Současná data ukazují, že v Česku žije s obezitou 25 procent žen a 23 procent mužů. Až 60 procent lidí pak trpí nadváhou. Co se týče obezity, Češi jsou v rámci Evropy někde uprostřed – čím dál více Čechů a Češek ale řeší problém s obezitou bariatrickou operací, tedy nějakou formou chirurgického zákroku, který vede ke zmenšení žaludku. Tuto operaci podstupují nejčastěji lidé okolo 40. roku života, více žen než mužů.

V posledních letech se věk bariatrických pacientů snižuje, což jen potvrzuje fakt, že obezitou trpí stále více mladých lidí. Ani operace žaludku však pro ně často nepředstavuje dlouhodobé řešení problému s nadváhou. Ukazuje se, že pokud pacient nezmění celkově svůj dosavadní životní styl, úspěšná redukce hmotnosti je jen dočasná a již rok od operace dochází k opětovnému nabírání nežádoucích kilogramů. Lidské tělo totiž po operaci funguje jinak než u zdravého člověka a vyžaduje zcela jiný přístup ke stravě i pohybu. Jakou stravu v kombinaci s jakým pohybem potřebují lidé po resekci žaludku, je tématem, jemuž se věnuje trojice vědkyň v rámci vědecko-výzkumného projektu DigiWELL. Jejich cílem je nastavit těmto pacientům optimální režim a poskytnout jim takové digitální nástroje, které jim pomohou s motivací i s dlouhodobým udržením nového stravovacího a cvičebního plánu.

Projekt DigiWELL je zaměřený na zkoumání krátkodobých a dlouhodobých dopadů používání digitálních technologií, na wellbeing obecné populace, experimentální výzkum technologií a wellbeingu, vývoj personalizovaných digitálních intervencí pro podporu wellbeingu a zdravého životního stylu či na využití E-mental health nástrojů pro podporu duševního zdraví a wellbeingu. Důraz je kladen především na rozvoj excelentních výzkumných týmů v oblasti psychologie a sociálních věd s cílem zvýšení úrovně české vědy právě v těchto dvou oblastech.

Nejmladší členkou vědeckého týmu je doktorandka, nutriční terapeutka Veronika Horká, která se tématem obezity zabývala už ve své bakalářské a diplomové práci ve Výzkumném obezitologickém centru Lékařské fakulty OU. Během studia využila příležitosti zapojit se do výzkumu věnovanému bariatrickým pacientům, tedy lidem, kteří podstoupili operativní zákrok v podobě resekce žaludku, bypassu střev či jiných restriktivních nebo malabsorbčních typů výkonů. Tým vědců zjišťoval, jaký krátkodobý i dlouhodobý efekt má bariatrická operace, jak se pacientům po zákroku daří udržet si zdravou hmotnost a sledovali jejich celkovou zdravotní kondici.

„Postupně jsme zjišťovali, že některé operace mohou vést k sarkopenické obezitě, která způsobuje nesprávný poměr svalové a tukové hmoty, kdy té svalové rapidně ubývá. Sarkopenická obezita může vzniknout v důsledku příjmu nevhodné neplnohodnotné stravy. Zmenšený žaludek totiž nedokáže pojmout dostatečné množství stravy, u těchto pacientů je proto zásadní, jak nutričně hodnotnou stravu přijímají,“ popisuje Veronika Horká.

Chybí cvičební programy pro bariatriky

Tématu stravování po resekci žaludku je ze strany lékařů a nutričních terapeutů věnována poměrně velká pozornost. Dosud toho ale víme poměrně málo o tom, jaký pohyb či cvičení by pacienti měli dodržovat, aby efekt operace byl dlouhodobý. „Naším cílem je napomoci zlepšit efekt bariatrické operace, aby pacienti chápali, že operace je pouze jakási podpora, nikoli definitivní řešení jejich problému. Chceme pooperační péči pojmout komplexně, nastavit jim pravidla, jak a co jíst a také, jak by se měli po operaci hýbat. Chceme pro tyto lidi vytvořit celý cvičební a nutriční program,“ upřesňuje Barbora Kaštovská, na co se vědkyně společně zaměří ve svém aktuálním výzkumu v rámci projektu, který jim umožňuje provázat jejich znalosti a různé odbornosti.

Ze zkušenosti a předchozích výzkumů už vědí, že strava a pohyb není všechno. Zásadní je pro pacienty také motivace a nastavení pravidel v prvním roce po operaci, z nichž by se měl stát návyk, aby se pacienti dokázali udržet v dobré kondici i v dalších letech. V tom jim pomůže nejen komplexní cvičební a nutriční plán, ale i motivační digitální nástroje.

Digitální technologie pomohou s motivací i prevencí

„Z předchozích výzkumů máme od probandů zpětnou vazbu, že bez nás, po ukončení našeho kvantitativního výzkumu, postupně ztráceli motivaci, protože neměli komu ukázat svůj úspěch s udržením zdravé hmotnosti. Chceme jim vytvořit nástroj, který by jim pomohl i v té sociální rovině,“ vysvětluje Barbora Kaštovská.

