Geomorfologové v Turecku odhalovali tajemství mocného sesuvu

Autor: , 19. 10. 2015

Pracovníci Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty absolvovali terénní výjezd do pohoří Taurus, jenž byl součástí výzkumu v rámci projektu GAČR. Nasbíraná data a vzorky jsou odměnou za práci v sesuvném „Mordoru“.


Geomorfologové z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty se v posledních letech úspěšně ucházeli o získávání projektů GAČR, především v rámci studia geohazardů souvisejících s různými typy svahových procesů. Jedním z úspěchů je získání projektu „Optimalizace dendrogeomorfologických metod pro výzkum sesuvů“ hlavního řešitele doc. Karla Šilhána, v rámci něhož byl letos v září proveden detailní terénní výzkum sesuvu v pohoří Taurus v jihozápadním Turecku. A jak celá akce probíhala?

Skupina pracovníků Katedry fyzické geografie a geoekologie vyráží na terénní výjezd do oblasti Anatolie, kde po dobu sedmi dnů má v plánu detailně zmapovat komplexní svahovou deformaci v povodí řeky Karacay, cca 200 km západně od Antalye. Trojice docentů – Hradecký, Pánek, Šilhán – již danou lokalitu zná a své další dva kolegy (Škarpich a Tichavský) upozorňuje, že nepůjde o žádnou procházku růžovým sadem, nýbrž o pečlivou a špinavou práci. Režim každého dne je následující: ranní nákup v supermarketu v letovisku Kalkan; snídaně v přírodě (ať už na lavičkách dětského hřiště nebo na kamenech u cesty s výhledem na moře); hodinový přejezd autem na studovanou lokalitu po více než klikatých silničkách, která je využívaná spíše místním dobytkem (kozy, ovce) než auty; poctivých 5–6 hodin terénních pochůzek a prací na studované lokalitě; odpolední až večerní návrat zpět do Kalkanu a následně zasloužený gastronomický požitek při západu Slunce v jedné z místních přímořských restaurací.

Do i dnes stále aktivní sesuvné oblasti putujeme cca 4 km gigantickým korytem řeky Karacay, kde nepotkáte ani živáčka a jen zdálky je slyšet svolávání muezzinů z několika kilometrů vzdálené mešity. Každý má v terénu svůj úkol: mapování důležitých míst, odběr vzorků pro datování geomorfologických forem, zápis a uchovávání vzorků, nebo jen ostříží oči, které si všimnou něčeho podstatného jako např. mrtvých stromů, pohřbených mocnými akumulacemi sesuvu, které slouží k datování jednotlivých fází sesuvu a odhalování tajemství jeho vývoje tisíce let zpět. Brodění řekou, časté zapadnutí do bahna, krkolomné výstupy a sestupy po nestabilních svazích, slaňování či „drápání se“ za účelem odebrání vzorků, vystavení ještě stále ostrému letnímu tureckému slunci…to jsou jen některé z výjevů, které zažíváme. Přesto i taková špinavá a náročná terénní práce má svůj půvab pro lidi zapálené do vědy. Přesto i zabahněné a zničené boty nebo spálené krky nejsou daní zbytečnou, pokud daná práce má svůj cíl a výstup. Takže jak výsledky první části terénního výzkumu hodnotí samotný hlavní řešitel Karel Šilhán? „Terénní akce byla vydařená. Množství vzorků, které jsme odebrali, přispěje k poznání vývoje tohoto zajímavého fenoménu, kterým aktivní a dynamická komplexní svahová deformace v povodí Karacay nepochybně je. Ačkoliv práce, kterou jsme odvedli, je zatím jen fundamentem pro další navazující výzkum, můžeme tento základní stavební kámen hodnotit jako velmi cenný a hodnotný pro tvorbu prvního publikačního výstupu z Turecka v rámci daného projektu.“

Na závěr dodejme, že projekt GAČR je tříletý (2015–2017) a následné terénní akce v Turecku budou zaměřeny především na dendrogeomorfologický výzkum a odběr vzorků ze středomořských borovic černých, které v dané lokalitě dosahují stáří až 500 let. Zároveň se patří poděkovat všem účastníkům terénní akce za jejich obětavý přístup a nasazení. Všichni víme, že „terén“ je sice podstatná, ale jen dílčí část výzkumu, který by měl vyústit v publikování výsledků v prestižních impaktovaných časopisech a přispět tak k vědeckému poznání v oblasti geomorfologie.

 

 

Související články: