Na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity (FSS OU) proběhla 26. listopadu konference s názvem VI. Oborové setkání zdravotně-sociálních pracovníků a pracovnic ČR – Možnosti a limity mezioborové spolupráce. Tato akce tradičně putuje mezi jedinými pěti českými vysokými školami poskytujícími bakalářské vzdělání zdravotně-sociálním pracovníkům (ZSP).
Letošního ročníku se zúčastnilo přes 120 odborníků z praxe, zástupců státní správy, samosprávy i akademické sféry, a také studujících z celé republiky. Středobodem byl nový zákon o integraci zdravotních a sociálních služeb, jenž postupně nabývá účinnosti od března 2025 do začátku roku 2029. Záštitu nad konferencí převzal ministr zdravotnictví ČR, konferenci finančně podpořila Nadace rodiny Vlčkových.
FSS OU je v oboru vzdělávání ZSP dlouhodobě unikátní. Absolventi a absolventky bakalářského programu Zdravotně-sociální péče jsou oprávněni k výkonu dvou povolání současně – zdravotníka a sociálního pracovníka – čímž naplňují podstatu profese stojící na jedinečném propojení dvou dosud oddělených systémů. Nový zákon č. 38/2025 Sb., kterým se mění zákon o sociálních službách, zákon o zdravotních službách a zákon o veřejném zdravotním pojištění, je první legislativou v historii České republiky, která definuje institut „sociálně-zdravotní služby“ a otevírá cestu k systematickému propojování obou oblastí.
„Až dosud byly sociální a zdravotní služby zcela oddělené – legislativně, finančně, organizačně, koordinačně, a to přesto, že by měly být potřebným lidem k dispozici najednou. Je to poprvé, co obě příslušná ministerstva začala vzájemně řešit alespoň jeden segment, jehož se nutnost propojení zdravotní a sociální péče či služeb týká. Jde o naprostý průlom v tom, jak stát přemýšlí o péči, kterou lidé potřebují jako celek,“ uvádí garantka programů zdravotně-sociální péče na OU docentka Lenka Krhutová.
Zmiňovaný zákon nově vymezuje komunitní služby, ruší takzvaná „sociální lůžka“ ve zdravotnických zařízeních a ukládá povinnost zajištění zdravotní péče v pobytových službách vlastními zaměstnanci, smluvním poskytovatelem, prostřednictvím zdravotních pojišťoven klientů sociálních služeb. Zásadním posunem je také možnost sdílení informací mezi zdravotníky a sociálními pracovníky v nezbytném rozsahu.
„Zákon napravuje dlouholetou absurditu, kdy sociální pracovníci pečovali nepřetržitě o klienta, ale nesměli znát jeho diagnózu,“ říká Krhutová.
Letošní ročník akce také silně akcentoval dětskou paliativní péči – téma, jemuž FSS OU věnuje zvýšenou pozornost zejména od roku 2024. Dva workshopy byly věnovány právě této oblasti a prezentovány byly i průběžné výsledky projektu podporovaného Nadací rodiny Vlčkových zaměřeného na posílení výuky dětské paliativní péče. Mezi prezentované úspěchy fakulty patří akreditace nového předmětu „Koordinace dětské paliativní péče“ v rámci prodloužení akreditace bakalářského programu Zdravotně-sociální péče.
„Paliativní péče o děti vyžaduje vysokou míru koordinace, citlivosti i odbornosti. Jde o oblast, která se v Česku rychle rozvíjí – a vzdělávání je zde klíčem ke kvalitní praxi,“ zmiňuje Krhutová.
Ostravská škola zdravotně-sociální práce se zaměřuje prioritně na síťování a koordinaci služeb a péče v kontextu sociálně-zdravotního pomezí a na technologie ve zdravotní a sociální péči v kontextu cyklu životního běhu, to znamená od prvního nádechu dítěte po poslední výdech v seniorském (či produktivním) věku, včetně pozůstalostní péče. Koordinace zdravotních služeb, služeb sociální práce a dalších služeb je nedílnou součástí obou uvedených segmentů ostravské výukové a výzkumné orientace ZSP.
Program konference nabídl celkem pět odborných workshopů, řadu přednášek i bohatý prostor pro neformální výměnu zkušeností. Společným jmenovatelem byla mezioborová spolupráce – téma, které je pro zdravotně-sociální profesi klíčové.
„Sdílení zkušeností, které probíhá tváří v tvář, nelze ničím nahradit. Právě zde vznikají kontakty a nápady, které následně ovlivňují podobu zdravotní a sociální politiky v ČR,“ dodává Krhutová.
Maximální pozornost byla věnována také studentské a absolventské sekci, tradiční součásti těchto celostátních setkání, na jejichž organizaci se kromě Ostravské univerzity podílejí Univerzita Pardubice, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.


