Jsou výročí, smutná a děsivá výročí, připomínající události, které se v lidských dějinách nikdy neměly stát. Přesto se staly a v současnosti nám proto mají být výzvou k uchování historické paměti a vzpomínek i k odpovědnosti za společnost, v níž žijeme.

Vyhlášení Mezinárodního dne památky obětí holocaustu

27. leden proto Organizace spojených národů vyhlásila 1. listopadu 2005 jako připomínku jedné z nejtemnějších kapitol moderních dějin. Jako vzpomínku na osvobození jednoho z největších koncentračních táborů – Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Na památku více než šesti milionů židovských obětí, Romů, homosexuálů a dalších skupin pronásledovaných nacisty.

Vědci odhadují, že celkem se obětí holocaustu stalo kolem šesti milionů lidí, z toho asi 1,5 milionu dětí.

Perzekuce začaly už ve třicátých letech, vrchol přišel o dekádu později

Hitlerovo nacistické Německo, resp. jeho totalitární strana NSDAP, začaly s likvidací či perzekucí svých politických odpůrců prakticky ihned po nástupu k moci. Už v roce 1933 zařídily tábor pro politické vězně v Dachau. Za války mezi vězně patřili třeba spisovatel Josef Čapek, režisér E. F. Burian či budoucí kardinálové Štěpán Trochta a Josef Beran.

Napadení Polska v září 1939 šlo pak ruku v ruce i s vytvářením ghett pro rasově pronásledované na obsazeném území. K systematickému a programovému řešení deportací z Německa i dalších obsazených zemí došlo na podzim roku 1941. Vězni z ghett i koncentračních táborů byli využíváni k nucené práci, hlavně v nacistickém zbrojním průmyslu. Většina vyhlazovacích táborů pak měla i své pobočné pracovní tábory. Vědci odhadují, že celkem se obětí holocaustu stalo kolem šesti milionů lidí, z toho asi 1,5 milionu dětí.

Den osvobození Osvětimi

A bylo to právě 27. ledna roku 1945, kdy vstoupila vojska Rudé armády do vyhlazovacího tábora Osvětim. Táborový komplex osvobodili vojáci 60. armády 1. ukrajinského frontu kolem třetí hodiny odpoledne. Zachránili kolem sedmi tisíc lidí, převážně Židů. Výjimkou nebyly ani děti. Mnoho z nich ale muselo i nadále zůstat na místě pod dohledem sovětských lékařů, Polského červeného kříže a dobrovolníků.

Konec války byl spojen i s myšlenkou nové mezinárodní spolupráce, aby se už snad nikdy nic podobného neopakovalo. Na ruinách války a také nad dopady holokaustu proto 24. října 1945 vznikla v San Franciscu Organizace spojených národů.

Jak Mezinárodní den vzpomínky na oběti holocaustu uchopit

Návrh, předložený Izraelem spolu s USA, Austrálií, Kanadou a Ruskem, podpořilo 91 členských států OSN. Zazněly však i kritické hlasy. Některé státy upozorňovaly na potřebu připomínat všechny genocidy v minulosti a varovaly před tím, aby nikdo neměl „monopol na utrpení“. Pro další země, zejména v Evropě, se naopak projednávání rezoluce stalo příležitostí k otevřenému přiznání historické odpovědnosti. Vedle Německa tak učinilo například Rakousko či Rumunsko.

Předseda Valného shromáždění OSN v roce 2005 Jan Eliason tehdy připomněl, že konec války neznamenal automatický konec zločinů proti lidskosti. Holocaust proto podle něj nesmí zůstat jen historickou kapitolou, ale je nutné si jej připomínat a brát jej jako varování.

Česká republika si 27. leden připomíná již od roku 2000. Z iniciativy České rady pro oběti nacismu, Federace židovských obcí v ČR a dalších organizací byl tento den vyhlášen významným dnem. Od roku 2004 je navíc zákonem ustanoven jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Připomínejme si proto, že ani filmové materiály, svědectví lidí, kteří zažili hrůzy války a holokaust, nebo zbořená města nejsou v dnešní dynamické době technologií, AI a manipulace s historickými fakty samozřejmostí.

Zdroj obrazového materiálu: volné dílo