Zeměpisná jména tvoří pestrou a mnohovrstevnatou soustavu. Vedle názvů oficiálních existuje rovněž početná skupina pojmenování neoficiálních, která mají charakter přezdívky, často ironické nebo hanlivé. Přezdívková jména mohou být inspirována např. velikostí, vzhledem, polohou či významem obce: Čína (Všemina, odlehlost), Korea (Havířov-Šumbark, sídliště v Kladně-Švermově, hornická kolonie na okraji Lhotky u Ostravy, dle podobnosti staveniště s bojištěm korejské války), Blátošlapy (Havířov, město-staveniště), Sračkov (Malá Lípa, neudržovaná blátivá cesta), Šmoulov (Koloděje, Zvole, Újezd nad Lesy, pro podobnost s barevnými domečky pohádkových postaviček Šmoulů); jazykovou specifičností regionu: Paríž (Hlohovec, nářeční výslovnost r místo ř); posměškem: Brežněves (Zaječov, dle angažovanosti místních obyvatel po sovětské okupaci v roce 1968, podle sovětského politika Leonida Iljiče Brežněva), Jakešova Lhota (Nymburk, Šonov, dle komunistického politika Miloše Jakeše); jazykovou hrou s originálním názvem, např. Blekfild (Brno-Černá Pole), Capndorf (Kozlovice, nářečně cap, ,kozel‘), Chlastndorf (Slopné, nářečně slopať, ,opíjet se‘), St. Louis (Stará Loza) apod.
A proč se Štěpánkovicím u Opavy přezdívá Palestina? Údajně je to pro zbožnost místních obyvatel. Avšak najdeme rovněž vysvětlení přezdívky dle události z 20. let 20. století, kdy v obci pod záminkou přednášky o Svaté zemi neúspěšně vystoupil pročesky agitující politik. Ať už je původ přezdívky jakýkoliv, místní jsou na ni stále hrdí.