O PARO robotu jste již možná slyšeli – je to terapeutický robotický tuleň. Profesor Takanori Shibata z japonského National Institute of Advanced Industrial Science and Technology na jeho vývoji začal pracovat v roce 1993. Již o několik let později se PARO začal poprvé využívat v nemocnicích a domovech pro seniory, nejdříve v Japonsku a později v celém světě. „Původní význam slova PARO vychází ze zkratky personal robot, ale v japonštině ‘pa-sonal robotto’. V současné době je využíváno na 7 500 PARO ve více než 30 zemích světa, z toho 3 500 PARO je využíváno v Japonsku,“ uvedl Takanori Shibata.

Vynálezce PARO robota vycházel z předpokladu, že interakce se zvířaty je pro lidi emocionálně prospěšná. Proto chtěl v robotice napodobit pozitivní účinky přinášené lidem zvířaty, a zároveň navrhnout terapeutického robota vhodného i pro osoby, které si z různých důvodů nemohou domácího mazlíčka pořídit. Dlouho proto zvažoval, jaké zvíře bude pro robota ideální předlohou, nakonec mu bylo inspirací mládě tuleně grónského spatřené ve vodách Atlantiku.

Původní význam slova PARO vychází ze zkratky personal robot, ale v japonštině ‘pa-sonal robotto’. V současné době je využíváno na 7 500 PARO ve více než 30 zemích světa, z toho 3 500 PARO je využíváno v Japonsku.

Mezi výzkumné zájmy Takanoriho Shibaty patří interakce mezi lidmi a roboty, robotická terapie, ale také třeba duševní zdraví astronautů na dlouhodobých misích. V rámci svého workshopu na Fakultě sociálních studií představil příklady dobré praxe ze zahraničí a výsledky výzkumů o pozitivním přínosu PARO robota. Dále prezentoval experiment zabývající se zmírňováním stresu u astronautů na dlouhodobých misích. Je tedy možné, že v budoucnu bude PARO robot dělat společnost i astronautům na Marsu.

PARO robota využívají členky Fakulty sociálních studií OU od roku 2022 v rámci výzkumu. „Zjišťujeme míru přijetí tohoto robota u české populace. Reakce jsou různé, od velmi přívětivých po méně přívětivé… Ale už teď je jasné, že si PARO oblibu u některých seniorů našel. Proto tvoříme plán návazného zkoumání, jehož cílem bude sledovat vliv dlouhodobějšího působení PARO robota na život seniorů v ostravských domovech pro seniory,“ popisuje doktorka Ivana Bražinová poznatky přímo z praxe a plány na další výzkum. „To, co jsme doposud jen četli v zahraničních odborných článcích, dnes vidíme přímo v praxi, kdy navštěvujeme domovy pro seniory v Ostravě a představujeme jejich klientům tohoto robota. Sledujeme reakce seniorů, ale i pracovníků na tuto inovaci,“ dodává.

Zjišťujeme míru přijetí tohoto robota u české populace. Reakce jsou různé, od velmi přívětivých po méně přívětivé… Ale už teď je jasné, že si PARO oblibu u některých seniorů našel.

Výsledky výzkumu prezentovaly Ivana Bražinová a profesorka Soňa Kalenda s Takanorim Shibatou v rámci workshopu o využívání PARO robota a moderních technologií, který se konal 9. června na Fakultě sociálních studií OU. Zahraniční host z Japonska byl nadšený z využívání robota nejen na akademické půdě, ale i v domovech pro seniory v České republice.

PARO robot je „akademik“ určený také pro výuku na FSS OU, kde dochází k propojování teorie s konkrétními technologiemi. Vychází se tak z poznatků gerontechnologie, což je interdisciplinární obor, do nějž jsou přinášeny poznatky z oboru sociální práce. „Ve výuce studenti poznají, jak PARO robot funguje ‘na živo’. Studenti se zamyslí nad otázkou, zda roboti mohou být součástí sociální práce, která jako profese a věda je tradičně založená na vztahu člověka s člověkem. A zda tento vztah může mít podobu interakcí mezi člověkem a robotem, nebo zda vůbec nové technologie mají být součástí sociální práce… Ve výuce klademe důraz samozřejmě i na kritické myšlení – co by tato změna společnosti přinesla?“ uvedla Soňa Kalenda.

S Takanorim Shibatou vedly členky fakulty diskuzi o dalších možnostech výzkumu a také případné stáži a spolupráci s National Institute of Advanced Industrial Science and Technology.