Týden udržitelnosti v obrazech: úklid Emy, SWAP i debaty o budoucnosti

Část programu se odehrávala venku, další setkání zavedla účastníky na Mlýnskou. Každá z aktivit nabídla jiný způsob, jak se do tématu udržitelnosti zapojit: vlastní prací, výměnou věcí nebo účastí v diskusi.

 Halda Ema: pět pytlů odpadu a odhozená pneumatika

V úterý vyrazili dobrovolníci od Přírodovědecké fakulty OU k haldě Emě. Vybaveni rukavicemi a pytli sbírali odpad a průběžně ho třídili. Uklidili okolí vyhlídky, větší množství odpadků ale našli také ve zkratce na zpáteční cestě k univerzitě.

Podle hlavního organizátora aktivit Kryštofa Sopucha zabral úklid této části trasy přibližně další hodinu. Účastníci tu naplnili pět pytlů a našli také odhozenou pneumatiku. Na závěr sesbíraný odpad vytřídili.

Energetická tranzice: kdo ponese náklady změn?

Večerní setkání v OUshopu v rámci projektu STENEO se věnovalo přechodu od fosilních paliv a otázce, jak se jeho náklady a přínosy rozdělí mezi domácnosti a lokality.

Doktor Vojtěch Bosák představil výzkum energetické zranitelnosti. V analyzovaných lokalitách se jako zranitelnější ukázaly části vnitřních měst s bytovými domy, zatímco příměstské oblasti s rodinnými domy vykazovaly zpravidla vyšší odolnost. Vedle příjmů domácností přitom hraje roli také stav bytového fondu.

Doktor Roman Matoušek porovnal systémy emisního obchodování ETS1 a ETS2. Upozornil, že náklady současného ETS1 se prostřednictvím cen tepla výrazněji dotýkají domácností zásobovaných teplárnami využívajícími uhlí a plyn. Připravovaný ETS2 může více zasáhnout venkovské domácnosti, chladnější podhorské oblasti a obyvatele závislé na delším dojíždění autem.

 

Diskusi moderoval prorektor pro strategii a rozvoj Ondřej Slach. Setkání připomnělo, že při energetické tranzici záleží také na tom, kde lidé žijí, jak bydlí a jaké mají možnosti změnám se přizpůsobit.

 Zoo Ostrava: studenti pomáhali s péčí o tůně

Ve středu se studenti v Zoo Ostrava pustili do péče o mokřadní stanoviště. Z tůní odstraňovali napadané listí, aby se nezanášely a nehromadilo se v nich příliš živin.

Budovali také hráz pro vznik dalšího mokřadního biotopu a vykopávali nové tůně. Kopání a hrabání zachycené na fotografiích tak bylo součástí konkrétní pomoci, která má podpořit místní biodiverzitu.

Mlýnský SWAP: další využití i prostor pro tvoření

Ve čtvrtek se na Mlýnské vyměňovalo oblečení, knihy a rostliny. Věci, které už jejich původní majitelé nevyužívali, našly nové zájemce a mohly sloužit dál.

Součástí Mlýnského SWAPu byla také rostlinná poradna s doktorem Tomášem Turečkem z Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty OU. Zájemci se mohli poradit o péči o pokojové i venkovní rostliny.

Nechyběla ani upcyklace oblečení s návrhářkou Vendulou Beneš, s jejíž pomocí si účastníci mohli své úlovky vyzdobit. Výměnu tak doplnila možnost dát oblečení osobitější podobu a vyzkoušet si, jak lze upravit to, co už existuje.

Budoucnost měst: srozumitelně o klimatu i přípravě na změny

Páteční debatu Jak se musí změnit města v době klimatické krize? moderoval doktor Stanislav Ožana. Diskutující se věnovali tomu, jak klimatickou změnu vnímají různé generace a jak její projevy spojují s každodenním životem. Zazněla také potřeba mluvit o klimatu srozumitelně a věcně, bez zbytečného strašení i zlehčování problému.

Jedním z podnětů bylo upozornění, že nižší počet obětí při povodních nemusí znamenat, že povodně byly slabší. Může být také výsledkem lépe fungujících varovných a záchranných systémů. Řeč přišla i na to, jak by města měla lépe hospodařit s vodou a připravovat se na dopady klimatické změny.

Ohlédněte se s námi ve fotografiích

Děkujeme všem, kteří se do letošního Týdne udržitelnosti zapojili – při úklidu, na návštěvě zoo, u výměnných stolů i během debat. Prohlédněte si fotogalerii a připomeňte si jednotlivá setkání a aktivity letošního ročníku.