Letos poprvé bylo v rámci programu Erasmus+ přiděleno studentům rektorátní stipendium na podporu výjezdů na kvalitní univerzity. Jak probíhá výuka na prestižních univerzitách v zahraničí? O své dojmy se podělili studenti Ostravské univerzity Filip, Radka, Kateřina, Ondřej a Lucie.
Vyjet na Erasmus + na prestižní univerzitu mohou studenti napříč všemi obory a fakultami. Lucie studuje dvojobor Matematika-Fyzika a pro svůj pobyt si vybrala University of Liverpool ve Velké Británii. Filip je studentem oboru Angličtina a literatura, semestr strávil na Tallinn University v Estonsku. Radka s Kateřinou studují psychologii a vyjely na University of Jyväskylä ve Finsku. Ondřej je na OU zapsaný v oborech Německý jazyk a literatura a Anglický jazyk a literatura, jako germanista vyrazil na německou Friedrich Schiller University Jena.
Studenti Ostravské univerzity obdrželi kromě klasického Erasmus+ stipendia ve výši 300–500 euro/měsíc také průměrně cca 15 000 Kč rektorátního stipendia právě za výjezd na kvalitní školu. Mezi další TOP 500 univerzity, na které v podzimním semestru studenti s nárokem na rektorátní stipendium vyjeli, patří University of Eastern Finland ve Finsku, University of Tartu v Estonsku, University of Graz v Rakousku, Ludwig Maximilian University of Munich v Německu či National University of Ireland v Irsku.
V čem se lišilo studium na prestižní univerzitě oproti tomu, na které jste zvyklí v Česku?
Filip: Největší výhodou určitě bylo, že jsem měl univerzitu dvě stě metrů od kolejí a v budově univerzity byla obrovská, plně vybavená studovna, kde jsem trávil hodně času. Ve většině předmětech nám učitelé poskytli veškeré skripta, tudíž jsme si nemuseli v hodině nic psát.
Kateřina: Už jen přístup ke studentům se nedá srovnávat. Studenti jsou ve Finsku zasypáni několika výhodami. Mají je na každém kroku, od různých slev přes zajímavé studentské akce až po vstupy zdarma. Nemluvě o přístupů kantorů a obecně pracovníků školství. Studentů si zde kantoři váží a mají k nim respekt. Berou je jako sobě rovné, finský student zřejmě nikdy nepocítí ze strany vyučujících nějakou povrchnost nebo ponižování.
Radka: Většina hodin vyžadovala aktivní účast studentů, ne jen pasivní poslouchání. Museli jsme debatovat, plnit společné úkoly, navzájem si posuzovat odvedenou práci, jeden druhého motivovat a pomáhat si k jejímu úspěšnému dokončení. To může být pro mnohé studenty strašák – na univerzitě v Jyväskyle se však pedagogům vždy povedlo vytvořit uvolněnou a přátelskou atmosféru. Pedagogové jednají se studenty jako se sobě rovnými, studenti je nazývají křestními jmény, jsou vždy otevření všem názorům a připomínkám a rádi přizpůsobí výuku požadavkům studentů.
Lucie: Studium na University of Liverpool bylo hodně odlišné tomu, co znám odsud. Mohli jsme mít pouze čtyři předměty za semestr, takže jsme trávili méně hodin ve škole. Mnohem více času než tady v Ostravě jsem tedy musela věnovat škole doma. Další rozdíl byl v přístupu učitelů a systému v tom, že vám všichni okolo pomáhali učivu porozumět a posunout vás dopředu. Nevede se žádné ústní zkoušení.
Bylo studium na prestižní univerzitě hodně náročné oproti vašim představám?
Kateřina: Právě že vůbec! Naopak jsem byla až překvapená, jak všem přednáškám rozumím, jak bez velkých obtíží plním úkoly. Před odjezdem bylo právě studium v angličtině mojí noční můrou. Říkala jsem si, že to nemůžu zvládnout a do čeho jsem se to dala. Neříkám, že to bylo hrozně jednoduché, to ne, ale dalo se to úplně v pohodě zvládnout.
Ondřej: Nebudu tajit, že studium na zahraniční univerzitě bylo náročnější než u nás. Zásadní rozdíl byl ale v přístupu učitelů, kteří se snažili být studentům při plnění jednotlivých studijních úkolů více nápomocní, a rozdílný byl také způsob výuky, který mě překvapil, jelikož byl mnohem více zaměřený na studenty. Díky těmto pozitivním vlivům bylo splnění náročných studijních povinností jednodušší než na domácí univerzitě.
