Nová studie mapovala více než 1300 jedinců a odhalila klíčové faktory, které mohou být rizikové pro chronické přetížení Achillovy šlachy u běžců. Výzkum vznikl na Katedře studií lidského pohybu PdF OU ve spolupráci s Ústavem pro výzkum a aplikace fuzzy modelování a vědci z USA a Kanady. Tato práce potvrzuje, že Ostravská univerzita patří ke světové špičce v oblasti výzkumu pohybu a zdraví.

Mýtus, který padl

Mezi běžci i trenéry dlouho kolovalo přesvědčení, že typ došlapu může být rizikový pro toto chronické onemocnění. Nová data ale ukazují, že nehraje v z hlediska rizika tak velkou roli, jak se předpokládalo. „Je to překvapivé i pro část odborné veřejnosti,“ uvádí profesor Daniel Jandačka. „Ale věda je od toho, aby i zakořeněné představy korigovala,“ dodává.

Ve studii se podařilo popsat pohybové vzory, které tomuto nejzávažnějšímu běžeckému zranění předcházejí. To otevírá cestu pro efektivnější preventivní opatření. „Nyní nás čeká tyto poznatky aplikovat v praxi, ať již prostřednictvím preventivních programů, doporučení při práci s běžci, nebo například s využitím mobilních aplikací,“ říká profesor Jandačka.

„Z našich výsledků vyplývá, že k prevenci může významně přispět posílení hlezenního kloubu, například prostřednictvím balančních a stabilizačních cvičení, která reagují na námi identifikované biomechanické rizikové faktory. Důležitý může také být výzkum designu běžecké obuvi zacílený podle naší studie či rozumné plánování objemu běhu. To je možné například také prostřednictvím moderních technologií, jako jsou chytré náramky,“ upřesňuje.

Důležitý může také být výzkum designu běžecké obuvi zacílený podle naší studie či rozumné plánování objemu běhu.

Největší biomechanická běžecká studie na světě

Ostravští výzkumníci dokázali vytvořit dosud největší prospektivní biomechanickou kohortovou studii běžeckých zranění na světě. Na rozdíl od většiny dosavadních výzkumů, které pracovaly s malými soubory nebo retrospektivními daty, tato studie umožnila díky dlouhodobému sledování a objektivním měřením kontrolovat vliv věku, pohlaví, objemu běhu i předchozích zranění.

Do projektu se zapojilo více než 1300 lidí. Přes 900 z nich bylo na začátku bez obtíží s Achillovou šlachou. To potvrdil také lékař prostřednictvím vyšetření na magnetické rezonanci.

Každý z účastníků absolvoval detailní biomechanickou analýzu v laboratoři, přešel vstupní radiologické vyšetření, a byl celý rok sledován chytrým náramkem, který objektivně měřil pohybovou aktivitu.

Možnosti velkých projektů

Tento typ komplexních multioborových dat je z celosvětového hlediska unikátní, což potvrzuje i publikace článku v nejprestižnějším časopise v oblasti sportovních věd na světě. „ Byla to velmi náročná práce celého týmu LERCO 4HAIE. Věřím však, že nejen tento, ale i další naše výsledky pomohou snížit výskyt onemocnění pohybového aparátu z přetížení. Cílem našich výzkumů je, aby se lidé mohli věnovat pravidelné pohybové aktivitě udržitelně a dlouhodobě i ve vyšším věku, protože víme, jak moc důležitá pravidelná aktivita z hlediska kvality života je,“ říká profesor Jandačka.

Studie vznikla díky úzké spolupráci biomechaniků, lékařů, fyzioterapeutů, datových analytiků a zapojení zahraničních odborných partnerů. Výsledky zároveň posilují vědeckou prestiž pracoviště, zvyšují šance na získání dalších mezinárodních grantů a vytvářejí prostor pro zapojení studentů do špičkového výzkumu.

Ostrava na světové mapě vědy

Studie byla publikována v prestižním časopise British Journal of Sports Medicine (IF 16,3), v současnosti nejlépe hodnoceném časopise sportovní vědy na světě. To představuje nejen úspěch výzkumného týmu, ale i významný milník pro Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity – a důkaz, že věda vznikající v Ostravě má světové parametry i velký mezinárodní dopad.

Publikace v časopise s nejvyšším citačním ohlasem v oboru posiluje vnímání Ostravské univerzity jako centra excelence v oblasti sportovní vědy a medicíny. Studie zároveň ukazuje, že i v Moravskoslezském regionu vznikají výzkumné projekty, které mají skutečný mezinárodní dosah.

Studie dostupná zde.

This work has been produced with the financial support of the European Union under the LERCO project (CZ.10.03.01/00/22_003/0000003) via the Operational Programme Just Transition and research related to wellbeing from the project Research of Excellence on Digital Technologies and Wellbeing CZ.02.01.01/00/22_008/0004583 which is co-financed by the European Union. The baseline data refers to the project funded by the Czech Ministry of Education, Youth and Sports, the project 4HAIE “Healthy Aging in the Industrial Environment – Program 4” (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000798) within its sustainability period.