Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích, našli při tom vzácné brouky

Autor: , 24. 7. 2017

Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Našli vzácné brouky, kteří na mnoha místech Evropy již vyhynuli.


Údaje sbírali v jihomoravských luzích na ploše 14 tisíc hektarů od roku 2006. Mapa je důležitým podkladem pro ochranu tohoto biologicky velmi cenného území.

Jihomoravské luhy mezi dolními toky Dyje a Moravy jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Kromě pestré vegetace se tu vyskytují stovky druhů vzácného hmyzu, obojživelníků a ptáků, je to zároveň i poslední místo v republice, kde čápi ještě hnízdí na stromech. A právě mohutné staré stromy jsou nezbytné k zachování přírodního bohatství luhů. Při mapování oblasti prošli vědci více než 14 tisíc hektarů lesů a luk a zaznamenávali údaje o všech významných dřevinách. Do mapy zapisovali druh stromu, jeho zdravotní stav, průměr kmene, přítomnost brouků a další parametry.
Zaměřili se také na chráněné brouky vázané na staré stromy a mrtvé dřevo, především tesaříka alpského, tesaříka obrovského a páchníka hnědého. Ti představují tzv. deštníkové druhy, to znamená, že jejich ochrana umožňuje přežít i stovkám dalších chráněných druhů hmyzu. „Hledali jsme pobytové známky těchto brouků, výletové otvory nebo trus larev. Tesařík obrovský udělá do dubu díru, do které se vejde prst. Páchník hnědý obývá dutiny stromů a v nich nacházíme bobečky larev. Narazit na živé brouky ve dne téměř není možné,“ popisuje David Hauck z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Vědci našli také několik vzácných druhů, které v této oblasti nečekali. Jedním z nich byl rýhovec pralesní, celoevropsky chráněný druh, který byl donedávna znám jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech. Mezi několika druhy nalezenými v Česku vůbec poprvé byl malou senzací jeden z nejvzácnějších evropských brouků, dřevomil Rhacopus pyrenaeus. Ten je znám jen z několika nálezů z pár míst Evropy a stejně jako zmíněný rýhovec je např. v Německu považován za vyhynulý druh.

Zmapováno bylo takřka 12 tisíc stromů, z nichž nejstarší jsou staré téměř 400 let a největší mají průměr kmene přes dva a půl metru. Tyto mohutné kolosy jsou pamětníky starého pastevního hospodaření. Staré stromy však rychle mizí a mladší generace chybí. Ani prognóza do budoucna není dobrá. „Problém je v tom, že na území už se 150 let nepase, všechny lesy jsou husté a stromy už nemají možnost vyrůst do obřích rozměrů. Vidíme, že pro biodiverzitu jsou tyto mohutné stromy velmi důležité, žijí na nich stovky druhů brouků, dvakrát víc než v hustém lese. Může se ale stát, že brouci brzy nebudou mít vhodných stromů dost a vyhynou,“ upozorňuje šéf vědeckého týmu, Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Řešení pro ochranu biodiverzity se nabízí několik. „Je potřeba sázet solitérní stromy na loukách, při těžbách na pasekách ponechávat stát co nejvíce stojících stromů a část lesů obhospodařovat tak, aby byly řidší, např. pastvou nebo výmladkovým hospodařením,“ navrhuje Lukáš Čížek.

Rychlé zarůstání lesů potvrzují i historické letecké snímky. „Na prvních fotografiích území z 30. let minulého století je téměř polovina lesů řídká a otevřená, dnes naprosto převažují lesy husté“, popisuje geograf Jan Miklín z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který staré letecké snímky analyzoval a srovnával se současným stavem.
Ačkoli je území jihomoravských luhů velmi rozsáhlé a biologicky cenné, rozloha chráněných území je tu minimální. Dosud se zde nepodařilo vyhlásit chráněnou krajinnou oblast a nyní se připravuje vyhlášení sítě maloplošných přírodních rezervací. Mapa tak slouží jako důležitý podklad pro rozhodování o tom, kde rezervace vzniknou.

Výsledky mapování je možné prohlédnout si na interaktivní mapě nebo si o nich přečíst ve vědeckém článku. Ke každému zmapovanému stromu lze zjistit jeho zdravotní stav a průměr kmene, další zapnutelné vrstvy ukazují například hustoty výskytu mapovaných druhů v území. Mapování na tomto rozsáhlém území probíhalo od roku 2006, financovala jej Agentura ochrany přírody a krajiny a později Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR.

/Převzato z tiskové zprávy Biologického centra AV ČR/