své komfortní zóny, bude hrát významnou roli, pokud jde o porozumění této krizi a její překonání, jsou základní myšlenky většiny podob ekokritiky.“

(Odpověď je přeložena z angličtiny.)

Karla Rohová odpovídala na to, co odhalí ekofeminismus, pokud skrze něj kriticky analyzujeme západní kulturu, a co dříve opomíjeného nám pomáhá popsat nebo vnímat:

Ačkoliv se zabývám především analýzou ekofeministických aspektů v rámci uměleckých textů, tedy například v díle Johna Steinbecka kriticky analyzuji metaforu přírody jako ženy, mohu říci, že po kulturní stránce nám ekofeminismus poskytl prostředky, a tím pádem i možnost lépe pochopit, zanalyzovat a také řešit negativní důsledky devastování přírody a s tím propojeného vykořisťování menšin či odlišných kultur – a žen, jež bývají těmi nejzranitelnějšími v naší kultuře a jejichž historické propojení s přírodou může tuto zranitelnost prohlubovat.

Dnes se tedy nemůžeme držet domněnky, že mnohdy zromantizované propojování přírody a ženy, případně zvířete a ženy, přináší pouze pozitivní důsledky. V mnoha případech to je právě naopak – například naturalizace a animalizace (tj. přirovnávání žen či mužů k přírodě či ke zvířatům) afroamerických žen či domorodých kmenů (a potomků původních obyvatel) bylo historicky využíváno k jejich utlačování, k vykořisťování kultury, přírody i zvířat. Právě ekofeminismus je využíván k analyzování schémat, která různé skupiny spojují s přírodou či zvířaty ne za účelem vyjádření úcty či respektu, ale naopak za účelem takové skupiny ovládnout a zneužívat.

Sice se boj za environmentální i sociální spravedlnost již dostává do popředí, za což můžeme částečně poděkovat i ekofeminismu, ale ten také připomíná, že nelze zachránit přírodu a nastavit sociální či environmentální rovnost, pokud stále udržujeme při životě ty systémy, jež jsou zodpovědné za vznik tak velké hrozby, jako je změna klimatu.

Webinář „Studying the Environment in/and the Humanities: US in the Spotlight“ sledujte na Zoom ve čtvrtek 15. dubna v 17.00. Více informací o programu a projektu Climate Walk najdete zde. Další přednáška v rámci projektu Climate Walk (tentokrát v češtině) „Literatura v dotyku s přírodou. Sondy do dějin literatury z environmentální perspektivy“ bude ve čtvrtek 22. dubna v 17.00. Pro aktualizace sledujte Facebook Ostravské univerzity.