Na Krétu se jezdí především za účelem dovolené u moře prokládané příjemnými večery v místních tavernách nebo prohlídkami zdejších antických či přírodních památek. Řecko ovšem není vždy jen sluníčko a příjemná atmosféra místních letovisek, ale někdy může jít i o život v případě požárů nebo povodní, které v posledních letech sužují i turisticky vyhledávané oblasti.

Výzkum povodní a říčního dřeva

Právě povodně byly hlavním tématem desetidenního výzkumu geomorfologů z Katedry fyzické geografie a geoekologie. Kréta v posledních letech trpí zvýšenou četností tzv. flash floods (povodní z intenzivních/přívalových srážek), nicméně data o jejich výskytu a intenzitě jsou omezená a z některých oblastí prakticky nulová. Cílem letošních terénních prací bylo pomocí metod dendrogeomorfologie (datování geomorfologických procesů pomocí letokruhů stromů) vytvořit regionální chronologii povodní v epizodicky protékaných tocích okolo pohoří Lefka Ori a navázat tak na loňský iniciální výzkum. Přidanou hodnotou by měla být i rekonstrukce a kvantifikace povodňové vlny z prosince roku 2000, která poničila letoviska na jižním pobřeží Kréty. Do výzkumu se zapojili i kolegové z Technical University of Crete v Chanii (Dr. Koutrouils a Dr. Grillakis), kteří pomohli v terénu a přispějí daty o klimatu a srážkách.
Kromě povodní bylo dalším objektem výzkumu říční dřevo. Více už leader fluviální skupinky Tomáš Galia: „Letos jsme naši pozornost obrátili na říční dřevo v epizodicky a periodicky protékaných tocích okolo celého pohoří. Zajímalo nás, jaké vůdčí faktory v těchto zranitelných ekosystémech ovlivňují hojnost říčního dřeva a jeho navazující ekologické a geomorfologické funkce. Proto nám do statistických analýz vstupují kromě geometrických parametrů koryta (například jeho šířka a sklon) také podrobné charakteristiky břehových porostů. Musíme si uvědomit, že jejich druhové složení je ovlivněno nejen zásahy člověka, ale z velké části rovněž srážkovými úhrny odpovídajícími nadmořské výšce a lokálním efektem návětrnosti či závětrnosti.“

Kréta trochu jinak

A jaké jsou dojmy a pocity z druhého středomořského výzkumu? Letos nás kromě sluníčka a typických červnových teplot okolo 28°C čekaly i občasné bouřky a přeháňky, které jsou jevem spíše výjimečným v tomto ročním období (ano, zmokli jsme). Zatímco horské vesničky působily idylicky a malebně, horské potůčky se občas měnily ve smetiště plné obalů a jiných nepotřebných věcí a přístrojů (ano, smrdělo to tam). Pohyb v místních stržích taky často znesnadňovaly všudypřítomné ploty sloužící jako ohrady pro všudypřítomné kozy (ano, rozčilovalo nás to). Prodírání se hustým porostem připomínajícím tropický prales byl téměř denním chlebem (ano, mačeta by se hodila). Občas nám výzkum v kaňonech zhatila nepřekročitelná vápencová stěna ukončující naše snažení – návrat byl nevyhnutelný (ano, museli jsme měnit plán). V turisticky vyhledávaném kaňonu Imbros jsme pro změnu byli zpestřením pro davy turistů, kteří se místy dotazovali co že to jako s těmi stromy děláme a proč je vrtáme a co tam v těch letokruzích vidíme (ano, byli jsme za exoty).

Poděkování

Na závěr se sluší poděkovat všem členům výpravy (Karel Šilhán, Radek Tichavský, Stanislav Ruman, Olga Kluzová, Vladimír Chalupa, Tomáš Galia, Václav Škarpich a Tereza Macurová) za odvedenou práci a udržování dobré nálady po celou dobu akce.  Všechno něco stojí: terénní výzkum byl finančně podpořen interním projektem SGS05/PřF/2017-2018 a cenou rektora OU, kterou v loňském roce obdržel Karel Šilhán. Pevně věříme, že odvedená práce se stejně jako loni zúročí v publikování výsledků v prestižních impaktovaných časopisech.

Příprava na první den v terénu u kaňonu Aradena

Zaměřování příčních profilů pro účely hydrologického modelování – pomohli i kolegové z Krétské univerzity

Někdy byl odběr vzorků ze stromů náročnější

Strom poškozený povodněmi a příprava na odběr vzorků

Místy to vypadalo jak v pralese

Ve strži – to co kolega Škarpich drží v ruce není hromosvod, ale teleskopická tyč upravená pro zaměřování

Říční dřevo je důležitý ekologický a geomorfologický prvek vodních toků po celém světě

Pohyb v kaňonech za říčním dřevem byl místy náročnější

Někdy jsme skončili ve slepé uličce

Společné foto účastníků terénního výzkumu na Krétě (červen 2018)