Spisovatelku Alenu Morštajnovou nebo básníka Petra Hrušku asi není třeba dlouze představovat. Oba dva reprezentují to nejlepší ze současné české literatury. Právě druhý jmenovaný získal letos literární ocenění Magnesia Litera za básnickou sbírku Spatřil jsem svou tvář, v níž se autor vydává na objevnou plavbu, heroickou výpravu, kde není jasného cíle ani směru, jen cesta do neznáma, při níž ale člověk poznává sám sebe i svět kolem.
„Porota ocenila na oné Hruškově knize nejenom obdivuhodné estetické napětí, jež vyvolává střet zvoleného exotického a dobrodružného tématu (které se zásadně odlišuje od dosavadní Hruškovy tvorby) s jistou návazností na tradiční poetiku, jejímž prostřednictvím Hruška vnímá svět. Ona Magalhãesova objevitelská cesta či setkávání s civilizacemi na opačné straně světa nejsou jen připomínkou tohoto mnohdy krutého a krásného historického dobrodružství, ale jsou také metaforou poezie jako takové – poezie jako objevitelská, dobrodružná cesta a zároveň poezie jako prostředek analýzy civilizace a lidství jako takového: žijeme sice na jiných místech světa, máme mnohdy podstatně jiný kulturní základ, ale nakonec jsme stejně úchvatní a stejně strašní lidé jedné planety,“ uvádí literární kritik a porotce Litery za poezii Roman Polách z katedry české literatury a literární vědy FF OU.
Alena Morštajnová i Petr Hruška jsou absolventy ostravské Filozofické fakulty. Poslední básnickou sbírku Petra Hrušky i s jeho podpisem proto můžete zakoupit v Univerzitním knihkupectví Ostravské univerzity.
Cena Jantar pro doc. Miroslava Černého
Letošní rok je ale úspěšný také pro lingvistu, básníka, pedagoga a cestovatele doc. Miroslava Černého, který vyučuje na katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty OU. Za svou v pořadí sedmou sbírku básní s názvem Proleženiny získal cenu Jantar. V této sbírce se odráží jeho zájem o mizející civilizace, sbírka je částečně i jakousi zprávou o stavu světa. Jako člověk, který procestoval téměř celý svět a dostal se do míst, kam nevkročila noha žádného turisty, má vhled do světa, jenž nám ostatním je utajen. Díky jeho knihám i my můžeme získat poměrně barvitý obraz o mizejících civilizacích, jazycích, zvycích, tradicích, daleko, mimo naše zraky.
„V českém prostředí neobvyklá intelektuální poezie s bohatou obrazností, ale zároveň si všímá společenských problémů,“ uvádí ke sbírce jeden z porotců ceny Jantar prof. Jan Malura z katedry české literatury a literární vědy FF OU.
Rozhovor s Miroslavem Černým o jeho cestách za mizejícími etniky, jejich zvyky, tradicemi a jazyky
Také čtěte
Máme-li připomenout zajímavé autory a autorky, kteří jsou spojeni s naší fakultou, nelze vynechat ani Zuzanu Kultánovou, absolventku katedry literatury a literární vědy, která za svou prozaickou prvotinu Augustin Zimmermann získala cenu Jiřího Ortena pro autory do třiceti let. V loňském roce vydala svou druhou knihu Zpíváš, jako bys plakala, kterou představila i na své domovské univerzitě v Ostravě.
Těch, kteří se prezentují nejen na poli vědeckém, ale i tvůrčím – literárním, je mnohem více. Vynikající básník, literární kritik Roman Polách z katedry české literatury a literární vědy vydal před dvěma lety svou druhou básnickou sbírku Délka života ve volné přírodě, za kterou získal v loňském roce cenu Jantar. Naprostým bestsellerem se stala kniha Tomáše Novotného s názvem Veršovánky zbožné, manželské, depresivní, zdravotní, ostatní, kterou lze rovněž zakoupit v Univerzitním knihkupectví a mezi čtenáři je oblíbená právě pro svou civilnost, s níž se tato kniha stává v rukou čtenáře přítelem. Čtenáři ji s oblibou kupují jako dárek pro své blízké.
Po přečtení je jasné, že Tomáš Novotný je přítelem, na kterém vám bude určitě záležet. Recenze sbírky básní Veršovánky
Také čtěte