Chránit si zdraví, ale neztratit spojení

Žijeme v době, kdy nás naše osobní technologie tlačí k neustálým aktualizacím a sociální média chtějí, abychom v kyberprostoru trávili čím dál více času. Do jaké míry je to ale vůbec potřeba a proč tomuto digitálnímu vábení tak snadno podléháme?

Skvělou zprávou je, že psychologie i samotné technologie nám dnes nabízejí účinné nástroje, školení nebo systémy, díky kterým si můžeme online obsah rozumně dávkovat a efektivně tak chránit své zdraví, aniž bychom zároveň měli pocit, že nám ujíždí vlak nebo že se nám online svět příliš vzdaluje.

Pokud si chcete na chvíli odpočinout od festivalového ruchu a získat cenný nadhled nad svými digitálními návyky, přijďte na diskusi s odborníky v rámci Meltingpotu, mj. s doktorem Josefem Kundrátem z Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

AI jako nástroj na zvládání katastrof

Každá historická éra měla svou „nejmodernější“ technologii, která od základu přepsala pravidla životů lidí a často i ekosystémů. Dnes prožíváme digitální revoluci vedenou umělou inteligencí. Ta už dávno není jen tématem sci-fi, ale reálným nástrojem, který pomáhá při záchraně přírody, lidských životů nebo v medicíně a rehabilitaci.

Nabízí se však otázka: Dokáže AI být dlouhodobě efektivní? Každý pokrok má totiž svou odvrácenou stranu. A za digitální věk platíme těžko představitelnou ekologickou a společenskou cenu, o které se příliš nemluví. V medicíně zároveň pomáhá způsobem, který může zásadně posouvat léčbu.

Kdy tedy technologie pomáhají a kdy jsou naopak hrozbou? Nenechte si ujít diskusi předních odborníků Ostravské univerzity v čele s docentem Ondřejem Volným z Lékařské fakulty, vítězem ocenění AI osobnost roku 2025 v kategorii zdravotnictví.

Když počítačové hry formují naše vnímání historie

Herní průmysl zažívá bezprecedentní rozmach. S obratem blížícím se 200 miliardám dolarů už na trůnu zábavy vystřídal film i klasickou literaturu. Videohry dnes hraje neuvěřitelných 40 % světové populace. Čím dál častěji totiž platí, že způsob, kterým budeme v budoucnu přemýšlet o naší vlastní minulosti, určují právě herní enginy.

Počítačová hra totiž může, ať už za přispění autora, nebo vydavatele, minulost záměrně ohýbat – a skrze ni pak manipulovat i naší budoucností. Na druhou stranu však digitální světy otevírají obrovské možnosti pro moderní vzdělávání a dokážou skvělým a efektivním způsobem propojit akademický svět s komerčním byznysem.

Kde přesně leží hranice mezi vědou a hrou? A jak moc nás virtuální světy formují? Diskutujte s profesorem Robertem Antonínem z Filozofické fakulty a dalšími odborníky Ostravské univerzity na festivalovém Meltingpotu.

Jak globální dění ovlivňuje náš každodenní život

Každý den můžeme ze zpravodajství i dalších médií získat stovky informací. Co se s námi pak děje, když se dozvíme, že začala válka? A když o ní každý říká trochu něco jiného? Dění ve světě ovlivňuje i náš život v Česku, kde se chceme mít co nejlépe.

Střet mezi naším mikrosvětem a globálním děním se naplno projevuje v tom, jak vnímáme mezinárodní politiku. Rozdíly mezi intervencemi světových mocností v rámci regionálních konfliktů sice vidí každý z nás jinak, nikdo však nemůže popřít, že se nás tyto události bezprostředně týkají. I když se odehrávají tisíce kilometrů daleko, neviditelnou silou ekonomiky, produktů či smluvních závazků ovlivňují náš rodinný rozpočet, pracovní trh i vzdělávací systém.

Chcete-li lépe porozumět mechanismům, které pohánějí kola geopolitiky a současně hýbou naším každodenním životem, zúčastněte se debaty s experty z Ostravské univerzity. Profesor Vladimír Baar z Přírodovědecké fakulty a další osobnosti, které znáte z televizního vysílání, vám pomohou rozklíčovat, jak silně je náš lokální život provázaný s celým světem.