Projekt s podtitulem Rizikový fenomén prizmatem moderních věd o člověku propojuje odborníky a odbornice z humanitních, společenských i technických věd. Společně zkoumají, jak dezinformace vznikají, šíří se a ovlivňují naše rozhodování.

Jak poznat dezinformaci podle jazyka?

První výzkumný tým se zaměřuje na jazyk dezinformací. Badatelé z Filozofické fakulty Ostravské univerzity analyzují texty v češtině, angličtině, němčině i španělštině a hledají společné jazykové znaky, které mohou napovědět, že se jedná o manipulativní obsah. K tomu využívají rozsáhlý jazykový korpus sestavený z textů různých médií, který bude sloužit také ostatním výzkumným týmům.

Proč dezinformacím věříme?

Psychologové a sociologové z Filozofické fakulty OU zkoumají, jakou roli při přijímání dezinformací hrají naše emoce, osobnostní nastavení nebo způsob uvažování. Pomocí dotazníků a experimentů chtějí zjistit, které skupiny lidí jsou vůči manipulativním sdělením nejzranitelnější a jak dezinformace ovlivňují každodenní rozhodování. Součástí výzkumu bude také mapování toho, jak čeští novináři a novinářky využívají ve své práci umělou inteligenci.

Když dezinformace potkají algoritmy

Další tým, složený z odborníků z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity, se zaměřuje na digitální prostředí. Vědci představili modely takzvaných inteligentních agentů, kteří napodobují chování uživatelů sociálních sítí. Díky nim lze lépe pochopit, jak se dezinformace šíří online prostorem a jakou roli v tom hrají algoritmy digitálních platforem.

Matematika v boji s dezinformacemi

Jak lze dezinformace popsat pomocí logiky a matematických modelů? Právě tím se zabývá čtvrtý výzkumný tým. Odborníci z Ostravské univerzity, Akademie věd ČR a Filosofického ústavu AV ČR představili nové přístupy k analýze dezinformačních textů prostřednictvím nástrojů matematické logiky pracujících s neurčitostí. Věnovali se také tomu, jak lidé vytvářejí své znalosti a přesvědčení, a diskutovali o nových výzvách, které přináší rozvoj generativní umělé inteligence.

Dezinformace a sociálně vyloučené lokality

Pátý výzkumný tým zkoumá, jak se dezinformace a zkreslené narativy objevují v debatách o chudobě a sociálním vyloučení. Výzkumníci z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity a Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové dokončili rozsáhlou mediální analýzu veřejné diskuse o chudobě v České republice. Nyní se připravují na terénní výzkum, který jim umožní lépe porozumět zkušenostem lidí žijících v sociálně znevýhodněném prostředí.

Společný cíl: porozumět dezinformacím

Pracovní setkání ukázalo, že výzkum dezinformací dnes vyžaduje spolupráci odborníků z mnoha různých oblastí – od lingvistiky, psychologie a sociologie až po informatiku, logiku nebo datovou analýzu. Právě propojení těchto perspektiv je jednou z hlavních předností projektu Biografie dezinformace s přívlastkem AI, jehož cílem je přispět k lepšímu porozumění jednomu z nejvýznamnějších společenských fenoménů současnosti.

Biografie dezinformace s přívlastkem AI: Rizikový fenomén prizmatem moderních věd o člověku“  registrační číslo CZ.02.01.01/00/23_025/0008724