Získání dvou projektů TA ČR v rámci jedné výzvy představuje mimořádný úspěch, který potvrzuje smysluplnost a kvalitu dlouhodobého výzkumu týmu z Pedagogické fakulty. Projekty se zaměřují na rozvoj digitální gramotnosti, microlearningu a mediální a informační gramotnosti – oblastí, které mají zásadní společenský i akademický význam. Mezi 267 podanými návrhy se tyto dva umístily na 7. a 11. místě, přičemž podpořeno bylo pouze 47 projektů. Takto silné umístění svědčí o konkurenceschopnosti výzkumných záměrů a otevírá nové příležitosti pro spolupráci, zapojení studentů i další rozvoj odbornosti v klíčových oblastech současného vzdělávání.

Dva projekty TA ČR v jedné výzvě – jak byste tento úspěch stručně popsal? V čem vidíte jeho hlavní význam pro vaši katedru a fakultu?

Získat dva projekty TA ČR v rámci jedné výzvy považuji za opravdu mimořádný úspěch. A nejen z pohledu našeho týmu – ale i jako potvrzení toho, že témata, kterým se dlouhodobě věnujeme, mají smysl. Pracujeme na rozvoji digitální gramotnosti, microlearningu nebo mediální a informační gramotnosti, což jsou oblasti, které jsou dnes nesmírně aktuální – nejen akademicky, ale hlavně společensky.

A že šlo o kvalitní návrhy, potvrzují i čísla: ze všech 267 podaných projektů jsme se umístili na 7. a 11. místě. Podpořeno bylo přitom jen 47 projektů. Když jsem si to počítal, vyšlo mi, že šance, aby vyšly oba naše návrhy zároveň, byla jen 3,1 %. To samo o sobě ukazuje, jak silné a konkurenceschopné naše projektové záměry byly.

Pro katedru a celou fakultu je to velká věc – nejen z hlediska prestiže, ale i prakticky. Otevírá se nám prostor pro další spolupráci, zapojení studentů do výzkumu a prohlubování expertízy v oblastech, které budou v příštích letech klíčové pro vzdělávání i společnost jako celek.

1. projekt: Adaptivní microlearningová platforma pro rozvíjení mediální a informační gramotnosti seniorů

Můžete přiblížit hlavní myšlenku projektu zaměřeného na seniory? S jakými problémy v této oblasti se senioři podle vás nejčastěji potýkají?

Hlavní myšlenkou je vytvořit online vzdělávací nástroj, který seniorům pomůže lépe se orientovat v digitálním světě – konkrétně v tom, jak rozpoznat důvěryhodné informace, jak bezpečně používat internet a jak chápat fungování médií a digitální komunikace obecně.

Proč jste se rozhodli zaměřit právě na seniory a jejich mediální a informační gramotnost?

Rozhodli jsme se právě pro tuto cílovou skupinu z několika důvodů. Jednak proto, že jejich počet v populaci rychle roste. Podle predikcí se podíl osob ve věku 65+ v příštích desetiletích výrazně zvýší. A zároveň proto, že výzkumy dlouhodobě ukazují, že mediální a digitální gramotnost seniorů je nízká. Například v České republice má základní digitální dovednosti (kam spadá i mediální a informační gramotnost) jen zhruba čtvrtina lidí ve věku 55 až 74 let.

Podle predikcí se podíl osob ve věku 65+ v příštích desetiletích výrazně zvýší. A zároveň proto, že výzkumy dlouhodobě ukazují, že mediální a digitální gramotnost seniorů je nízká.

Často slýcháváme, že právě senioři jsou jednou ze skupin, která nejvíce čelí dezinformacím…

Ano. Zároveň nemají dostatek přístupných a srozumitelných vzdělávacích nástrojů, které by jim v této oblasti pomohly. Překážkou bývá i technické prostředí – často není uzpůsobené jejich potřebám, ať už jde o velikost písma, složitou navigaci nebo třeba chybějící zpětnou vazbu. A právě na to náš projekt reaguje – chceme nabídnout bezpečné, přehledné a uživatelsky přívětivé prostředí, ve kterém si senioři mohou rozvíjet své digitální dovednosti podle vlastního tempa a vlastního stylu učení.

