V pátek 10. 11. 2017 proběhl v Ostravě-Zábřehu druhý koncert v rámci Mezinárodního festivalu slovanské hudby, na kterém se partnersky podílela i Pedagogická fakulta Ostravské univerzity. Téměř vyprodaný Kostel Sv. Ducha přijal vzácného hosta ze zahraničí, unikátní soubor Kovcheg z Petrohradu, jež na domácí půdě pravidelně vystupuje při slavnostních událostech konaných v muzeu Petropavlovské pevnosti a Jusupovském paláci nejen se širokým repertoárem ruských lidových písní, národních romancí, ale zaměřuje se také na interpretaci pravoslavné církevní hudby. Dramaturgický nápad zařadit v rámci festivalu koncert z oblasti sborové hudby se organizátorům festivalu opravdu povedl.
Od prvních tónů chorálu Otče náš, úvodní skladby duchovně zaměřené části koncertu, bylo zřejmé, že mužský komorní soubor je z technického a interpretačního hlediska v celoevropském kontextu legitimně považován za špičkové vokální těleso. Zvukově vyrovnaná, intonačně čistá, místy až subtilní sborová piana se nesla dokonalou akustikou prostoru kostela a umožnila vyniknout harmonickým postupům typickým pro oblast pravoslavné hudby. Ve skladbě Bogorodice Djevo ruského skladatele Sergeje Rachmaninova se všech pět interpretů představilo v exponovaných dynamických momentech, zároveň pěvci dokázali zachovat pregnantní provedení dlouhých frází náročných na dechovou oporu. V následujících skladbách se tenorista Evgenii Krylov, baryton Valeri Perov a tenor Evgenii Smirnov předvedli jako zdatní sólisté.
Druhou část koncertu zahájil hráč na balalajku Jurij Korolkov. Balalajka v jeho rukou na sebe plným právem strhávala pozornost publika a divácky atraktivní byla i hráčova práce s mimikou obličeje, která dokonale korespondovala s hudbou. Následně se na pódium vrátil i vokální ansámbl Kovcheg. V ruských národních písních a romancích bylo možné postřehnout různé kompoziční techniky, od imitačního, polyfonního vedení hlasů až k uvolněné lidové písni, interpretované s náležitým nadhledem. Ve společnosti široce klenutých melodií, tu s kapkou patosu, tu až s akademicky umírněným projevem, dozněl koncert až ke svému závěru. Vokální těleso dle slov výkonného a uměleckého ředitele MgA. Martina Kajzara nakonec přijelo bez jednoho z charakteristických hlubokých (profondních) basů a na poslední chvíli dokonce změnilo předem dohodnutý program, ale jako náhradu s sebou přivezlo virtuózního hráče na balalajku, což se z dramaturgického hlediska ukázalo jako geniální tah. Několik společně provedených skladeb s doprovodem balalajky, včetně Burlacké písně, ve které byla slyšet snad všechna bída a tíha lidského bytí, uzavřelo příjemný páteční večer. Publikum, včetně přítomného Honorárního konzula ruské federace v Ostravě dr. Aleše Zedníka, se s ansámblem rozloučilo nekončícím potleskem vestoje.