Specializační vzdělávání je nedílnou součástí profesního života každého mladého lékaře a zároveň významnou agendou všech českých lékařských fakult. Jaké úkoly plní oddělení, které tuto oblast na Lékařské fakultě OU zajišťuje? Jaké povinnosti přináší předsednictví Koordinační rady pro specializační vzdělávání? A co může studentům medicíny pomoci při rozhodování o budoucí specializaci? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s proděkanem Lékařské fakulty OU pro specializační vzdělávání, profesorem Janem Krhutem, v článku ze série rozhovorů s vedením Lékařské fakulty OU.

Co si mohou čtenáři představit pod termínem specializační vzdělávání?

Lékaři po absolvování studia, tedy ve chvíli, kdy získají titul doktora všeobecné medicíny, nejsou ještě připraveni k samostatnému výkonu praxe. Teprve se nacházejí na začátku specializační přípravy, v níž si vybírají jeden ze 43 lékařských oborů – například chirurgii, ortopedii, urologii či internu.

Následně musí projít několikaletým specializačním vzděláváním, které vrcholí atestační zkouškou opravňující lékaře k samostatnému výkonu odborné praxe ve zvoleném oboru.

Jde o komplexní agendu, která výrazně ovlivňuje profesní život lékařů ještě dlouho po absolvování studia na fakultě.

Jaké jsou hlavní úkoly Oddělení specializačního vzdělávání na Lékařské fakultě?

V roce 2011 Ministerstvo zdravotnictví delegovalo organizaci specializačního vzdělávání na české lékařské fakulty. Naše oddělení tak zajišťuje praktickou stránku tohoto procesu – zařazuje lékaře do oborů, organizuje kmenové i atestační zkoušky, pořádá potřebné kurzy a ověřuje, zda účastníci splnili požadované dovednosti a znalosti.

Současně komunikujeme s Ministerstvem zdravotnictví, školiteli, nemocnicemi i samotnými lékaři. Jde tedy o komplexní agendu, která výrazně ovlivňuje profesní život lékařů ještě dlouho po absolvování studia na fakultě.

Lékařská fakulta OU je letos předsedající fakultou Koordinační rady pro specializační vzdělávání. Co to pro fakultu znamená a jaké konkrétní úkoly s tím souvisí?

Specializační vzdělávání lékařů je v České republice realizováno na osmi lékařských fakultách. Koordinační rada pro specializační vzdělávání je tvořena proděkany pro tuto oblast z jednotlivých fakult, přičemž každý rok se jeden z nich ujímá funkce předsedy. A v tomto roce připadla tato úloha mně, respektive Oddělení pro specializační vzdělávání naší fakulty.

Jako předsedající fakulta zajišťujeme jak průběžnou komunikaci mezi jednotlivými fakultami, tak především směrem k Ministerstvu zdravotnictví. Předáváme zpětnou vazbu, připomínkujeme návrhy, řešíme praktické problémy a společně hledáme shodu v otázkách, které se týkají všech fakult.

Nejde tedy jen o administrativní nebo organizační roli – Koordinační rada má i odborný význam. Vyjadřuje se například k návrhům změny legislativy, které upravují podmínky specializačního vzdělávání, a nese díl odpovědnosti za to, že systém vzdělávání lékařů v Česku bude odborně kvalitní a aktuální.

Jaké jsou vaše vize pro další rozvoj specializačního vzdělávání na Lékařské fakultě OU?

Naší hlavní vizí je, aby byl celý systém co nejpřehlednější a uživatelsky přívětivý pro mladé lékaře, kteří do něj vstupují. Chceme, aby bylo snadno dohledatelné, co a jak mají udělat – ať už jde o přihlášení ke specializačnímu vzdělávání nebo třeba o atestaci. Cílem je co nejméně administrativy, jasné informace a intuitivní procesy. Zároveň ale musíme zachovat vysokou odbornou úroveň celého systému. Specializační vzdělávání má zásadní dopad na kvalitu a bezpečnost zdravotní péče a není možné jeho náročnost snižovat.

Je třeba říct, že absolvent si pro specializační vzdělávání může vybrat kteroukoli z osmi lékařských fakult v Česku, bez ohledu na to, kde studoval. Právě srozumitelnost systému a vstřícnost personálu na Oddělení pro specializační vzdělávání často hrají klíčovou roli při rozhodování, na kterou fakultu se přihlásí. I proto je naším cílem, aby Lékařská fakulta OU nabízela systém, který bude pro mladé lékaře jasný, vstřícný a zároveň kvalitní.

Nejde tedy jen o klasickou administrativní práci s dokumenty, ale hlavně o intenzivní podporu lékařů v individuálních a často velmi složitých životních i profesních situacích.

Největší výzvou, které dnes systém specializačního vzdělávání čelí, je tedy právě administrativa a složitost procesu?

