Existuje řada ocenění pro akademické pracovníky: čestné doktoráty, ceny za nejlepší článek, cena za celoživotní přínos nebo i samotná publikace v prestižním periodiku. Vše má svou hodnotu a vše značí, že výzkumník dělal svou práci buď nadmíru svědomitě nebo demonstroval svou výjimečnou schopnost.

Ale pokud o vašem úspěchu nerozhodují názory hodnotitelů, pokud nemusíte jen překročit jakkoliv vysoko umístěnou laťku recenzentů, pokud prostě musíte porazit světovou konkurenci v objektivním kritériu, má vaše práce výjimečnou hodnotu. V umělé inteligenci je takové srovnání v rámci nezávisle hodnocených mezinárodních soutěží běžné. A srovnání je to často hodně ostré. Jedná se o oblast, kde jsou invenční metody zpravidla překonány již krátce po svém publikování. Jedná se o oblast, kde se na natrénovaní obrovských neuronových sítí používají speciální počítače za miliony korun. A jedná se o oblast, kam se přesunuly celé týmy lovící finanční odměny organizátorů soutěží. A přesto se Petr Hurtík a Marek Vajgl z ÚVAFM (Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování) dokázali se svou vlastní metodou a s použitím běžného stolního počítače v takovéto konkurenci umístit na druhé příčce!

Petr Hurtík a Marek Vajgl

Krátká sumarizace:

• Cíl: detekce a sledování osobních vozidel a chodců na videích natáčených z vozidel.
• Vyhlašovatel soutěže: Signate a Japonské ministerstvo hospodářství, průmyslu a obchodu.
• Sponzoři: Google Cloud, Panasonic, Sony, NEC a další.
• Počet registrovaných soutěžících: 305.
• Počet řešení zaslaných soutěžícími: 697.
• Cena pro tři nejlepší týmy: 1.1 miliónu japonských jenů.

Jinými slovy, jedna z nejžhavějších úloh v oblasti autonomních vozidel, tvrdá světová konkurence, objektivně počítané skóre, obrovská hardwarová výhoda na straně konkurence, inovativní myšlení a dva měsíce přesčasové dřiny na straně Ostravské univerzity. Petr Hurtík k tomu doplňuje: „Obrovskou motivací pro mě jsou dávná slova prof. Močkoře, který mi jednou řekl, že pokud nemůžeme řešit světové problémy vlastními metodami, nemůžeme říkat, že patříme ke špičce. Jsem rád, že na Ústavu máme velké množství takto použitelných metod, které zde byly vyvinuty.”

Základem soutěžního řešení byla čerstvá novinka (článek je v recenzním řízení) – neuronová síť POLY-YOLO, jejíž autory jsou kromě Petra Hurtíka a Marka Vajgla i Vojtěch Molek, Jan Hůla a Pavel Vlašánek. Motivací nebylo vítězství v soutěži, ale chuť propagovat navrženou metodu v odborné komunitě a dostat se k nezávislému posouzení jejího potenciálu. Ani po zisku cenného umístění nejde v první řadě o cenu samotnou. „Z umístění máme velkou radost,” komentují výsledek Petr s Markem. „Nejde primárně o finanční ohodnocení, ale o to, koho se nám podařilo porazit. Na třetím místě skončil tým Machine Learning Tokio, což je sdružení čítající kolem pěti tisíc členů zabývajících se umělou inteligencí. Jejich přístup k know-how, technice a jakýmkoliv zdrojům je výjimečný. Na čtvrtém místě skončil tým, jehož členem byl i absolutní výherce jedné z předchozích soutěží a třetí nejlepší řešitel z celého soutěžního webu. Na pátém místě skončil účastník, jenž využil aktuálně teoreticky nejlepší metodu pro daný problém, což naznačuje potenciál námi navrženého řešení.”

Bohužel dopady letošní pandemie COVID-19 zřejmě znemožní Petrovi a Markovi zúčastnit se slavnostního vyhlášení výsledků a veřejné prezentace jejich řešení v Tokiu. „I tak má účast pozitivní dopady, navázali jsme cenné kontakty a máme nabídku na spolupráci od firmy, která používá umělou inteligenci v medicíně. Popis naší metody se začíná sdílet a diskutovat na sociálních sítích i odborných serverech, a to ještě žádná publikace nevyšla, reálný impact factor někdy prostě výrazně předbíhá ten publikační, který je zde sekundární,” komentuje situaci Petr Hurtík. A doplňuje: „Nemožnost cestovat do Japonska nás sice mrzí, ale máme ověřenu kvalitu naší metody, ví se o nás a o Ostravské univerzitě, otevírá nám to možnosti pro další spolupráci s novými subjekty. Navíc to novému předmětu Úvod do deep learningu, který budeme od příštího semestru vyučovat na Katedře informatiky a počítačů společně s Honzou Hůlou, dodává další rozměr, neboť se studenti také budou moci zúčastnit dalších soutěží jako součást semestrálního projektu.”

Poznámka – nákup špičkové techniky je v procesu, brzdily jej formální změny v projektu a pravidla výběrových řízení, proto tým vstupoval do soutěže s nesrovnatelně horším vybavením, nicméně cílem pracoviště je poskytnout perspektivním týmům
špičkové technické zázemí.

Demonstrační video můžete shlédnout zde.