Co to však bude znamenat v praxi?

Vznikne jednoduchá webová aplikace, dostupná na jakémkoliv zařízení – třeba i na tabletu či mobilním telefonu. Při prvním přihlášení projde uživatel krátkým dotazníkem, který nám pomůže zjistit, jaký styl učení mu nejlépe vyhovuje. Někdo se radši učí z textu, jiný z videa nebo třeba pomocí obrázků.

Aplikace mu pak automaticky nabídne vzdělávací obsah šitý na míru – tedy formou, která mu bude nejpřirozenější. Celé prostředí bude navržené speciálně pro seniory – s velkým písmem, jednoduchou navigací, bez zbytečných tlačítek nebo rušivých prvků.

Chceme, aby se uživatelé cítili v aplikaci komfortně a měli pocit, že ji zvládnou ovládat i bez pomoci.

Celé prostředí bude navržené speciálně pro seniory – s velkým písmem, jednoduchou navigací, bez zbytečných tlačítek nebo rušivých prvků.

Vaše aplikace bude využívat principy microlearningu – tedy učení po malých dávkách. Proč jste zvolili tuto formu?

Microlearning jsme zvolili proto, že perfektně odpovídá potřebám seniorů. Každý výukový blok trvá jen pár minut a zaměřuje se vždy na jedno konkrétní téma – třeba jak poznat falešnou zprávu, jak si nastavit bezpečné heslo nebo jak si ověřit zdroj informací.

Tohle rozdělení na krátké a jasně ohraničené úseky je pro seniory ideální. Nezatěžuje paměť ani pozornost, umožňuje se k obsahu kdykoliv vrátit a hlavně – každý si může postupovat vlastním tempem, podle chuti a podle toho, kolik má zrovna času.

Výhodou je i to, že každý se učí trochu jinak – někdo raději čte, jiný si pustí video nebo si poslechne audio. A naše aplikace s tím počítá. Nabízíme různé formy – krátké texty, infografiky, animace, videa i mluvené záznamy.

Za každou lekcí navíc následuje jednoduchá fixační část, která pomáhá s lepším zapamatováním. Celkově tak microlearning seniorům umožňuje učit se efektivněji, bez stresu a způsobem, který jim vyhovuje.

Celkově tak microlearning seniorům umožňuje učit se efektivněji, bez stresu a způsobem, který jim vyhovuje.

Jak poznáte, že byl projekt úspěšný a dosáhli jste svých cílů?

Úspěšnost projektu budeme měřit několika způsoby, abychom opravdu věděli, jestli aplikace seniorům pomáhá. Každý účastník projde na začátku a na konci tzv. vstupním a výstupním testem, kde se zaměříme na konkrétní znalosti a dovednosti z oblasti mediální a informační gramotnosti.

Součástí bude i sebehodnotící dotazník – chceme vědět, jak se sami senioři cítí, jestli si připadají jistější, jestli jim aplikace pomohla a v čem konkrétně. Zároveň budeme sledovat i anonymní data z aplikace – třeba kolik času v ní uživatelé stráví, jak často se vracejí, kolik lekcí dokončí nebo které formáty jim nejvíc vyhovují. A protože nás zajímá i to, co všechno může ovlivnit úspěšnost učení, budeme analyzovat například i to, jestli hraje roli pohlaví nebo styl učení.

Jednoduše řečeno – nechceme jen „dodat obsah“, ale opravdu ověřit, že aplikace funguje, že má smysl a že reálně pomáhá lidem orientovat se v digitálním světě.

2. projekt: Personalizovaná vzdělávací platforma pro rozvoj digitálních kompetencí knihovníků

Druhý projekt se zaměřuje na skupinu, která není ohraničená věkem, ale povoláním. Jsou jí knihovníci. Proč právě ti?