Složitost systému a administrativa jsou velkou výzvou. Ještě větší výzvu ale vidím v tom, že se medicína rychle vyvíjí, což má samozřejmě vliv i na proměnu vzdělávacích programů – rozhodně nejde o snadný a rychlý proces. Výsledkem je, že vedle sebe existují různé verze programů a lékaři často nevědí, podle kterého se mají řídit. Přechod mezi nimi navíc vyžaduje individuální posouzení a potvrzení absolvovaných dovedností.

To přináší velkou zátěž nejen pro mladé lékaře, ale i pro jejich školitele a pro pracovníky specializačního oddělení, kteří řeší konkrétní situace – například když lékař přeruší vzdělávání kvůli rodičovské dovolené a vrací se do systému, který už funguje podle nových pravidel. Nejde tedy jen o klasickou administrativní práci s dokumenty, ale hlavně o intenzivní podporu lékařů v individuálních a často velmi složitých životních i profesních situacích.

Jaké jsou dnes nejžádanější specializace mezi mladými lékaři?

Nedá se jednoznačně říct, které specializace jsou nejžádanější – zájem se v čase mění a vznikají určité „vlny“ zájmu o jednotlivé obory. Co ale můžeme sledovat dlouhodobě, je celkový nedostatek lékařů napříč obory a zároveň klesající zájem o chirurgické specializace.

To může souviset s tím, že chirurgické obory, přestože jsou mimořádně naplňující a profesně atraktivní, obvykle nabízejí menší životní flexibilitu než některé konzervativní (neoperační, pozn. red.) obory. Nejde o to, že by byly objektivně náročnější, ale vyžadují jiný druh profesního nasazení, který nemusí každému vyhovovat.

Pobyt na zahraniční klinice může zásadně ovlivnit pohled na medicínu i samotnou volbu specializace.

Vy sám jste se odborně zaměřil na oblast urologie. Co vás k tomu při volbě specializace vedlo?

Moje rozhodování probíhalo zhruba před 35 lety, kdy byla medicína v mnoha ohledech úplně jiná. Hledal jsem tehdy menší chirurgický obor a přemýšlel jsem mezi ORL a urologií. Nakonec mě oslovila urologie, protože jsem v ní vnímal přesah do řady dalších medicínských oblastí.

Z dnešního pohledu toho rozhodně nelituji – urologie se sice proměnila z klasického chirurgického oboru spíše na obor minimálně invazivní, ale stále zůstává pestrá a propojená s mnoha dalšími specializacemi. Třeba funkční urologie, které se věnuji již od svých profesních začátků, se významně prolíná nejen s gynekologií a chirurgií, ale třeba i neurologií a neurochirurgií.

Volba specializace je obvykle asi jedno z nejtěžších rozhodnutí mladých lékařů. Je něco, co byste jim při tomto mnohdy nelehkém rozhodování doporučil?

Volba specializace je skutečně jedno z nejtěžších rozhodnutí, které mladé lékaře čeká. Doporučil bych studentům, aby naplno využili čas, který během studia mají – ačkoliv se to tak nemusí zdát, už nikdy nebudou mít tolik prostoru a možností, jako při svém vysokoškolském studiu.

Určitě se vyplatí navštívit různá zdravotnická pracoviště i mimo rámec výuky – na stážích nebo dobrovolných pobytech na klinikách. Třeba u nás na urologii nabízíme zájemcům možnost individuálních stáží dle možností a zájmu studentů i mimo výukové měsíce a podobně to dělají i jiná pracoviště. Taková individuální zkušenost nabídne mnohem komplexnější pohled na daný obor, než jaký umožňuje běžná výuka.

Doporučil bych také využít možnosti vycestovat do zahraničí – ať už v rámci Erasmu nebo jiných programů. Pobyt na zahraniční klinice může zásadně ovlivnit pohled na medicínu i samotnou volbu specializace.

„Absolventi stomatologie zlepší dostupnost zubního lékařství v regionu,“ říká proděkan Lékařské fakulty OU Martin Starosta

Také čtěte

Jaké byly vaše hlavní priority, když jste přijal nabídku stát se proděkanem? Podařilo se vám v tomto ohledu už některé z nich zrealizovat?

Když jsem nastupoval do funkce proděkana, mou hlavní prioritou bylo zvládnout předsednictví Lékařské fakulty OU v Koordinační radě. Je to historicky poprvé, kdy tuto roli zastáváme, a cílem je, aby rok našeho předsednictví proběhl úspěšně. Jsme zhruba v jeho polovině a věřím, že se nám tuto úlohu daří naplňovat.

Druhou zásadní prioritou je přechod na nový elektronický systém administrace specializačního vzdělávání, který má být spuštěn od začátku roku 2026. V druhé polovině letošního roku nás tedy čeká intenzivní fáze příprav, a to jak uvnitř fakulty, tak v rámci koordinace s ostatními lékařskými fakultami. Naším cílem je zvládnout přechod hladce a bez zbytečných komplikací.