Filip: Čekal jsem to horší. Učitelé ale uměli vše naprosto srozumitelně vysvětlit a na začátku každé hodiny ještě objasnili učivo z minulé hodiny.
Radka: Náročnější bylo spíš časově. Bylo nám zadáváno poměrně dost úkolů, které bylo nutné vypracovávat z hodiny na hodinu – což ovšem osobně považuji za veliké plus. Donutilo mě to pracovat průběžně, zjišťovat si informace “na vlastní pěst” a tím pádem hlouběji a efektivněji proniknout do probírané látky. Díky tomuto aktivnějšímu přístupu pro mně byly hodiny zábavnější.
Co pro vás bylo při studijním výjezdu do zahraničí největším přínosem?
Filip: Určitě zlepšení jazykových dovedností, poznání nové kultury, nových zemí a kamarádů z celého světa.
Radka: Za největší přínos považuji velký posun v anglickém jazyce a samozřejmě i osobnostní rozvoj. Kdyby mi někdo před rokem řekl, že zvládnu vystudovat semestr ve Finsku, vysmála bych se mu. Nikdy jsem si nemyslela, že bych na něco takového mohla najít odvahu, ale bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Jistě, každý je nejistý, má obavy, ale všechny ty vzpomínky, příběhy a noví přátelé za tu trochu strachu stojí.
Kateřina: To, že jsem se do toho vůbec dala a zvládla jsem to, ten pocit, že když něco chci, tak to opravdu zvládnu a nic není tak strašné, jak se třeba na první pohled zdá. Cítím se teď v mnoha ohledech jistější a vím, že je to díky téhle zkušenosti.
Co vás na studiu na kvalitní univerzitě nejvíce bavilo?
Ondřej: Tato zkušenost mi kromě zlepšení jazyka přinesla větší všeobecný přehled, větší samostatnost a také poznání německé kultury na vlastní kůži, která se mi jako budoucímu učiteli němčiny bude hodit. Skvělý byl také jiný přístup k vysokoškolské výuce, který mi ukázal, že i náročnější studijní úkoly se dají zvládnout se správným přístupem. Velkým přínosem byly také zajímavé informace z mého oboru, které nejsou součástí výuky v Ostravě.
Lucie: Studium mě velice bavilo. Konečně jsem viděla a vyzkoušela, jak fungují školní kluby jako ty v amerických filmech. Celkově to bylo studium jako z amerických filmů: méně hodin, víc času na socializaci a mimoškolní aktivity. Díky tomuto jsem také stihla procestovat okolí.
Kateřina: Asi to, že jsme neměli zkouškové období a testy psali průběžně během semestru. Líbil se mi také zájem univerzity, neustálé pořádání akcí pro studenty. Bylo o nás dobře postaráno.
Je ještě něco, co chcete vzkázat studentům a budoucím účastníkům programu Erasmus+, kteří třeba i zvažují výjezd na prestižní univerzitu?
Filip: Studium v zahraničí může být pro někoho nepředstavitelná věc, z které má strach, nebo ho nezajímá. Podle mě by si to měl každý vyzkoušet. Studentské organizace na univerzitách a noví kamarádi se postarají o to, aby to byl jeden z vašich nejlepších zážitků. 🙂
Lucie: Mrzí mě, když si někdo o Erasmu myslí jen to, že to vypadá dobře v životopise. Je to mnohem víc. Jsou to zážitky, zkušenosti, noví přátelé, rozšíření obzoru a možností… Kdy jindy se dostanete sami na tak dlouho do jiné země a sblížíte se s místní kulturou a lidmi na takové úrovni?
Radka: Někdy ty největší hranice, které máme, jsou ty, které si stavíme ve vlastní hlavě. Zkuste se zhluboka nadechnout a překonat je. Stojí to za to.
Za kvalitní univerzitu je pro potřeby obdržení stipendia považována univerzita, která se umístila do 500. místa, popř. do 300. místa včetně dle studovaného oboru, v žebříčcích THE nebo QS. Přehled všech partnerských škol, kam můžou studenti OU vyjet na Erasmus+, včetně jejich postavení v rankingu, je k prohlédnutí na webu Ostravské univerzity. Informace o možnosti získat rektorátní stipendium se studenti mohou dozvědět u svých fakultních koordinátorů.