V příjemném prostředí Fakulty sociálních studií OU proběhla 4. května konference Služba a péče ve 21. století, kterou pořádala Katedra zdravotně-sociálních studií, jejíž členky a členové také zajistili velkou část programu. Smyslem setkání bylo kolektivní promýšlení fenoménů služby a péče v jejich síle a rozmanitosti.

Po úvodním slovu děkanky Alice Gojové zarámoval celé setkání Jan Keller nadčasovým tématem z připravované knihy, jaké typy služeb je možné najít v Bibli. Následně Lenka Krhutová propojila službu s péčí prostřednictvím terapeutického rozměru každodenních služeb, jako je návštěva kosmetického salónu, fitcentra nebo kadeřnictví. Na to navázala Jelena Petrucijová filosoficko-antropologickým pojetím péče o sebe, opírajícím se mimo jiné o Michela Foucaulta.

Dalším blok zahájila Kamila Vondroušová, jež pohovořila o péči o prostředí, v němž žijeme a které zároveň působí na nás – v rámci takzvané lidské ekologie tak vznikl myšlenkový oblouk od struktury města po naši ekologickou stopu. V následujícím příspěvku Miroslav Paulíček představil na výzkumech letušek, servírek či kadeřnic koncept emoční práce, jež bývá podceňována a špatně hodnocena už proto, že při správném vykonávání vůbec jako práce nepůsobí. Poslední dopolední vystoupení patřilo Vladimíru Šilerovi, který s pomocí dobrovolnice z publika ilustroval (ne)existenci rozdílů mezi muži a ženami v komunikaci i péči.

Po intenzivní obědové přestávce ukázal Roman Pospíšil důkladný a obsáhlý přehled všeho, co souvisí s péčí o válečné veterány, přičemž se soustřeďoval na srovnání péče v ČR a USA. V následném osvěžujícím příspěvku předvedl Karel Pavlica, k čemu všemu mohou být užitečné kočky; posluchači prošli kočičími dějinami od starověkého Egypta až po současnou felinoterapii. Blok zakončil Marek Těžký s divadelním rozhovorem tří postav, během něhož ze všech stran nasvítil a zproblematizoval nejrůznější představy, ideje i příklady praxe sociální práce, přičemž do dialogu (respektive trialogu) přizval inspirující filosofy nebo umělce a ukázal sílu a třeskutost praktického propojení filosofického myšlení a umění.

Poslední blok začal komplexním pojednáním o sendvičové generaci, tedy lidech pečujících zároveň jak o své děti, tak o své rodiče, přičemž se Iva Tichá opírala o úctyhodné množství dat, včetně těch nejnovějších. Poté Zuzana Miklušová představila svůj plánovaný výzkum životní spokojenosti seniorů v pobytových zařízeních v kontextu výzkumů již uskutečněných. Úplný závěr konference patřil Anně Musialové, jež prezentovala výsledky výzkumu toho, jak nahlížejí současnost a budoucnost péče o dospělou osobu s mentálním postižením jejich rodinní příslušníci.

Příjemnou atmosféru setkání doplnily nápadité a tvůrčí diskuse, což jen potvrdilo, že jde o téma silné a aktuální. Organizátoři proto již plánují vydání konferenčního sborníku, který by měl spatřit světlo světa během příštího roku.