První ročník Dne zdraví na Ostravské univerzitě se setkal s mimořádným zájmem zaměstnanců a zaměstnankyň, studujících i široké veřejnosti. Návštěvníci si mohli nechat zdarma změřit krevní tlak, hladinu cukru nebo cholesterolu, zkonzultovat výsledky s odborníky a dozvědět se více o prevenci i o možnostech, jak pečovat o své fyzické a duševní zdraví.

Akce pořádaná ve spolupráci Centra pro řízení lidských zdrojů OU, Lékařské a Pedagogickou fakulty OU a Fakultní nemocnicí Ostrava, se stala symbolickým startem dlouhodobé strategie OU zaměřené na podporu zdravého životního stylu a well-beingu celé akademické komunity.

Na další se zeptala organizátorka akce Jana Pająk a popularizátor vědy na Ostravské univerzitě Jiří Gregor rektora Petra Kopeckého a děkana Lékařské fakulty Rastislava Maďara.

Pane rektore, univerzita pořádala Den zdraví poprvé. Proč jste se akci rozhodl podpořit? 

Den zdraví jsme letos uspořádali skutečně poprvé a vnímáme jej jako zahajovací akci v rámci širší strategie Ostravské univerzity zaměřené na zdraví, prevenci a celkový well-being našich studujících, zaměstnanců, zaměstnankyň i široké veřejnosti.

Zdraví je potřeba vnímat komplexně – týká se nejen fyzické kondice, ale i psychické pohody, rovnováhy mezi studiem, prací a osobním životem. Právě tato rovina se stává jedním z významných pilířů našeho nového Strategického záměru OU 2026+, kde klademe důraz na prevenci, zdravé prostředí, udržitelnost a odpovědný přístup ke zdraví.

Proč jsme se k tomu rozhodli? 

Naším záměrem je přispět ke změně myšlení v oblasti zdraví – poukázat na to, že prevence je důležitější než řešení následků. Zdravý životní styl není o velkých jednorázových gestech, ale o malých každodenních krocích, které mají obrovský dopad na kvalitu našeho života.

Jak univerzita naváže na tuto akci?

Rádi bychom zavedli tradici pořádání každoročních Dnů zdraví. Zapojili jsme se i do mezinárodní soutěže Healthy Campus FISU, které hodnotí a oceňuje univerzity po celém světě v oblastech, jako jsou například fyzická aktivita, výživa, duševní zdraví, prevence nemocí nebo udržitelnost. Chceme, aby Ostravská univerzita byla místem, které podporuje zdraví v každodenním životě.

Mluvíte o založení tradice, jak a díky čemu se to daří?

Zásadní je nadšení kolegyň z Centra pro řízení lidských zdrojů OU, které tuto akci organizovaly. Významnou pomocí byla spolupráce s Fakultní nemocnicí Ostrava, která se podílela na zajištění velké části programu. A chci zdůraznit i zapojení našich studujících, zaměstnanců a zaměstnankyň na této akci.

„Opakování takovýchto akcí přitáhne větší spektrum populace, a tím zachrání více lidských životů,“ říká děkan Lékařské fakulty Rastislav Maďar

Pane děkane, do jaké míry je to trend, že lidé více sledují své zdraví?

Myslím, že to trend skutečně je. Zdravotnický systém je přetížený, čekací doby jsou dlouhé i tam, kde funguje objednávkový systém. Mnoho lidí si uvědomuje, že je lepší nemocem předcházet než se ocitnout v situaci, kdy zoufale potřebují pomoc. Proto rádi využijí možnost bezplatného vyšetření bez dlouhého čekání, zvlášť když ho zajišťují naši skvělí odborníci.

Letos jsme se jako Lékařská fakulta OU účastnili řady Dnů zdraví na různých místech, ale poprvé jsme akci spolupořádali přímo na půdě Ostravské univerzity. Jsem rád, že se setkala s tak velkým zájmem zaměstnanců a zaměstnankyň, studujících i veřejnosti.

Jak moc to platí pro Ostravu a region?

Ostrava má svá specifika – desítky let znečištěného ovzduší ovlivnily zdraví obyvatel a vytvořily potřebu posílit prevenci v jiných směrech, aby region nezaostával v délce života. Dnes je ale Ostrava krásné, zelené město s mnoha možnostmi sportovního vyžití a City Campus, kde sídlí Pedagogická fakulta a kde se Den zdraví koná, je toho skvělým příkladem.

Proč je prevence tak důležitá?

Prevence zachraňuje životy, pomáhá udržet jejich kvalitu a zároveň šetří státu značné prostředky. Současný zdravotnický systém je v současné době už tak nákladný, že je v této formě dlouhodobě neudržitelný. Vedle nutné reformy proto musíme klást větší důraz právě na prevenci. Není dobré, že Češi začínají užívat léky kvůli chronickým nemocem v průměru o deset let dříve než lidé v řadě vyspělých zemí, například ve Skandinávii.

Každý ví, že nejlepší je vůbec neonemocnět. Ale někteří si to uvědomí až tehdy, když sami onemocní.

Jak by měl člověk postupovat, když na podobné akci zjistí, že něco není v pořádku?

Záleží na tom, o jaký problém jde. Vyšetření na takových akcích lze brát jako orientační screening, který je nutné potvrdit ve zdravotnickém zařízení – u praktického lékaře nebo specialisty. Každý, u koho se něco zjistí, samozřejmě už na místě dostane informaci, jak dál postupovat.

Co dělat, pokud se člověk setká s nezájmem lékaře nebo slyší: „Počkejte, ono to přejde“?

Někdy skutečně stačí vyčkat a sledovat, zda se odchylka od normy opakuje, ale jindy může být každé zdržení rizikové. Pokud si člověk není jistý, může požádat o názor druhého lékaře. Dnes už také funguje řada internetových poraden – ne pro samotnou léčbu, ale pro orientaci lidí v systému zdravotní péče.

Proč je důležité podobné akce podporovat?

Tendenci účastnit se podobných akcí mají hlavně lidé, kteří jsou ke svému zdraví zodpovědní, nebo ti, kteří mají nějaký velký problém a bojí se, jestli to není něco vážného. Opakování takovýchto akcí přitáhne větší spektrum populace, a tím zachrání více lidských životů. Bezplatné screeningové testování má v tomto ohledu velký potenciál.