Jak se bydlelo dělníkům Vítkovických železáren? Jak se staraly další velké ostravské firmy o své zaměstnance? Jaká byla kvalita života v koloniích Přednádraží či Bedřišce počátkem 20. století? Co z dělnických kolonií zbylo a jaké jsou příčiny jejich současného stavu? A kde a jak se obyvatelé kolonií bavili? Nejen na tyto otázky hledá odpověď třetí svazek publikační řady o ostravských dělnických koloniích.
Uzavírá se jím ojedinělý šestiletý badatelský projekt Centra pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě (FF OU), na němž se v letech 2010–2015 pod vedením Martina Jemelky podílelo devatenáct autorů z řad studentů historie FF OU, ostravských archivářů a dalších badatelů.
„V tomto svazku jsme se zaměřili především na dvacet pět podnikových kolonií Vítkovických železáren a dalších průmyslových podniků z oblasti těžké chemie, keramického průmyslu a dopravy,“ říká Martin Jemelka, který stál u zrodu této ojedinělé publikační řady.
Zvláštní pozornost byla věnována Vítkovicím jako příkladné evropské realizaci tzv. továrního města ovládaného ve všech sférách života jedním dominantním podnikatelským subjektem (Vítkovické horní a hutní těžířstvo), ale také mediálně proskribovaným dělnickým sídlištím z řad současných sociálně vyloučených lokalit (Bedřiška, Přednádraží) i téměř zapomenutým podnikovým koloniím v Hrušově a Záběru nad Odrou.
„Pokusili jsme se kolonie zpracovat podle jednotného vzoru a co nejkomplexněji. Čtenář se však dozví nejen o prostorových a stavebních proměnách kolonie, ale seznámí se např. také s významnými osobnostmi, které v dané lokalitě žily a pomocí bohatého obrazového doprovodu může i srovnávat současnou situaci s roky minulými,“ objasňuje Martin Jemelka podobu více než 800stránkové knihy.
„Šest let, která jsme projektu věnovali, to je příliš dlouhá doba, než aby se nevyskytlo nejedno nebezpečí a úskalí. Nebylo snadné predikovat ideální strukturu trojice publikací na šest let dopředu a nebylo jednoduché se jí vždy důsledně držet, a to hlavně v posledním třetím svazku, který je z podstatné části věnován dějinám jediného města – firemního města Vítkovice. Projekt samozřejmě poznamenal početný a personálně se měnící tým autorů s odlišnými ambicemi a představami, ale snad mohu říci, že většina z nich brala podíl na projektu jako tvůrčí výzvu. Právě na posledním svazku se podíleli kolegové, pro něž byly starší dva svazky dostatečně reprezentativními počiny, takže se rozhodli věnovat výzkumu desítky hodin poctivé práce.“
Martin Jemelka se výzkumům ostravského dělnictva v jeho přirozeném životním prostředí – v dělnických koloniích – věnuje již více než deset let. Mohlo jej za tu dobu ještě něco ve výzkumu překvapit? „Samozřejmě. Na jednu stranu stále se vynořující koncepční a metodologické otázky, problémy a s nimi i pochybnosti. Na druhou stranu kupříkladu nejedna významná osobnost spjatá s koloniemi. Že své první životní a možná i taneční kroky učinil Ing. Zdeněk Chlopčík v hrabovském Šídlovci, to mě pobavilo. A že dvě generace legendárních rakouských intelektuálů z rodiny Sacher-Masoch spojily dočasně své životy s firemními koloniemi Vítkovických železáren, to je zase jeden z důvodů, proč být o něco pyšnější na kulturní souvislosti ostravského průmyslového milieu.“
Finálním svazkem Ostravských dělnických kolonií je po šesti letech uzavřeno mapování pětaosmdesáti dělnických, mistrovských a úřednických kolonií na území dnešního Statutárního města Ostrava, které sehrály během století od poloviny 19. do poloviny 20. století zásadní roli v procesu formování ostravské průmyslové aglomerace.
„Jsem rád, že takto kvalitní výstup mohl vzniknout na půdě Filozofické fakulty OU. Důležité je také to, že celá ediční řada k ostravským dělnickým koloniím vznikla jako výstup ze studentské grantové soutěže a že se na jejím vzniku podíleli především studenti, pro něž to byla často první zkušenost se samostatnou vědeckou činností. O tom, že je tato ediční řada neobyčejně úspěšná a pro veřejnost velmi zajímavá, svědčí i fakt, že předchozí dva díly jsou beznadějně vyprodány. Jsem přesvědčen, že obdobně tomu bude i u tohoto svazku,“ dodává děkan FF OU Aleš Zářický.
Publikaci je možné zakoupit v univerzitním knihkupectví.