“Vždycky jsem toužila vyjet na delší dobu do zahraničí a poznávat cizí země a jejich kulturu. Proto jsem se společně se svou kamarádkou domluvila, že pojedeme na letní semestr na Erasmus do Norska. Právě to mě ze všech nabízených zemí lákalo nejvíce. Hned druhého ledna jsme odletěly do Trondheimu, následující týden nám začala výuka a mohly jsme se začít adaptovat na tehdy ještě tmavé a chladné, ale zároveň nádherné Norsko.

Během února se začalo více a více mluvit o koronaviru, my jsme ale tyto zprávy braly jako něco, co se nás tolik netýká. Pak se ale situace začala zhoršovat i v Norsku – a když nám v půlce března zavřeli školu a norská vláda začala zavádět různá opatření, začalo rozhodování o tom, co dál. Nevěděly jsme, jestli zůstaneme v Norsku, nebo sedneme na první letadlo domů a poletíme za rodinou. Obvolávaly jsme školu (jak v Norsku, tak v Česku) s dotazy, jaké jsou naše možnosti, psaly e-maily, abychom zjistily, jestli v Norsku vůbec můžeme zůstat, volaly domů a ptaly se rodiny, co si o situaci myslí. Byla jsem ráda, že jsme na to byly dvě, protože mít v takové situaci vedle sebe někoho, koho znáte, bylo k nezaplacení.

Jak začala postupně panika opadávat a my měly více informací o možnostech dalšího postupu, rozhodly jsme se v zahraničí zůstat. Situace v Norsku se začala po zavedení opatření rychle zlepšovat. Shodly jsme se na tom, že cestování by bylo riskantnější než setrvání na místě. Navíc se nám zdálo příjemnější zůstat zavřené v našem norském bytečku, v jehož okolí jsme mohly chodit na procházky a výlety, než se vrátit zpátky do Česka, kde byla opatření mnohem radikálnější. Já osobně jsem se v Norsku cítila bezpečně a nechtěla jsem se vzdát svého semestru v zahraničí, zvlášť když jsem si Norsko zamilovávala čím dál víc a víc.

A tak jsme obě v zahraničí zůstaly, což se nakonec ukázalo jako nejlepší možné rozhodnutí. Velkým plusem při rozhodování bylo také to, že jsme v době, kdy nám zavřeli školu, měly většinu semestru za sebou. Nebyly jsme proto až tak ochuzeny o samotnou výuku. Během března a dubna jsme měly výuku online, mohly jsme cestovat po okolí Trondheimu, trávily jsme spoustu času venku v přírodě a já se dokonce naučila plést. Ke konci dubna už jsme i s dalšími kamarády začali plánovat cestu ještě více na sever – a i když se cesta neobešla úplně bez problémů, povedlo se nám nakonec vyjet na týden na Lofoty, které pro mě byly splněným snem.

I přesto, že by náš Erasmus bez korony vypadal asi jinak, nevyměnila bych tenhle semestr za nic na světě a jsem ráda, že jsme se rozhodly zůstat. Norsko je totiž země, která má rozhodně co nabídnout.”

Lucie studuje na Katedře preprimární a primární pedagogiky PdF OSU a svůj semestr strávila na Norwegian University of Science and Technology v norském Trondheimu. Pokud i vy chcete s ostatními studenty sdílet svůj Erasmus zážitek, napište zprávu na Facebook Centra mezinárodní spolupráce OU @cms.ostravska nebo označujte fotky z vašeho výjezdu hashtagem #ErasmusOSU.

#ErasmusGoodToKnow V akademickém roce 2020/21 dochází ke zvýšení sazeb stipendií, které se budou pohybovat v částkách od 420 do 699 EUR/měsíc v závislosti na cílové zemi a typu mobility (vyšší sazba připadá pro praktickou stáž). Pochází-li student ze znevýhodněného socio-ekonomického prostředí, je u studijních pobytů možné sazbu navýšit o 200 EUR/měsíc. Zároveň dochází ke změně koeficientu pro zjištění rozhodného příjmu v rodině z hodnoty 1,5 na 2,7; nároku na získání socio-ekonomického grantu tedy dosáhne více studentů. Pro více informací neváhejte kontaktovat svého fakultního koordinátora.