Docent Ondřej Volný z Lékařské fakulty Ostravské univerzity (LF OU) propojuje špičkovou medicínu s technologickými inovacemi. Jako zástupce přednosty pro vědu a výzkum na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Ostrava a ředitel Centra zdravotnického výzkumu LF OU se věnuje jak výzkumným aktivitám, tak i klinické praxi.

Vize a nadšení ohledně umělé inteligence a inovativních technologií v medicíně dovedly Ondřeje Volného až k předsednictví České společnosti pro AI a digitální inovativní technologie v medicíně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a zařadily jej tak mezi odborníky, kteří nejen léčí, ale také posouvají hranice budoucí zdravotní péče.

Jako důležitou vnímám i popularizaci směrem ke studentům středních škol, aby je inspirovala a vzbudila zájem o zdravotnictví a přírodní vědy.

Kromě toho, že jste lékař, vědec, pedagog, věnujete svůj čas i popularizaci. Co vás k tomu motivuje?

Především potřeba změnit myšlení laické veřejnosti a některých kolegů, kteří mohou mít konzervativní přístup. Bez popularizace toho, co děláme, ať už jde o klinickou práci či výzkum, se naše výsledky k lidem nedostanou. Pokud zůstaneme v naší odborné bublině, můžeme mít unikátní výsledky, které by mohly zlepšit kvalitu péče o pacienty, ale neměly by žádný dopad na společnost. Jako důležitou vnímám i popularizaci směrem ke studentům středních škol, aby je inspirovala a vzbudila zájem o zdravotnictví a přírodní vědy.

V mediálním prostoru se často objevují negativní zprávy a je dobré si připomenout, že v Česku se dosahuje v mnoha oblastech skvělých výsledků. Ať už jde o inovace ve výuce, úspěchy studentů na stážích v zahraničí nebo kvalitní péči o pacienty. Málokdo například ví, že Česká republika patří mezi špičky v Evropě v poskytování akutní péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou (odborný termín pro mrtvičku, pozn. redakce). Úroveň zdravotní péče je v některých směrech vyšší než třeba ve Spojených státech.

V letošním roce jste stál u zrodu České společnosti pro umělou inteligenci a digitální inovativní technologie v medicíně ČLS JEP. Po první volbě vedení jste se zároveň stal jejím předsedou. Čím se společnost zabývá?

Jsme mladá společnost, která vznikla při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně v červnu tohoto roku. Důvodem vzniku této odborné společnosti je skutečnost, že v České republice dosud podobná organizace zaměřená na tuto širokou problematiku neexistovala, dokonce ani ve spoustě okolních zemích nejsou podobné společnosti v rámci lékařských organizací samozřejmostí, ačkoliv umělá inteligence do medicíny zasahuje stále více.

V čem spočívá přínos této společnosti a co je vaším cílem?

Naším cílem je nastavit zásady pro bezpečnou implementaci a používání umělé inteligence ve zdravotnictví. V rámci pilířů, které jsme si definovali, bychom chtěli být jakýmsi prostředníkem mezi Ministerstvem zdravotnictví, pacientskými organizacemi a vývojáři nástrojů umělé inteligence.

Naším cílem je nastavit zásady pro bezpečnou implementaci a používání umělé inteligence ve zdravotnictví.

Je to uzavřená společnost nebo se součástí může stát někdo další?

Rád bych zdůraznil, že členové naší odborné společnosti nejsou pouze lékaři. Máme specialisty na simulační medicínu, odborníky na klinický výzkum, profesory z vysokých škol technického zaměření a právníky, kteří se zabývají právními a etickými otázkami, máme specialisty i na kybernetickou bezpečnost. Snažíme se pokrýt celé spektrum potřeb organizací, institucí a vývojářských týmů, které nás oslovují. Pokud jsou otázky zaměřené na klinickou medicínu, vyjádří se lékaři, pokud se týkají kybernetické bezpečnosti, zapojí se IT specialisté. V osmičlenném výboru společnosti má zastoupení Ministerstvo zdravotnictví ČR, Masarykova univerzita, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze, Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařská fakulta OU, Institut klinické a experimentální medicíny, Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně a VŠB – Technická univerzita Ostrava.

