Představte si svět, který zůstává neměnný a statický a vše je v něm navždy začleněné do jednoho jednolitého celku. Taková realita by jistojistě byla proti přirozenosti. Vše zkrátka plyne a vyvíjí se. I ve chvíli, kdy sedíme nehnutě u stolu, naše Země obíhá kolem Slunce. Některé změny jsou ale důsledkem fungování člověka právě na naší planetě. Nahlas mluvíme o klimatické změně, která se znatelně promítá do přírody a jejíž stopy můžeme vnímat napříč krajinou prakticky po celém světě. Důkazy a data, kterými se už roky ohánějí vědci, mnohým lidem ale i tak nestačí. Vědecké poznatky jsou pak často vnímány jako pouhý výmysl, navzdory dopadům činnosti člověka na krajinu i živočichy.

Do diskuze o dopadech klimatické změny a globálního oteplování teď vstoupili také ostravští biologové. Před pěti lety si položili otázku, která se týkala rychlosti a způsobu šíření hmyzu právě v souvislosti se změnou klimatu. Entomologové Oto Kaláb, Petr Pyszko a Petr Kočárek z katedry biologie a ekologie PřF OU si pro svůj výzkum jako modelový druh vybrali kobylku kuželohlavou (Ruspolia nitidula), která se v roce 2006 po zhruba padesátileté absenci výskytu u nás znovu objevila, a to na jižní Moravě.

„Pro naše zkoumání migrace hmyzu má ideální vlastnosti. Je to dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou a lze jej snadno vyhledávat i mapovat. Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů. Po večerech jsme tak pravidelně projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku, který umožňuje zachycení a lokalizaci zvuku, mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou,“ popisuje za vědecký tým docent Petr Kočárek z katedry biologie a ekologie PřF OU.

Po večerech jsme projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku jsme mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou…

Detektivní práce v autě jedoucím krajinou nakonec přinesla zajímavý výsledek. Data, která v průběhu pěti let nastřádali ostravští vědci, následně doplnili o údaje ze systematického mapování rovnokřídlých v ČR a o pozorování odborné veřejnosti (tzv. Citizen science). To vše jim ukázalo, že od roku 2006 urazila kobylka od hranic s Rakouskem desítky kilometrů na sever.

„Kobylka se šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometrů ročně. Při modelování rychlosti a tras migrace jsme vyšli z geografických analýz, protože jsme museli vzít v potaz existenci míst, kterým se kobylky kuželohlavé vyhýbají (např. hory). Provedli jsme tak analýzy nákladových vzdáleností (Least-cost path analysis) a s jejich pomocí jsme vytvořili plošný model, který zohledňuje vlastnosti krajiny i vhodnost stanovišť pro šíření tohoto druhu (Habitat Suitability Modelling),“ dodává další člen ostravského týmu specialista na geografická modelování magistr Oto Kaláb.

Kobylka se šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometrů ročně…

Své závěry vědci Přírodovědecké fakulty OU nedávno publikovali v prestižním časopise Insects. V textu mimo jiné konstatují, že se kobylka kuželohlavá za pouhých 15 let stala na řadě místech v Česku běžným druhem. Zároveň jde v případě jejího šíření o jasný důkaz toho, jak dynamické jsou proměny fauny hmyzu v krajině v době globálních klimatických změn. Odpůrci klimatické změny tak mají další námět k přemýšlení.

Výzkum biologů ostravské Přírodovědecké fakulty pak otevírá také další otázky. Zaznamenané trasy expanze kobylky kuželohlavé jsou s velkou pravděpodobností využívány také dalšími druhy, včetně těch nepůvodních a invazivních. Ovšem ne e u každého druhu bude tak snadné zmapovat jeho cestu krajinou, jako tomu bylo u nenapodobitelně hlasité kobylky kuželohlavé.

Na závěr máme ještě drobné uklidnění pro všechny, kteří drobnou kobylku mohou mít třeba za nebezpečného škůdce a invazivní druh, který může v krajině napáchat nevratné škody. Rozhodně nejde o žádného sršně mandarínského nebo plzáka španělského aj. Na rozdíl od invazivních druhů je kobylka kuželohlavá neškodným druhem, který v krajině zanechává především výraznou zvukovou stopu.