Nyní vědkyně pracují s dvaceti bariatrickými pacienty, ale postupně by chtěly do výzkumu zapojit až padesát probandů a s nimi vést longitudinální výzkum a rozšířit jej na širší obézní populaci. Pacienty chtějí začít sledovat už před zákrokem, kdy s nimi budou vést polostrukturované rozhovory. V prvním roce po zákroku by chtěly, aby je pacienti navštěvovali co tři měsíce, pak co půl roku a následně vždy po roce.

Ztráta motivace i fakt, že tělo si po operaci časem uvykne na malý přísun energie, jsou nejčastějším důvodem opětovného přibírání na váze. Navíc resekovaný žaludek se může postupně natáhnout a pacienti se začnou znovu přejídat. Pro vědkyně je důležité přijít s takovými podpůrnými metodami a nástroji, aby pacientům pomohly dlouhodobě a nedocházelo u nich k opakovaným chirurgickým zákrokům. Vědkyně proto zjišťují všechny důvody, které pacientům komplikují zachování si zdravé hmotnosti nebo naopak chtějí vysledovat společné ukazatele motivující k hubnutí nebo stabilizaci zdravé tělesné hmotnosti.

„V České republice zatím neexistují bezplatné komunitní podpůrné intervence pro lidi s obezitou nebo po resekci žaludku, které by jednotlivcům poskytly komplexní podporu v oblasti změny životního stylu – zdravého stravování, pohybu a zároveň podpory behaviorálních změn, jako je stanovení cílů, udržení motivace, zvládání psychických, ekonomických a dalších bariér a podobně. Chceme iniciovat jak vznik nových aplikací a IT pomůcek, tak využívání stávajících digitálních technologií tak, aby vedly k celkovébiopsychosociální podpoře zdraví a ke komplexní pohodě lidí,“ dodává Marcela Ely, která ve Velké Británii vystudovala obor Mezinárodní podpora zdraví a řadu let působila na Dětské obezitologické klinice v Brightonu.

Intervence pro obézní jedince a seniory

Vedle lidí bojujících s obezitou by se tým projektu DigiWELL chtěl zaměřit také na zdraví a životní styl osamocených seniorů. Obě skupiny mají poměrně specifické potřeby, a navíc v populaci jejich počet narůstá. Tým navrhne digitální intervence, které budou pomáhat s dosažením a udržením celkové pohody a pomohou předcházet nejrůznějším zdravotním komplikacím spojených s obezitou či stářím. „Budeme využívat už ověřený a vyzkoušený rámec pro vytvoření funkční intervence pro danou skupinu. Chceme vypracovat takové digitální intervence, které budou personalizované na základě individuálních potřeb jedinců, ale také měnícího se kontextu,“ nastiňuje další výzkumné plány Marcela Ely. Ve spolupráci s lékaři, terapeuty, sociálními pracovníky a dalšími odborníky by pak chtěly výsledky své práce uvádět do praxe.

Mgr. Veronika Horká, DiS.
Na Lékařské fakultě OU vystudovala bakalářský obor Nutriční terapeut, následný magisterský titul získala na Lékařské fakultě UK, kde vystudovala obor Nutriční specialista. Nyní studuje doktorský program Kinantropologie na Katedře studií lidského pohybu PdF OU, současně je odbornou laborantkou projektu LERCO a výzkumnou pracovnicí projektu DigiWELL a SarxOB.

Mgr. Barbora Kaštovská, Ph.D.
Na Katedře studií lidského pohybu vystudovala bakalářský obor Rekreologie, následně magisterský obor Výchova ke zdraví a tělesná výchova na Pedagogické fakultě OU. Poté pokračovala studiem doktorského programu Kinantropologie. Aktuálně působí jako PostDoc na projektu DigiWELL a REFRESH.

Mgr. Marcela Ely, Ph.D.
Magisterský titul získala na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde vystudovala obor Učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy. Poté na téže fakultě pokračovala doktorským studiem Antropologie. Ve Velké Británii studovala na Brightonské univerzitě obor Mezinárodní podpora zdraví (Pg.Dip.). Po ukončení studia působila v Brightonu, kde pomáhala dětem a jejich rodinám dosahovat zdravé hmotnosti jednak v rámci komunitních projektů (Projekt zdravého dítěte, MEND – Mind, Exercise, Nutrition, Do it), jednak v rámci Dětské obezitologické kliniky. V Brightonu přispívala k rozvoji místní strategie pro snižování obezity a poskytovala poradenskou činnost v oblasti podpory behaviorální změny a zdravého životního stylu. Po návratu do České republiky se problematikou obezity dále zabývala v rámci Skupiny veřejného zdraví Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC. Zde byla zapojena do projektu Saste Roma, který byl realizován ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, a dále do dvou mezinárodních projektů Riskometer a PreventS zaměřených na prevenci mrtvice. Nyní je na pozici výzkumné pracovnice projektu DigiWELL.

Výzkumný projekt DigiWELL „Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeinguCZ.02.01.01/00/22_008/0004583“ je spolufinancován Evropskou unií a získal většinu svého financování díky Operačnímu programu Jana Amose Komenského – Špičkový výzkum. Ostatní část financí je pokryta prostřednictvím příspěvků jednotlivých institucí: Ostravská univerzita, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Hradec Králové, Národní ústav duševního zdraví a tři renomované ústavy Akademie věd České republiky – Psychologický ústav, Sociologický ústav a Ústav informatiky.