Docent Ondřej Volný je vedoucím Centra klinických neurověd LF OU, absolventem prestižního stroke fellowship programu v rámci Calgary Stroke Program na univerzitě v Calgary v Kanadě a předsedou nově založené České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP. Zabývá se moderními metodami zobrazení mozku a využitím virtuální reality a robotiky v rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Jeho další výzkumné zaměření zahrnuje přednemocniční péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP) a rekanalizační terapii CMP.

Takže dáváte dohromady opravdu různorodou skupinu lidí…

V současnosti usilujeme o to, aby naše portfolio členů a jejich expertíza byly co nejširší. Pokud by měl někdo zájem a pohrával si s myšlenkou využití umělé inteligence s vazbou na zdravotnictví, budeme rádi, když se počet členů nejen z Ostravské univerzity rozroste.

Jaká témata aktuálně řešíte?

V poslední době se intenzivně zabýváme diskuzemi nad implementací asi deseti regulací týkajících se umělé inteligence ve zdravotnictví. V České republice je nově vydaná národní strategie pro AI a Evropská unie zavedla takzvaný EU AI Act, který se této problematiky také dotýká. Budeme se zapojovat do komunikace na mezinárodní úrovni s EU a Světovou zdravotnickou organizací a řešit implementaci požadavků EU do českého prostředí. Dále se soustředíme na komunikaci s pacienty, kterých se to nejvíce týká.

Dalším důležitým bodem je komunikace a diskuze s výrobci a vývojáři nástrojů umělé inteligence. Vnímáme jako klíčovou spolupráci mezi vývojáři a výzkumnými institucemi, kdy je v rámci efektivní spolupráce potřeba propojit více institucí, například v rámci transferu technologií a implementaci nástrojů AI do zdravotnických zařízení.

Pacienti by měli možnost rozhodnout se, jestli chtějí, aby byla jejich zdravotní data analyzována certifikovanou umělou inteligencí. Rozhodně by měli mít právo toto i odmítnout.

V čem vidíte budoucí přínos používání umělé inteligence pro naše zdravotnictví?

Věřím, že v nadcházejících letech budou nástroje umělé inteligence racionálně integrovány do zdravotní péče. Pacienti by měli možnost rozhodnout se, jestli chtějí, aby byla jejich zdravotní data analyzována certifikovanou umělou inteligencí. Rozhodně by měli mít právo toto i odmítnout. Přál bych si, aby implementace nástrojů umělé inteligence vedla k zefektivnění systému zdravotnictví a k úspoře financí, které ve zdravotnictví chybí a budou chybět.

Příští rok organizujete v Ostravě odbornou konferenci AdvanceMed 2025, která se bude věnovat nejmodernějším technologiím ve zdravotnictví. Na co bude zaměřena?

Protože mám inovace rád, a inovace ve zdravotnictví ještě o to více, tak jsem si přál toto téma přinést do Ostravy. Dubnová konference se zaměří na nejnovější trendy a možnosti umělé inteligence, virtuální reality, robotiky a dalších technologií ve zdravotnictví, které mají potenciál zásadně ovlivnit efektivitu diagnostiky, léčby a různých procesů (administrativních nebo projektových). Tématem prvního ročníku bude aktuální situace a rozvoj technologií v neurologii, radiologii, kardiologii a gastroenterologii.

Start-upy, spin-offy a firmy zabývající se vývojem různých nástrojů umělé inteligence ve zdravotnictví budou samozřejmě také součástí programu. Umělá inteligence je aktuálně velmi trendy, a tak se můžete těšit na řadu řečníků, kteří budou hovořit populárně naučně, odborně, a někteří také trochu kontroverzně. Konference také nabídne příležitosti pro unikátní networking, kde se účastníci mohou setkat s významnými osobnostmi z oboru. Během akce budou probíhat i menší workshopy zaměřené na umělou inteligenci, virtuální realitu a robotiku. Věřím, že s postupně přibývajícími jednotlivými bloky si každý najde to své. Kompletní program jednotlivých bloků konference bude zveřejněn na webu konference začátkem listopadu 2024.

Líbí se vám aktivita a práce, které se věnuje docent Ondřej Volný? Do konce října pro něj můžete hlasovat v anketě OSOBNOSTI AI České asociace umělé inteligence, a to v kategoriích osobnost, objev roku a zdravotnictví.