Univerzita třetího věku inspiruje Šárku Kotáskovou k malování

Šárka Kotásková je účastnice kurzu Univerzity třetího věku na Pedagogické fakultě a nadějná malířka. Po letech práce v administrativě se začala věnovat různým výtvarným technikám, které nakonec vyústily v olejomalbu. Toto ji naplňuje a pomáhá vyjádřit její pocity. Velkým zážitkem pro ni byl také výjezd posluchačů do vídeňských galerií přes program Erasmus+. Přinášíme vám rozhovor o jejím přístupu k umění a výstavní činnosti.

Co vás přivedlo k malířské tvorbě?

Ačkoliv jsem měla v mládí k výtvarnému umění blízko, většinu života jsem strávila jako úřednice. Čísla a přesnost byly na denním pořádku. Po vážné operaci, která změnila můj pohled na život, jsem cítila potřebu vyjádřit něco hlubšího. Malování se stalo protipólem mé předchozí kariéry, příležitostí odpočinout si od starostí a znovu objevit kreativní svobodu.

Co pro vás znamená energie a jak ji promítáte do obrazů?

Energie je pro mě životní síla, kterou vyzařujeme my a všechno kolem nás. V obrazech se ji snažím zachytit ve formě světla, harmonie a klidu. Inspirace přichází často intuitivně – ve snech nebo z náhodných momentů, rovněž při návštěvách galerií, nejlépe doplněných odborným výkladem. Tvorba je občas snadná, jako by mě vedla vyšší síla, ale jindy se s obrazem doslova „peru“. Mým cílem je nabízet lidem inspiraci, jiný pohled na svět a usnadnit jim hledání odpovědí na různé životní situace.

Jaká si vybíráte témata?

Témata vycházejí z mé životní filozofie. Vždy mě zajímala hlubší podstata bytí, práce s energií nebo symbolika. Například jsem vytvořila sérii obrazů inspirovanou platónskými tělesy. Každý obraz měl představovat živly a denní dobu, což vyžadovalo důkladné studium a promyšlené zpracování.

Jak jste se dostala k výstavní činnosti?

Začalo to přirozeně díky mým přátelům. Například jedna z mých známých – filozofka – mě povzbudila a pomohla zorganizovat první výstavu. Poté se zájem začal postupně rozšiřoval. Také Univerzita třetího věku, kterou navštěvuji, mi dala možnost vystavovat v rámci jejich akcí. Výstavy jsou pro mě příležitostí, jak ukázat obrazy světu, i když upřímně – raději maluji, než zařizuji organizaci.

Jaké máte plány do budoucna?

Momentálně nosím v hlavě několik dalších obrazů a těším se, až je budu realizovat. Plánuji pokračovat v návštěvách kurzů Univerzity třetího věku na Pedagogické fakultě, kde nacházím inspiraci i zpětnou vazbu od ostatních účastníků. Výstavy mám naplánované na příští dva roky a doufám, že se mi podaří zůstat aktivní a tvořit, jak jen to půjde.

Co byste vzkázala ostatním, kteří přemýšlí o zapojení do Univerzity třetího věku?

Ať už se rozhodnete malovat, studovat cizí jazyk nebo cokoli jiného – hlavně nezůstávejte doma. Aktivita je totiž pro seniorský věk klíčová. Univerzita třetího věku je dobrá cesta, jak si pod odborným vedením skvělých lidí vyzkoušet a rozvíjet dosud neobjevené dovednosti, potkávat podobně naladěné spolužáky a hlavně – podpořit vlastní sebedůvěru.

Velkým zážitkem byl také výjezd do Vídně v rámci programu Erasmus+, který fakulta zorganizovala. Měli jsme příležitost navštívit významné výstavy a diskutovat o umění s fundovanými odborníky. To mi otevřelo nové pohledy na tvorbu a prohloubilo můj zájem o symboliku a světlo v obrazech.