Ve čtvrtek 9. dubna v 16 hodin se na půdě Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Galerii Student uskutečnila vernisáž výstavy Coalesence, která představila tvorbu umělkyně Gabriely Pienias a Jakuba Michaličky.

Spolupráce těchto dvou autorů se formovala v dlouhodobém pedagogickém i tvůrčím dialogu. Gabriela Pienias vedla Michaličkovu bakalářskou i diplomovou práci, přičemž se jejich spolupráce dále promítla také do společných výstavních projektů.

Zkušenosti z výstav HERSTORIES, Afterimage a Residual Pulse se přirozeně propsaly i do současné výstavy, která nepůsobí jako náhodné setkání dvou autorů, ale jako výsledek dlouhodobě sdílených témat, přístupů a citlivosti k obrazu.

V tvorbě Jakuba Michaličky se jako důležitý motiv objevuje vztah mezi tělem a obrazem. Jedním z výchozích impulsů se pro něj stala pyxida, schránka určená k uchovávání eucharistie. Právě z ní vychází i práce s pixelovou Madonou vytištěnou na jedlém papíře, která otevírá ambivalentní situaci: obraz zde může být zároveň předmětem úcty i aktem konzumace. Tento moment zpochybňuje zažité chápání sakrální ikonografie i samotný vztah k obrazu v současné vizuální kultuře.

V dalších dílech, zejména v kyanotypiích In Vulva Veritas a Mater Matracia, autor rozvíjí kontrast mezi představou Madony jako symbolu čistoty a tělesností spojenou s rozkoší, křehkostí a zranitelností. To, co bývá z náboženského nebo společenského hlediska potlačováno, zde nevystupuje jako provokace, ale jako přirozená součást lidské zkušenosti. Prostřednictvím textilu, světla, fotografických procesů i readymade objektu vznikají situace, které nesou stopu těla i vědomí jeho pomíjivosti.

Gabriela Pienias se ve své tvorbě dlouhodobě věnuje tématům paměti, tělesnosti a vnímání. Její malby se pohybují na hranici mezi zjevováním a mizením, mezi přítomností a stopou. Figury se v nich nerozvíjejí jako jednoznačné výjevy, ale spíše jako fragmenty a dozvuky. Současná autorská poloha Gabriely Pienias se výrazněji dotýká motivu smrti. Ve svých malbách zachycuje těla v polohách připomínajících mrtvé figury, čímž dál rozvíjí svůj zájem o pomíjivost, paměť a proměnlivost tělesné přítomnosti.

Tento přístup se promítá i do její nejnovější autoportrétní malby, v níž je zachycena v poloze připomínající mrtvé tělo se sepjatýma rukama. Výjev nepůsobí dramaticky, ale tiše a soustředěně, jako zastavený okamžik mezi obrazem, rituálem a vnitřní zkušeností.

Dialog mezi oběma autory tak nevzniká na úrovni formální podobnosti, ale v jejich přístupu k tělu a obrazu. Zatímco Michalička pracuje s konkrétností těla a jeho společenským i symbolickým zatížením, Pienias se pohybuje v rovině náznaku, paměti a rozplývání. Coalesence proto není syntézou dvou poloh, ale místem, kde se rozdílné autorské přístupy setkávají, dotýkají a zůstávají vůči sobě v živém napětí.

Zahájení výstavy Coalesence přilákalo do Galerie Student velké množství návštěvníků a potvrdilo, že setkání dvou výrazných autorských přístupů dokáže oslovit odbornou i širší veřejnost.

Vernisáž nabídla možnost osobního setkání s autory i křest básnické sbírky Jakuba Michaličky PO CY TY. Ta je sestavena z jednotlivých stránek kyanotypií na textilu, které se zároveň objevují i přímo ve výstavním prostoru. Sbírka tak nevystupuje jako oddělený autorský výstup, ale jako další vrstva výstavy, jež rozvíjí její materiálovou, vizuální i významovou linii. Propojení textu, obrazu a textilie je přirozené a citlivě ukazuje, že je výstava Coalesence živým prostorem vzájemně se doplňujících forem vyjádření.

Výstava je k vidění do 29. 4. 2026 v Galerii Student na Pedagogické fakultě OU.