Společným tématem ostravských geomorfologů a polsko-švýcarské skupinky byly menší vodní toky Moravskoslezských Beskyd, dále Odra a Bečva. Člověk od nepaměti žije v blízkosti řek, protože kde je voda, tam je život. Zároveň ale často ovlivňuje a reguluje vodu pro své potřeby. Ačkoliv pochopit fungování vodních toků se na první pohled může zdát prosté, vědci zabývající se danou problematikou vědí, že pouze komplexní přístupy jsou cestou k poznání složitého fluviálně-geomorfologického systému.

Prof. Bartolomiej Wyzga (Polská akademie věd) a Dr. Karol Plesiński (Zemědělská univerzita v Krakowě) zkoumají fungování vodních toků v krajině s ohledem na jejich dynamiku a hydrauliku (včetně změn způsobených regulací vodních toků). Průvodcem polských kolegů byl Dr. Škarpich, se kterým navštívili vodní tok Morávky – řeku plnou kontrastů (divočící partie, zahloubený „kaňon“ nebo výrazně regulované úseky přehrážkami) – a probrali možnost potenciální spolupráce. Jakou roli sehrávají balvany v korytě? Jak ovlivňují hydrauliku toků a dynamiku erozních procesů? Jedny z mnoha otázek, na které se v budoucích měsících kolegové zaměří. A protože data si z prstu vycucat stále ještě nedokážeme, je potřeba i terénních měření – konkrétně proběhlo zaměřování geometrie koryta a určení rychlosti proudění vody ve vybraných úsecích toku.

Dr. Virginia Ruiz-Villanueva (Dendrogeomorfologická laboratoř Univerzity v Bernu) v současnosti řeší vliv dřevní hmoty na fungování vodních toků a společně s Dr. Galiou a dendrogeomorfology (Šilhán a Tichavský) navštívili potenciálně vhodné lokality s výskytem mrtvého dřeva v korytech jak menších horských toků (Mazák pod Lysou horou, Bučací a Velký potok pod Smrkem), tak i velkých řek (meandry Odry v okolí Jistebníku a štěrkové koryto Bečvy). Jak velkou dřevní hmotu je schopen vodní tok unášet při povodních? Jak rychle/daleko se dřevo transportuje a při jak velkých průtocích? Společnými silami byly vybrány vhodné lokality pro budoucí výzkum a probrány metodické postupy, které se dají na dané toky aplikovat.
Celá třídenní akce proběhla v přátelské atmosféře a za slunečného počasí. Jeden z večerů byl vyhrazen i možnosti setkání a debatě studentů a zaměstnanců katedry se zahraničními kolegy v restauraci. Doufejme, že nápady a vědecký potenciál našich i zahraničních kolegů brzy přinesou kýžené ovoce v podobě kvalitních publikačních výstupů a v úrovni vědeckého poznání vodních toků se zase posuneme o krůček dále.