Druhý projekt se zaměřuje na knihovníky a jejich digitální kompetence – konkrétně vytváříme personalizovanou vzdělávací platformu, která jim pomůže rozvíjet dovednosti v oblasti práce s technologiemi, bezpečností na internetu, digitální komunikace, ale třeba i práce s daty nebo online obsahem.

Zaměřili jsme se právě na knihovníky, protože to jsou lidé, kteří v dnešní době hrají klíčovou roli v překonávání digitální propasti. Role knihoven se výrazně proměňuje – z tradičních půjčoven se stávají místa, kde lidé hledají podporu při práci s digitálními technologiemi, účastní se přednášek, workshopů a diskusí.

Role knihoven se výrazně proměňuje – z tradičních půjčoven se stávají místa, kde lidé hledají podporu při práci s digitálními technologiemi, účastní se přednášek, workshopů a diskusí.

Knihovny jsou často první místo, kam si lidé jdou pro pomoc s počítačem, s e-mailem, nebo s umělou inteligencí. Jenže sami knihovníci se s tímto rychlým vývojem technologií někdy těžko vyrovnávají. Podle údajů Národní knihovny a průzkumu mezi téměř 900 knihovníky víme, že i když většina z nich zvládá základní digitální dovednosti, u těch pokročilejších – třeba práce s daty, online bezpečnost nebo moderní aplikace – už se objevují výrazné rozdíly. Navíc knihovníci jsou velmi různorodá skupina – věkově, vzdělanostně i zkušenostmi s technologiemi. A právě na to chceme reagovat.

I pro ně má vzniknout personalizovaná vzdělávací platformu. Co si pod tím můžeme představit?

Stejně jako u projektu pro seniory, i tady se snažíme, aby vzdělávání nebylo jedno pro všechny, ale opravdu na míru. Každý knihovník při prvním přihlášení projde jednoduchou diagnostikou stylu učení – například zjistíme, jestli mu vyhovují spíš videa, texty, nebo třeba vizuální schémata.

Na základě těchto informací mu platforma nabídne vhodně upravený obsah. Někdo dostane více interaktivních prvků, jiný zase klidnější výklad s opakováním. Cílem je, aby se každý učil způsobem, který mu opravdu sedí – a díky tomu si z toho taky víc odnesl.

Zásadní roli v tom hraje i analytika – systém sleduje, co uživatel dělá, co ho zajímá, a tomu se přizpůsobuje i další obsah.

Budete i zde používat principy microlearningu?

Víme, že knihovníci mají často nabitý denní režim a není snadné najít čas na dlouhé kurzy. Krátké lekce – řekněme na 5 až 10 minut – si ale mohou projít kdykoli jim to vyhovuje, třeba mezi obsluhou návštěvníků nebo po zavírací době.

Adaptivní učení pak umožňuje přizpůsobit obsah podle toho, jak se uživatel v aplikaci chová – co mu šlo, co si potřebuje zopakovat, jaký typ materiálů preferuje.

Věříme, že právě tahle kombinace flexibility, personalizace a nízké časové náročnosti dává knihovníkům větší šanci se do vzdělávání zapojit – a hlavně v něm i vytrvat.

Jakou roli v projektu hraje Národní knihovna?

Národní knihovna je v projektu naším klíčovým aplikačním partnerem. To znamená, že s námi nejen spolupracuje na návrhu obsahu a cílů platformy, ale zároveň bude celý nástroj ověřovat v reálném provozu.

Společně jsme řešili, co knihovníci v praxi skutečně potřebují, s čím se potýkají, a co by jim mohlo ve vzdělávání nejvíce pomoci. Právě z prostředí Národní knihovny budeme mít část respondentů pro rozhovory i pilotní testování celé platformy.

