Na fotografii: JUDr. Jan Renner jako starosta města vítá TGM (1850-1937) při jeho krátké návštěvě v Uherském Brodě 27. června 1924
Nevím, zda-li znáte ten pocit, když v průběhu svého života zjistíte, že vaši předci nebyli jen tak nějací lidé. Musím říct, že tento pocit je k nezaplacení. Vždycky jsem si přála dozvědět se něco víc o své rodině… člověk tak najednou, začne úplně jinak přemýšlet. 
Koncem října se uskutečnilo odhalování pamětní desky mého prapradědy Jana a jeho syna Zdeňka( bratra mého pradědy) v Uherském Brodě. Díky tomuto jsem se mohla seznámit se svou širší rodinou, o které jsem v podstatě neměla ani potuchy. Tato událost byla nádherná a velice pečlivě zorganizovaná, naše velké díky patří mé (objevené) příbuzné Evě Cochard, která nejen tuto nezapomenutelnou událost zorganizovala (spolu s ostatními členy rodiny), ale i poskytla následující text s fotografiemi.
Jsem ráda, že to říkám: jsem moc hrdá na svou rodinu !!!


Video z události zde: https://www.youtube.com/watch?v=pQmpcWE8Tro
Vážené dámy, vážení pánové,
sešli jsme se zde u příležitosti odhalení pamětní desky dvou význačných Broďanů, Jana a Zdeňka Rennerových. Od narození dr. Jana Rennera brzy uplyne 150 let, v případě jeho syna Zdeňka si letos připomínáme 30 let od jeho úmrtí. Odhalení jejich pamětní desky v tuto dobu kolem 28. října je i značně symbolické. Oba byli skutečnými vlastenci, angažovali se ve veřejném životě našeho města, pokud jim to bylo umožněno politickými okolnosti dané doby.
Dovolte mi tedy prosím kratší připomenutí jejich života a působení v Uherském Brodě.
Dr. Jan Renner se narodil 22. listopadu 1866 jako nejmladší ze šesti sourozenců v dnešní Praze – Dejvicích, kde byl jeho otec správcem hospodářského statku Jenerálka. Po absolvování gymnázia se Jan studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, která ukončil patrně v roce 1891 a nastoupil do advokátní kanceláře v Novém Jičíně. Poté se usadil v Uherském Brodě, kde pracoval u c. a k. notáře dr. Josefa Pfeffera v tomto domě.
Jan Renner se v roce 1894 oženil s notářovou dcerou Emílií. Narodil se jim syn Jan, budoucí advokát a starosta Prahy – Královských Vinohrad. Na jaře 1895 umírá notář Pfeffer a dr. Renner si v tomto domě otvírá svou vlastní advokátní kancelář. Manželství Jana Rennera s Emilií ale náhle končí tragicky, když jeho žena zemřela po porodu druhého dítěte na podzim roku 1896.
Jan Renner se téměř ihned po příchodu do Uherského Brodu ponořil do vlastenecké činnosti. V roce 1895 se stává v pořadí druhým starostou Sokola v Uherském Brodě a svou funkci zastává až do příchodu první světové války, kdy v roce 1914 na funkci rezignuje. I jeho přičiněním se tato organizace podílela na rozkvětu národní otázky ve městě i v přilehlém okolí. V roce 1898 bylo otevřeno Krajinské muzeum v Uherském Brodě, na jehož přípravách se podílel. O rok později stál Jan Renner u ustavení Muzejní společnosti.
V roce 1899 se vdovec Renner žení podruhé, a to s Emerencií Poláchovou. Z tohoto manželství se narodil v roce 1901 syn Jaroslav, známý jako úspěšný stavitel, dcera Božena, provdaná za továrníka Křenka, syn Václav a syn Zdeněk, jdoucí v advokátských šlépějích svého otce.
Díky svým oběma ženám – Emilii a Emerencii – které Janu Rennerovi zajistily klidné rodinné prostředí a postaraly se o chod domácnosti, se mohl Jan Renner bez starostí plně vrhnout do politického a kulturního života města Uherského Brodu.
Silné přátelské pouto pojilo Jana Rennera s hrabětem Václavem Kounicem a jeho druhou ženou Josefinou. Dále byl Jan Renner členem bezpočtu spolků a organizací – např. byl léta předsedou představenstva Okresní záložny, byl zastoupen ve vedení Hasičské jednoty, byl také činovníkem myslivecké honební společnosti.
Jako člen Moravské strany lidově-pokrokové (moravští Mladočeši) se aktivně účastnil v období před první světovou válkou několika volebních bojů o uherskobrodskou radnici, stejně tak kandidoval do zemského sněmu Moravy. V letech 1914 – 1917 plnil Jan Renner svou vojenskou službu v kroměřížské vojenské nemocnici.
V říjnu 1918 byl postaven do čela Národního výboru Uherskobrodska, který vyhlašoval ustavení Československé republiky. V roce 1919 byl zvolen starostou Uherského Brodu za Československou stranu národně demokratickou. Mandát starosty Uherského Brodu obhájil v roce 1924, avšak po jeho skončení v roce 1928 odešel natrvalo do ústraní a věnoval se již jen své advokátní praxi.
Za 10 let působení Jana Rennera v čele se město pozvedlo z poválečné bídy nastoupilo k prvorepublikovému rozkvětu. Prováděla se výstavba rodinných domů, muzea, nádraží, vodojemu a byla provedena regulace řeky Olšavy. V roce 1927 byla dokončena stavba úředních budov okresního hejtmanství a v bývalé farské zahradě pod hradbami byla postavena nová budova okresní nemocenské pojišťovny. Uherský Brod a blízké Luhačovice také navštívil prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Dr. Jan Renner zemřel 10. února 1947 ve věku 80 let.
Zdeněk, nejmladší syn dr. Jana Rennera, se narodil 29. prosince 1910. Zdeňkovo mládí bylo nerozlučně spjato s činností ve Skautu. Ve volných chvílích rád sportoval, oblíbil si zejména házenou a pak také tenis, který rekreačně provozoval do pozdního věku.
POKRAČOVÁNÍ VČETNĚ DOBOVÝCH FOTOGRAFIÍ NAJDETE ZDE: http://apfelstrudelmitsahne.blogspot.cz/2016/11/muj-prapradedecek-tgm.html
 
T.