Dr. Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky v pondělí 4. dubna 2016 dorazí na Ostravskou univerzitu. Od 17.30 se s ním můžete setkat na půdě Přírodovědecké fakulty OU (místnost M427), kde vás ve svém povídání vezme na Antarktidu, kde studoval unikátní druhy ryb, kterým v těle koluje „nemrznoucí směs“, tedy speciální bílkoviny zabraňující vzniku ledových krystalů. Jaké výsledky přineslo studium těchto antarktických ryb? A jaký měly vliv klimatické změny na jejich populace v minulosti?
„Pojďte se podívat jaké je to být vědcem v nehostinném prostředí Antarktidy. Je snadné přežívat na takovém místě? Jak se vykonávají běžné i vědecké činnosti v polárních podmínkách? Nezůstaneme jen na souši, ale podíváme se i na podmořský život, který mnohdy reprezentují bizarní formy života,” zvou organizátoři akce. Více informací naleznete na facebookové události přednášky.
„Donedávna byla Antarktida pro člověka stejně nedostupná, jako Mars, ale stejně tak fascinovala lidskou mysl od dávných dob. Pohled na zmrzlý klid ledových plání i ticho, které se nedá jinde zažít, skutečně v člověku probouzí atavismus, jindy skrytý v hloubkách podvědomí. Historie Antarktidy je po všech stránkách historií izolace od okolního světa. Díky extrémním podmínkám, které na ní panují, a zdánlivé chudobě tamní biodiverzity se zdá, že tamní organismy reprezentují hrstku těch nejodolnějších a nejpřizpůsobivějších druhů – extremofilů, které tam dokázaly přežít. Jak ale ukazuje recentní výzkum včetně toho mého, není to úplně tak a v mnoha ohledech se dá říct, že Antarktida je i kolébkou a ‚hot spotem’ diverzity. Nejsme nakonec extremofily spíše my než Antarktiďané? A není Antarktida svým způsobem Eden pro mnoho organismů? Výcuc nejnovějších poznatků polární vědy i souhrn myšlenek a domněnek, které člověka napadnou při dobrovolném i nedobrovolném pobytu v nejizolovanějších místech planety Vám rád odpřednáším v dalším kole cyklu přednášek organizace SOVA,” přibližuje Karel Janko.