Díky tomu máme jistotu, že obsah nebude jen „akademický“, ale bude skutečně odpovídat praxi – ať už jde o velké instituce typu Národní knihovny nebo menší veřejné knihovny v regionech. Tahle spolupráce nám umožňuje propojit výzkum s realitou každodenní knihovnické práce.

V čem vidíte hlavní přínos personalizované vzdělávací platformy pro rozvoj digitálních kompetencí této cílové skupiny?

Hlavní přínos je v tom, že se konečně vzdělávání přizpůsobí konkrétním lidem – ne naopak.

Stejně jako jsme chtěli seniorům nabídnout prostředí, které pro ně bude srozumitelné a vstřícné, chceme i knihovníkům umožnit učit se podle toho, co právě potřebují – a jakým způsobem se učí nejlépe.

Navíc díky krátkým lekcím a možnosti studovat kdykoli a odkudkoli se to dá snadno skloubit s každodenním provozem knihovny. Věřím, že to knihovníkům dodá větší jistotu při práci s technologiemi a v konečném důsledku to ocení i čtenáři, kterým budou umět lépe pomáhat.

Kdy by se měly projekty reálně rozběhnout a kdy můžeme očekávat první výsledky?

Oba projekty – tedy jak ten zaměřený na seniory, tak ten určený knihovníkům – oficiálně startují v září 2025 a poběží čtyři roky.

První rok bude věnován hlavně analýze potřeb cílových skupin, návrhu nástrojů a vývoji samotných platforem. První viditelné výstupy – třeba ukázky vzdělávacího obsahu nebo pilotní verze aplikací – by se měly objevit v průběhu roku 2026.

Sběr dat, ověřování a evaluace pak proběhne ve druhé polovině projektu, takže ucelenější výsledky – včetně výzkumných zpráv a doporučení pro další praxi – očekáváme v letech 2027 až 2028.

Budete do projektů zapojovat i studenty nebo doktorandy?

Ano, do obou projektů chceme cíleně zapojit studenty doktorského studia. Nejde o formální účast, ale o plnohodnotnou roli ve výzkumném týmu – od rešerší a analýz, přes tvorbu obsahu až po sběr a vyhodnocování dat.

Pro doktorandy to bude skvělá příležitost pracovat na projektech, které mají jasně definovaný společenský dopad a propojují vědu s praxí – ať už jde o vzdělávání seniorů v oblasti mediální gramotnosti nebo o digitální dovednosti knihovníků.

Zároveň jim chceme nabídnout prostor pro rozvoj vlastního výzkumu a možnost publikací, které mohou být součástí jejich disertační práce.

Pokud byste měl stručně shrnout, proč by si veřejnost měla těchto projektů všimnout – co byste vyzdvihl?

Oba projekty reagují na velmi aktuální problém – jak pomoci lidem zorientovat se v digitálním světě, který je čím dál komplexnější. Ať už jde o seniory, nebo knihovníky, v obou případech chceme nabídnout vzdělávání, které je srozumitelné, přístupné a hlavně prakticky použitelné. Oba projekty byly podpořeny Technologickou agenturou ČR částkou téměř 8,5 milionu korun, a to ve velmi silné konkurenci.

Zároveň ale nejde jen o vývoj nějaké aplikace – oba projekty mají výrazný výzkumný rozměr. Budeme zkoumat, jak se dospělí lidé učí v online prostředí, jaký vliv má styl učení na efektivitu vzdělávání a co lidem skutečně pomáhá osvojit si nové digitální dovednosti.

A co je pro nás obzvlášť cenné – oba projekty nám umožní poodhalit nové věci o samotném microlearningu. Například jak krátké vzdělávací lekce fungují u různých cílových skupin, jakou roli hraje personalizace nebo v jakých oblastech je microlearning nejúčinnější.

Jinými slovy – nejde jen o to něco vytvořit, ale také se něco nového naučit. A právě kombinace praktického přínosu pro konkrétní skupiny a přínosu pro vědu a výzkum je podle mě to, co dělá tyhle projekty výjimečnými.