„Momentálně se nacházíme v jakémsi přechodném období od těžkého průmyslu k řekněme udržitelnějšímu, zelenějšímu, a naším cílem je vysledovat, jak lidé po generace pracující v uhelném průmyslu zvládají tuto transformaci a zda si uvědomují, že další generace už v takto zaměřeném odvětví pravděpodobně pracovat nebude. Chceme vědět, jak velkým vzorem jsou pro děti jejich rodiče ve vztahu k výběru budoucí profese,“ uvádí doktorka Dana Vicherková z Pedagogické fakulty OU, která vede výzkumný tým zaměřený na vzdělávací cesty s invenční dimenzí a nové pracovní příležitosti v rámci útlumu hornických činností v Moravskoslezském kraji.

Projekt REFRESH umožňuje výzkumníkům vysledovat vzdělávací potřeby lidí hledajících nové uplatnění a zjistit, s jakými bariérami se nejčastěji potýkají. Vědce rovněž zajímají proměny a podoby práce i vzdělávání v industriálním a postindustriálním prostředí, edukační podmínky, jaké jsou v Moravskoslezském regionu pracovní i vzdělávací příležitosti, například nabídka dalšího a celoživotního vzdělávání. Tento výzkum by měl mimo jiné poskytnout informace o tom, jaká podpůrná opatření či rekvalifikace tito lidé potřebují ze strany Úřadu práce, kraje či vzdělávacích institucí.

Zdroj: OKD

Výzkumníci oslovují horníky, manažery, úředníky, dělníky a jejich děti

Zaměstnanci průmyslových podniků zaměřených na těžbu uhlí jsou v rámci republiky poměrně výjimečnou, avšak pro Moravskoslezský region specifickou skupinou obyvatel. Právě na ni se výzkum soustředí. Tým Dany Vicherkové však chce jít ještě o kus dál a zjistit, jaké životní vyhlídky a volby mají také děti této profesní skupiny.

„Cílíme na zaměstnance OKD a na jejich děti. Výrazně nám v tom pomáhá vedení podniku OKD, které nás v našem výzkumu podporuje a zpřístupňuje nám celou řadu důležitých dat a podkladů,“ uvádí Dana Vicherková, která počítá se zapojením nejen pracovníků z důlní těžby, ale i lidí z vedení podniku, IT pracovníků, úředníků, pracovníků z výroby i z povrchu.

Bude nás zajímat i jejich vztah k hornickým tradicím a k regionu, zda jsou hrdí na hornické tradice a zvyky, zda čtou hornické noviny a podobně

Tým Dany Vicherkové složený z odborníků z oboru pedagogiky a andragogiky z Ostravské univerzity a Slezské univerzity v Katowicích se zaměřuje na širokou škálu témat. Dospělých respondentů z řad zaměstnanců OKD a DIAMO se výzkumníci dotazují na jejich životní spokojenost, kariérní adaptabilitu, bariéry ve vzdělávání, možnosti rekvalifikací, vzdělávací potřeby, životní optimismus i zdravotní hlediska.

„V kvalitativně orientovaných výzkumných rozhovorech s horníky cílíme na rodinnou tradici, třeba na to, zda děd, otec a syn mají obdobnou zkušenost v práci v OKD nebo obecně v hornictví či v jiném navazujícím odvětví. Bude nás zajímat i jejich vztah k hornickým tradicím a k regionu, zda jsou hrdí na hornické tradice a zvyky, zda čtou hornické noviny a podobně. Jak tyto tradice a specifika regionu přenášejí na své děti a zda je nějak ovlivňují právě při volbě vzdělání a budoucí profese,“ dodává Vicherková.

Do výzkumu se zapojí i děti

Výzkum je výjimečný v tom, že sleduje také děti zaměstnanců OKD a spolupracujících firem. Ty by měly výzkumníkům přinést informace o tom, jak moc je ovlivňují vzdělávací a profesní volby jejich rodičů, jak dalece je rodiče motivují ke studiu, do jaké míry jsou tyto děti zaměřeny na výkon, jaké mají ambice, jak se profesně orientují a podobně.

Vědci se zaměřují také na problematiku případného sociálního znevýhodnění a dalších faktorů ovlivňujících životní šance a volené životní strategie rodičů, dětí a mládeže ve věku 6 až 24 let. U obou skupin – rodičů i dětí – se však výzkum dominantně soustředí na oblast vzdělávání a analýzu vztahu a přístupu k učení v kontextu rodinného zázemí.

Hlavním cílem výzkumu je zkoumat specifické biogenetické a psychosociální charakteristiky pracovníků a jejich dětí, kteří se v určitém období nacházeli v krizovém období své pracovní kariéry. Výzkumníky zajímají faktory ovlivňující jejich uvědomění si vzdělávacích potřeb a ochotu je přijímat.

Dále výzkum sleduje, jak tito pracovníci využívají externě nebo interně identifikované vzdělávací potřeby. Pozornost je věnována také dopadu typologicky uspořádaných bariér, které ovlivňují možnosti dalšího vzdělávání dospělých i jejich dětí, a to zejména v ohrožených komunitách. Tato část výzkumu je v evropském kontextu zvláště významná, neboť se hlouběji zabývá dosud neřešeným tématem.

Důležitá data pro další směřování průmyslových regionů

Výsledky výzkumu by pak měly sloužit jako podklad pro utváření strategií Moravskoslezského kraje, především v oblasti vzdělávání. Poskytnou také doporučení pro prohloubení a hledání dalších možností propojení společensko-vědního výzkumu s aktivitami technologických a průmyslových podniků.

Lidé budou muset umět reagovat na změny a potřeby trhu práce.

„V naší závěrečné zprávě budeme přesně identifikovat a specifikovat profesní zaměření těchto lidí, chceme definovat vzdělávací potřeby dalšího vzdělávání v regionu, zároveň chceme poskytnout přehled kariérních bariér a navrhnout, jak jim lze předcházet či jak je odstranit. Už v tuto chvíli je nutné směřovat ve vzdělávání k větší flexibilitě absolventů, zvyšovat jejich schopnost sebevzdělávání, aby budoucí zaměstnanci byli mnohem více kompetentní, protože v budoucnu bude změna zaměstnání daleko častějším jevem, než bylo obvyklé u jejich rodičů či prarodičů. Lidé budou muset umět reagovat na změny a potřeby trhu práce,“ vysvětluje Dana Vicherková. Její výzkum by měl sloužit i jako vzor pro další průmyslové oblasti, které k útlumu těžby uhlí přistupují pozvolněji.

Tento článek vznikl za finanční podpory Evropské unie v rámci projektu REFRESH – Research Excellence For REgion Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048, prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace.