Již 18. ročník Letní školy rozvojové spolupráce se konal ve dnech 6. – 11. září 2015 v prostorách Katedry rozvojových studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Letní škola kromě studentů ze všech koutů České republiky přivítala také širokou veřejnost. I Ostravská univerzita měla na této akci svou účast.
Sotva jsme v neděli dojeli na koleje Bedřicha Václavka, chvátali jsme na neoficiální začátek programu Letní školy, což byla krátká prohlídka po historické části Olomouce. Počasí nám nepřálo a tak jsme se po dvou hodinách, promrzlí (ale s novými kamarády) vraceli zpátky na koleje.
V pondělí už začal program Letní školy naplno. První proslov patřil rektorovi Univerzity Palackého Jaroslavu Millerovi. “Letní počasí nám dokázalo, že se klimatické změny dějí, a vedle toho čelí Evropa velké humanitární krizi. V tomto světle Letní škola rozvojové spolupráce nabyla ještě větší důležitosti než dříve a já jsem hrdý, že se zde koná“ řekl Miller. Úvodní přednášky se pak ujal vedoucí katedry rozvojových studií Pavel Nováček, který ve své přednášce Megatrendy, které ovlivní život našich dětí, nastínil témata prolínající se celou Letní školou rozvojové spolupráce.
Prvním dnem určitě rezonovaly přednášky představitelů z České rozvojové agentury či Ministerstva zahraniční, kteří nám představili kromě administrativní základny také hlavní koncept české rozvojové spolupráce. Věděli jste, že 4 miliardy korun z českého rozpočtu šlo loni na rozvojovou spolupráci? A to prý v rámci evropských standardů neplníme normy. Velmi zajímavá byla také přednáška pana Marka Čejky z Ústavu mezinárodních vztahů o Islámském státu, jeho vzniku a jeho budoucnosti.
Úterý odstartovalo přednáškou Zemětřesení v Nepálu, o které z vlastních zkušeností referovala Denisa Bultasová z agentury Člověk v tísni. Vyprávěla nám o postupech agentury při živelných katastrofách, jako jsou právě zemětřesení, tsunami či jiné. Odpoledne nám pak začaly workshopy a my jsme nastoupili na ten se jménem Rozvojová studia a média, ve kterém jsme se dozvěděli něco více o tom, jak správně napsat článek o rozvojové pomoci a také ho opatřit vhodnými fotografiemi. Vedoucí workshopu Božena Baluchová nám také ukázala příklady fotografií, které byly mediálně zneužity pro některé rozvojové kampaně. V druhé části workshopu jsme pak sami tvořili svůj rozvojový plakát, který měl poukazovat na problém, před kterým se nelze schovat. Úterní program zakončil emotivní dokumentární film Ilegální máma, ve kterém je zfilmován příběh moldavských maminek, cestujících do západních zemí Evropské unie za lepším životem pro své rodiny. Dokument je ale také zaměřen na to, jak se žije dětem bez mámy v rodné Moldávii, nejchudší zemi Evropy.
Středeční ráno začal Rostislav Strojvus z Arcidiecézní charity Olomouc se svou prezentací této charity na krizí zmítané Ukrajině. Zároveň s touto prezentaci představil v premiéře krátký dokumentární film o tom, jakou roli hrálo a hraje náboženství při řešení krize na Ukrajině. Následná debata byla protkána, jak zajímavými postřehy, tak i osobními postoji samotného Strojvuse jako rodilého Ukrajince. Odpoledne následoval blok workshopů na téma Jak správně napsat projekt aneb metodika projektového cyklu. Ve workshopu nám Eva Komlossyová ukázala, jak probíhá proces psaní projektu a jakým úskalím musí autor projektu při jeho tvorbě čelit. Ve druhé části workshopu jsme se snažili pak vlastní projekt vytvořit podle logického rámcového přístupu a projektové matice.
Čtvrtek započala paní Míla Janišová, která nám přijela představit práci organizace Lékaři bez hranic. Myslíme si, že tuto přednášku bychom zároveň mohli označit jako jeden z vrcholů celé Letní školy, neb nám naplno ukázala aktuální problém imigrační vlny ze strany pomáhajících profesionálů, jako nepochybně lékaři, sestry či psychologové jsou. Ve čtvrtek jsme se ještě dočkali prezentace dobrovolnických stáží Spojených národů, ale také dalších organizací provádějících všemožnou formu rozvojové pomoci. Poslední den zakončila přednáška Miroslava Tomiczka o aspektech civilně – vojenské spolupráce při obnově v Afghánistánu.
Celkově bychom Letní školu rozvojové spolupráce zhodnotili velmi kladně. Olomoučtí kolegové se „vytáhli“ jak v organizaci celé akce, tak také při výběru přednášejících. Těšíme se na to, co přinese další ročník.