Na Katedře studií lidského pohybu se výzkumníci a výzkumnice dlouhodobě zaměřují na vztah pohybu, každodenní aktivity a životní spokojenosti. V rámci projektu DigiWELL se tým pod vedením prof. Steriani Elavsky věnoval ročnímu sledování více než 1 300 dospělých, kteří nosili fitness trackery a každý den hodnotili svou spokojenost se životem.

Vznikla studie s názvem „Temporal dynamics of the association between daily physical activity and life satisfaction in adults“, publikovaná v odborném časopise Annals of Behavioral Medicine. Ta ukázala, že ve dnech, kdy účastníci ušli více kroků, než je jejich osobní průměr, zároveň uváděli vyšší životní spokojenost.

Poslechněte si rozhovor s Young Won Cho, doktorandkou z Pensylvánské státní univerzity, která v rámci projektu DigiWELL absolvovala stáž na Pedagogické fakultě OU.

Klimatické vzdělávání a práce s komunitami

Dalším výrazným tématem byla oblast klimatického vzdělávání. Tým Dr. Bohdany Richterové rozběhl ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a centrem ACCENDO – Centra pro vědu a výzkum projekt PROKLIMA, který se zaměřuje na podporu učitelů a práci se žáky v oblasti environmentální výchovy. Součástí byly workshopy, metodická setkání i interaktivní formy výuky, které propojují odborné poznatky s pedagogickou praxí.

V podcastu Věda zblízka mluvíme s behaviorální vědkyní Dr. Olgou Perski, která ví nejen co o digitálních terapiích říká věda, ale i jak o nich mluvit — sama totiž stojí i za vlastním podcastem.

Publikace o dětství, výchově a kultuře

Významnou roli v uplynulém roce hrály také odborné publikace. Dr. Olga Kubeczková vydala knihu Kýč a dítě, která se věnuje otázkám estetiky, hodnot a kvality kulturního prostředí, v němž děti vyrůstají. Publikace otevírá téma vlivu dětské literatury a vizuální kultury na formování vkusu a vnímání světa.

Na Katedře sociální pedagogiky vyšla rovněž nová monografie dr. Veroniky Štenclové s názvem Dětské domovy v systému české ústavní výchovy. Zaměřuje se na život a výchovu dětí v dětských domovech v kontextu současného systému náhradní výchovy. Autorka v ní propojuje dlouholetou praxi s výzkumnými poznatky a nabízí podněty nejen pro odborníky a studenty, ale i pro širší veřejnost.

Renomovaná nutriční terapeutka z Northern Michigan University dr. Lanae Joubert v podcastu Věda zblízka vysvětluje, proč je výživa víc než jen kalorie, jak se do ní promítá prostředí, vzdělání i marketing, a proč se o ní musíme učit už od dětství.

Spolupráce a mezinárodní rozměr

V uplynulém roce významnou roli hrála i mezinárodní spolupráce, která se v praxi promítla například do intenzivního týdenního programu Blended Intensive Programme (BIP). Ten se konal od 20. do 24. října 2025 na Katedře preprimární a primární pedagogiky. Pod vedením Dr. Karin Fodorové se do něj zapojily tři partnerské univerzity – Ostravská univerzita, Akademie aplikovaných věd v Ratiboři v Polsku a Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici na Slovensku. Během pětidenního programu studenti i akademici sdíleli zkušenosti z praxe, navázali kontakty a pracovali společně na tématech inovací v předškolním vzdělávání.

Na závěr chceme poděkovat všem vědkyním Pedagogické fakulty OU za jejich každodenní práci, energii a nasazení. Příklady uvedené v tomto článku ukazují jen část pestré škály aktivit, kterým se vědkyně na fakultě věnují – vedle nich vzniká řada dalších projektů, výzkumů a publikací, jež společně utvářejí podobu současné vědy na Pedagogické fakultě. Všem patří velké poděkování.

Marcela Ely o vědě, která vychází z praxe

Přečtěte si rozhovor s doktorkou Marcelou Ely z Katedry studií lidského pohybu Pedagogické fakulty OU, která se v rámci projektu DigiWELL věnuje behaviorálním aspektům zdraví – tedy tomu, jak lidé v každodenním životě mění návyky související s pohybem a wellbeingem a jak při tom mohou pomáhat data z nositelných zařízení a digitální nástroje.

Proč jsem se rozhodla být vědkyní?
Má cesta ke vědě nebyla přímočará ani předem daná. Kritické myšlení a snaha porozumět věcem do hloubky mě však provázely od dětství, především díky mému otci. Dlouho jsem ale vědu nevnímala jako cíl sám o sobě. Významněji mě formovala především přímá práce s lidmi v komunitách ve Velké Británii, kde jsem působila v oblasti prevence a podpory zdraví. Po návratu do České republiky jsem začala hledat cestu, jak na své zkušenosti smysluplně a systematicky navázat. Věda se v tomto procesu stala rámcem, který mi umožnil dát mým zkušenostem z praxe strukturu a směr.

Co pro mě věda znamená?
Věda mi umožňuje klást otázky, které vycházejí z praxe, a hledat odpovědi, které mají smysl pro skutečné lidi. Díky principům občanské vědy zůstávám v každodenním kontaktu s tím, co lidé reálně řeší a potřebují.

Působím v behaviorální laboratoři, kde se věnujeme porozumění lidskému chování ve vztahu ke zdraví, zejména k pohybu. Z praxe víme, že zdraví podporující chování není jen otázkou vůle ani správných informací. Lidé často vědí, co je pro ně dobré, ale realita každodenního života je složitější. Behaviorální věda se proto snaží jít pod povrch a pracovat s motivací, kontextem a každodenní realitou lidí.

Do vědy jsem vstoupila až v pozdější fázi své profesní kariéry. Právě díky dlouhodobým zkušenostem z práce s lidmi v komunitách jsem si postupně vybudovala trpělivost a odolnost, které jsou ve vědě nezbytné. Pomáhají ustát nejistotu, čekání na výsledky i opakované vrácení se k otázkám, které výzkum přirozeně přináší. Stejně podstatné je pro mě neztratit samu sebe v tom, co se ode mě jako vědkyně očekává, a zachovat si autenticitu a přirozenou zvídavost. Velkou sílu vidím v mezioborové spolupráci. V našem týmu se potkávají odborníci z různých oborů, a právě rozmanitost perspektiv, zkušeností a přístupů umožňuje klást hlubší otázky a hledat dlouhodobě udržitelná řešení.

Co znamená věda pro společnost?
Vědu vnímám jako jeden ze základních pilířů současné společnosti. Vědecké poznání prostupuje každodenním životem a vytváří oporu pro informované rozhodování jednotlivců i celé společnosti. Díky vědě dokážeme lépe porozumět souvislostem i příčinám jevů, lépe čelit globálním výzvám a rozvíjet kritické myšlení i schopnost rozlišovat mezi fakty a dezinformacemi.