Tento článek byl zařazený do rubriky Archvív. Informace nejsou již aktuální!

Vedoucí Katedry teorie a dějin umění Viktor Velek po zaznění ukázky z díla Felixe Mendelssohna-Bartholdy nejprve přivítal přítomné a hned přešel ke stručné prezentaci profilového alba doc. Dušana Foltýna, vedoucího Katedry dechových nástrojů. Vtipná a odlehčená moderace Viktora Velka vytvořila od počátku příjemnou atmosféru. Upozornil na souvislost vzniku nahrávky s Rokem české hudby (2014) a vyzdvihl vysokou interpretační úroveň zařazených skladeb. Jako muzikolog se zaměřením na historii ocenil také dramaturgii. Tedy skutečnost, že playlist netvoří osvědčené a známé kusy. Dušan Foltýn podle něj upřednostnil riziko objevování krásy méně známého umění nad komercí a líbivostí.
Je nutno podotknout, že nahrávka obsahuje světové premiéry různorodých děl méně známých skladatelů starších (František Jiránek, Antonín Skružný) či autorů spjatých s 2. polovinou 20. století a současností (Rudolf Kubín, Otmar Mácha, Sylvie Bodorová). Magikon Sylvie Bodorové měl při provedení v aule jedinečný charakter exkluzivity – byl zahrán ve verzi pro hoboj a klavír. Na nahrávce je, stejně jako další čtyři skladby, s orchestrálním doprovodem. Ostatně téma spolupráce Janáčkovým komorním orchestrem a dirigentem Petrem Chromčákem byla jedna z otázek, kterou Viktor Velek položil Dušanu Foltýnovi. Křest samotný proběhl formou přípitku a pronesených přání na adresu interpreta i profilového alba. Křtu se zhostila prorektorka doc. Iva Málková a Mgr. Jaromír Javůrek, ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův Máj.
Přechodem k druhé části slavnostního setkání byly tóny vybraných částí z cyklu Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka. Procítěná interpretace Mgr. Radany Foltýnové (Katedra klávesových nástrojů) mířila především k profesorovi Eduardovi Ovčáčkovi, milovníkovi hudby Leoše Janáčka. Představení knihy Fotografika se ujal historik umění a kurátor Mgr. Martin Mikolášek. Zaměřil se jak na místo publikace v kontextu Ovčáčkova díla, tak i na specifika techniky. Připomněl, že médiem fotografie a jeho možnostmi pro vlastní umělecké vyjádření se Eduard Ovčáček začal zabývat zhruba od počátku 60. let. Další úvaha mířila k práci s kovolisy a objevení tzv. sendvičové techniky. Pozoruhodné vizuální experimenty však byly jak na výstavách, tak i v obou doposud publikovaných monografiích věnovaných autorovu dílu zmíněny a prezentovány jen okrajově.
Publikace, na jejímž vzniku má Fakulta umění Ostravské univerzity výrazný podíl, chce upozornit na tuto neprávem opomíjenou polohu autorova díla. Eduard Ovčáček zde totiž otevřel novou cestu k tematizaci vztahu mezi popředím a pozadím, mezi prvním, druhým a dalšími plány zobrazení. V prolnutých vrstvách se tu propojuje romantika a syrovost spolu s radikální semantizací rozličných použitých struktur. „Pohyb myšlenky“ probíhá od povrchu do pozadí a zpět. Výsledné zobrazení je pak resultátem součtu jednotlivých vrstev, jimiž zrak tam a zpět opakovaně těká. Prezentaci uzavřel Martin Mikolášek názorem, že sendvičové fotografiky jsou potvrzením teze o tom, že „čtení“ uměleckého díla se neodehrává postupným rozvíjením v čase, ale simultánně a zároveň v jednom každém okamžiku, v němž se divák na obraz se zájmem dívá.
Slavnostního křtícího přípitku publikace Fotografika se ujal prorektor Ostravské univerzity prof. Jan Lata a děkan Fakulty umění doc. Zbyněk Janáček. Oba v krátkosti ocenili originalitu uměleckého vyjádření a popřáli profesoru Ovčáčkovi mnoho sil, zdraví a fantazie do další tvůrčí činnosti. Ten se pro krátkém proslovu přesunul ke stolu, kam si pro autogram zamířil nejeden z přítomných. Celé slavnostní setkání pak uzavřela diskuse při malém pohoštění.